Kategorizace sesuvných území

Kategorizace sesuvných území podle stupně ohrožení I, II a III je prováděna specialisty ČGS po dohodě s pracovníky MŽP a bývalých Okresních úřadů od roku 1997. Účelem této kategorizace bylo vytipovat sesuvná území III. kategorie a doporučit jejich případný průzkum. Sesuvy dokumentované před rokem 1997 nebyly začleňovány do těchto kategorií, pokud nedošlo k jejich oživení.

Pro žádost o přidělení finanční podpory z podprogramu č. 215124-2 Řešení stabilizace svahů na území ČR, jejich geologický průzkum a monitoring, který je součástí programu ISPROFIN č. 215120 „Podpora prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými jevy” nebyla tato kategorizace vyžadována, hlavním kritériem však byla a je naléhavost a posouzení havarijního stavu lokality.

Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) 240/2000 Sb. ve znění 127/2005 Sb. vymezuje kompetence v rámci mimořádných událostí - výjimečných situací, kam spadají rizikové geofaktory, pod pojem živelní pohroma. Krizové stavy mají několik kategorií. Nejnižší z nich se označuje jako „stav nebezpečí” za předpokladu, že intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu a vyhlašuje jej hejtman nebo primátor Prahy v součinnosti s vládou ČR. Doba trvání je nejvýše 30 dnů.

Vzhledem k tomu, že z hlediska výskytu sesuvů v červnu 2009 byly vyhlášeny stavy nebezpečí spadající pod zákon 240/2000 Sb., bylo nutné přistupovat k sesuvům, aktivovaným v tomto období jednotlivě s tím, že bylo sestaveno pořadí naléhavosti pro čerpání státních prostředků k nápravě škod. Na každé sesuvné území, které přichází v úvahu pro čerpání těchto prostředků, by měl být vyhotoven inženýrsko-geologický průzkum (mimo stanovisko ČGS, která sama tyto průzkumy neprovádí) s návrhem stabilizačních opatření, která budou v případě složitějších situací prováděna po etapách. Na průzkumných pracích se mohou finančně spolupodílet obce či majitelé pozemků a poškozených nemovitostí. U drobných sesuvů, jichž vznikla naprostá většina, nebude speciální průzkum nutný, stačí detailní prohlídka terénu a stabilitní výpočet pro opěrné prvky, či nově upravené sklony svahu.

Pro nákladná opatření, trvalého charakteru, je možné podání žádosti o finanční dotaci na průzkumné a stabilizační práce na výzvu Ministerstva životního prostředí Praha z Operačního programu MŽP, Prioritní osa 6 „Zlepšování stavu přírody a krajiny”, Oblast podpory 6.6 „Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnost a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod”.

Tyto žádosti se podávají na Agenturu ochrany přírody a krajiny nebo na Státní fond životního prostředí. Termíny podání žádostí jsou vyhlašovány 2x do roka. Žádost musí, mimo jiné (celkový výčet položek je na internetových stránkách MŽP), obsahovat projekt stabilizačních opatření včetně rozpočtové části a stanovisko České geologické služby s kategorizací. Žádost podává obec, bez ohledu na vlastníka pozemku, po dohodě s Krajským úřadem. Je nutné zajistit péči o provedené stavby a další úpravy terénu a předpokládá se monitorování lokality po dobu ~5 let. Plán monitorovacích prací by měl být součástí projektu. Nákladnost stabilizačních opatření by měla být přiměřená, vzhledem k ceně ohrožených objektů a společenské potřebě (např. u místních komunikací).

Kategorie I - malé riziko

Sesuv dočasně uklidněný s možností obnovení svahových pohybů. Příčiny vzniku svahových pohybů dosud trvají, svahové deformace jsou sice převážně v klidu, hlavní příčina vzniku svahových pohybů však není odstraněna a pohyby se mohou znovu obnovit. Svahové pohyby bezprostředně neohrožují stabilitu staveb, komunikací, pozemků a vodních toků. Okamžitá technická sanace není nutná, sesuv je však třeba periodicky sledovat a na základě výsledků tohoto sledování teprve rozhodnout další kroky. Zvážit drobné zemní úpravy, především odvodnění bezodtokých depresí, udržovat čisté drenáže.

Kategorie II - střední riziko

Sesuv stále aktivní, příčiny vzniku svahových pohybů dosud trvají, hlavní příčina vzniku svahových pohybů není odstraněna. Stále existuje nebezpečí ohrožení staveb (obytné, hospodářské, průmyslové, hydrotechnické, komunikační a pod.), pozemků a vodních toků. Toto nebezpečí však není bezprostřední. Sanační práce je nutno realizovat v blízkém výhledu na základě projektu opírajícího se o výsledky předcházejícího sledování a vyhodnocení inženýrsko-geologického průzkumu. Je nutné provádět především odvodnění depresí a bedlivé čištění drenáží, monitorování výsledků.

Kategorie III - vysoké riziko

Svahové pohyby jsou stále aktivní a nesou výrazné stopy čerstvosti tvarů deformace (trhliny, zátrhy, vyvinutá odlučná stěna, terénní stupně, vyboulená čela, nakupení hmot apod.). Povrch deformace je zamokřený, případně rozbahněný s drobnými jezírky nebo povrchovými potůčky. Svahové pohyby a sesuvné hmoty porušily stavby, komunikace, pozemky a vodní toky. Havarijní sanační práce je nutno realizovat okamžitě bez dlouhé projekční přípravy a složitých zabezpečovacích prací, zejména povrchovým odvodňováním a zemními terénními úpravami (zatěsnění zejících trhlin a zatěžovací lavice). Teprve na základě vyhodnocení úspěšnosti této havarijní sanace lze přistoupit k definitivnímu řešení, které bude podepřeno sledováním a předchozím inženýrsko-geologickým průzkumem.