Novojičínsko

V noci z 24. na 25. června 2009 zasáhly silné bouřky s přívalovými srážkami povodí Jičínky, Luhy, Odry a jejich přítoků. Nejvíce domů a chat bylo postiženo ve 12 obcích Moravskoslezského kraje (Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Hladké Životice, Hodslavice, Jeseník nad Odrou, Kunín, Mořkov, Nový Jičín, Starý Jičín, Šenov u Nového Jičína, Životice u Nového Jičína a Ženklava) a ve 2 obcích Olomouckého kraje (Polom a Bělotín). Poškozeno bylo mnoho budov, chodníků a mostů, přerušen byl provoz na železniční trati č. 270 v úseku Polom – Suchdol nad Odrou a trati č. 326 v úseku Nový Jičín–Hostašovice, neprůjezdné byly i mnohé úseky silnic. V důsledku těchto srážek vznikly svahové nestability vázané především na údolí Jičínky a četné erozní rýhy v povodí všech sledovaných toků.

Veškeré geodynamické jevy vzniklé v souvislosti s přívalovými srážkami v červnu 2009 mimo záplavová území byl dokumentovány. Tyto jsou vázány především na horní a střední toky. Z geomorfologického hlediska náleží oblast do Radhošťské hornatiny, resp. Hodslavického Javorníka (Jičínka a její přítoky) a Oderské brány, resp. Bělotínské pahorkatiny (Luha, Odra a jejich přítoky).

Povodí Jičínky leží ve slezské jednotce Západních Karpat. V horním toku Jičínky vystupují horniny drobně rytmického flyše godulského souvrství (svrchní křída). Při úpatí svahů se ukládají svahové sedimenty, často postižené sesouváním. Oblast mezi Veřovicemi a Novým Jičínem je budována spodnokřídovým hradišťským souvrstvím (drobně rytmický flyš a vyvřeliny těšinitové asociace). Dolním tokem Jičínka vstupuje do karpatské předhlubně Západních Karpat, která je v této oblasti vyplněna spodnobadenskými sedimenty převátými pleistocenními sprašemi a sprašovými hlínami. Jičínka protéká fluviálními sedimenty holocenního stáří a severně od Kunína se vlévá do Odry. Nejvýznamnější levostranný přítok Zrzávka teče v sedimentech hradišťského souvrství. Území je a i v geologické minulosti bylo vzhledem ke geologické stavbě podloží velmi náchylné ke vzniku svahových nestabilit, což dokládají rozsáhlé dřívější výzkumy a mapování svahových nestabilit Českou geologickou službou v letech 2004–2006 v rámci projektu ISPROFIN.

Luha pramení ve flyšových sedimentech moravického souvrství (spodní karbon) Nízkého Jeseníku. V oblasti Nejdku vstupuje svým tokem do karpatské předhlubně tvořené spodnobadenskými sedimenty překrytými sprašemi a sprašovými hlínami. Mezi Polomí a Polouvsí protéká sedimenty frýdeckého souvrství podslezské jednotky (jura–paleocén). Na dolním toku se vrací do karpatské předhlubně a u Jeseníku nad Odrou se vlévá do Odry. Řeka Odra teče v zájmové oblasti karpatskou předhlubní, kde tvoří širokou údolní nivu s četnými meandry a slepými rameny (CHKO Poodří) tvořenou mocnými holocenními fluviálními písčitohlinitými sedimenty.

Celkem bylo v území dokumentováno 8 osm sesuvů, které byly všechny kategorizovány do skupiny I, tedy s malým rizikem. Většina dokumentovaných sesuvů a sesuvných území je vázána na Radhošťskou hornatinu, tj. na horní tok Jičínky. Jedná se o plošné sesuvy malého rozsahu (celkem 6), zpravidla dosahují šířky v řádu prvních desítek metrů a délek v řádu prvních metrů. Sesuvy jsou mělkého založení ve svahových hlinito-kamenitých sedimentech. Pouze v některých případech odkrývají podložní horniny. Nejpostiženější území se nalézá v oblasti Padolí j. od Veřovic. Podél toku Jičínky byly popsány po obou březích plošné sesuvy, postihující i přilehlou komunikaci. V Mořkově za benzinovou stanicí byl zdokumentován drobný mělce založený proudový sesuv o šířce 2 m a délce asi 5 m. V Novém Jičíně-Žilině vzniklo důsledkem vodní eroze plošné sesuvné území skládající se z několika dílčích drobných sesuvů s odlučnými hranami o šířce od 1 do 5 m.