Měsíční výhled počasí

Měsíční výhled počasí vydávaný ČHMÚ je založen na výstupech numerických předpovědních modelů a na statisticko-analogové metodě, která vychází z naměřených údajů na území ČR od roku 1912. Je vydáván (upřesňován) jednou týdně a to v pondělí kolem 17 hodiny.

Na rozdíl od krátkodobých a střednědobých předpovědí není měsíční výhled zaměřen na předpověď konkrétních hodnot teploty vzduchu a množství srážek pro jednotlivé dny, ale vyjadřuje předpokládaný celkový charakter předpovědních období (období jako celek a jednotlivé čtyři týdny) z hlediska průměrných teplot a úhrnů srážek a jejich očekávaný trend. Výhled nemůže postihnout krátkodobé výkyvy od tohoto trendu. Tedy např. předpověď období teplotně nadprůměrného nevylučuje během tohoto období krátkodobý pokles teploty i pod normál.

Měsíční výhled počasí je vytvářen pro ČR jako celek. Tzn, že nemůže postihnout regionální odlišnosti počasí v jednotlivých regionech. Podrobnější předpověď s případnou regionalizací a členěná po dnech je možná přibližně na týden dopředu. Pro přesnější předpověď je tedy třeba sledovat střednědobé a krátkodobé předpovědi pro ČR nebo i jednotlivé kraje denně aktualizované a uváděné na těchto stránkách.

Měsíční výhled je kvůli poměrně velké nejistotě předpovědi uváděn v grafické – pravděpodobnostní podobě, vysvětlení grafů – viz níže "Návod na interpretace". Úspěšnost výhledu se pohybuje u teplot kolem 75%, u srážek kolem 65%. Předpověď na třetí a čtvrtý týden se často blíží dlouhodobým klimatickým hodnotám pro příslušná období.

Sezónní předpovědi počasí ČHMÚ nevydává, střední Evropa je z hlediska sezónních předpovědí obtížně předpověditelnou oblastí. Sezónní předpovědi jsou počítány většinou jen experimentálně několika světovými meteorologickými centry a udávají numerickými metodami vypočtený předpoklad teplotního a srážkového charakteru sezóny jako celku a na stránkách ČHMÚ nejsou zveřejňovány.

VÝHLED POČASÍ NA OBDOBÍ OD 18. 11. 2024 DO 15. 12. 2024

Statistické informace (1991-2020)

Předpovědi

Po dlouhém několikaměsíčním období jsme se dočkali 2 po sobě jdoucích týdnů, které byly chladnější než dlouhodobý normál. Také první předpovědní týden bude pravděpodobně chladnější, s průměrnou teplotou kolem 1,5 °C, tedy dle klimatologického vyjádření, na pomezí průměrných a podprůměrných teplot. V následujícím období teploty pak s velkou pravděpodobností vzrostou v průměru k 3 °C, v maximech i minimech se po většinu posledního listopadového týdne budeme pohybovat nad bodem mrazu. Třetí týden je teplotně velmi nejistý, nicméně bude docházet ke snižování teplot. Poslední a druhý prosincový týden to vypadá prozatím na výraznější ochlazení s maximem lehce nad bodem mrazu a minimy hlouběji pod 0 °C. V celkovém kontextu bude celé období průměrné, s menší možností přesahu jak do nadprůměrných tak podprůměrných hodnot. Srážkově chudé období trvající téměř měsíc, v některých oblastech i déle, způsobené převahou situací s vysokým tlakem vzduchu bylo ukončeno a čekají nás týdny bohatší na srážky. Zejména první týden pod vlivem přechodu frontálních systémů přinese více srážek a současně první významnější sněhové srážky, s tvorbou sněhové pokrývky na našich horách. V následujícím období se při oteplení na naše území zpočátku vrátí déšť a srážky v průběhu obou týdnů kolem přelomu měsíců by měly být průměrné a z hlediska jejich charakteru se postupně do nejvyšších poloh vrátí sněžení. Závěrečný týden by pak měl být pravděpodobně sušší, než bývá dlouhodobý průměr. V celkovém pohledu by celé období stejně jako u teplot mělo zůstat průměrné.

Předpověď teplotních charakteristik

Předpověď rozpětí týdenního průměru minimálních nočních a maximálních denních teplot

Předpověď pravděpodobnosti kategorie teplot pro období jako celek

Předpověď pravděpodobnosti kategorie teplot pro jednotlivé týdny

Předpověď srážkových charakteristik

Předpověď pravděpodobnosti kategorie srážek pro období jako celek

Předpověď pravděpodobnosti kategorie srážek pro jednotlivé týdny

Návod na interpretace

Měsíční výhled počasí vydávaný ČHMÚ je založen na statisticko-analogové metodě, která spočívá ve vyhledávání období v minulosti, ve kterých se podobně vyvíjely vybrané meteorologické prvky v porovnání s jejich aktuálním vývojem. Pro tuto metodu se vytváří zvláštní databáze údajů, ze kterých jsou spočítány vybrané statistické prvky. Při tvorbě předpovědi se přihlíží i k výstupům z numerických předpovědních modelů pro střednědobou a měsíční předpověď, zejména z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF).

Na rozdíl od krátkodobých a střednědobých předpovědí počasí není měsíční výhled zaměřen na předpověď konkrétních hodnot teploty vzduchu a srážek pro jednotlivé dny. Vzhledem k rostoucí míře nejistoty s délkou předpovědního období (poměrně spolehlivé jsou předpovědi v závislosti na meteorologické situaci na 5 až 7 dní), je měsíční výhled vypracován jako pravděpodobnostní. Vyjadřuje tak očekávaný trend ve vývoji počasí a celkový charakter předpovědních období (týden, měsíc) z hlediska teploty vzduchu a množství srážek.

Grafické znázornění měsíčního výhledu je založeno na porovnání průběhu počasí (průměrných teplot a úhrnů srážek) za poslední 4 týdny a pravděpodobnostního vyjádření (míra nejistoty) předpovědi na následující 4 týdny se statistickými (klimatickými) hodnotami teplotních a srážkových charakteristik pro území České republiky.

Legenda k výstupu měsíčního výhledu:

Pro vyhodnocení celkového charakteru měsíce je použito tzv. kvartilové rozdělení, které je standardně používáno při vyhodnocování charakteru období v klimatologii. Celý statistický soubor je rozdělený na 4 části se stejným počtem členů seřazených vzestupně. Čtvrtina členů souboru s nejnižšími hodnotami patří do spodního kvartilu, v našem případě jde o hodnoty teplotně nebo srážkově podprůměrné, čtvrtina členů s nejvyššími hodnotami patří do horního kvartilu, v našem případě jsou to hodnoty teplotně nebo srážkově nadprůměrné. Zbylá polovina hodnot (druhý a třetí kvartil) je považována za hodnoty průměrné.

Barevné pole vyjadřuje rozsah průměrných týdenních teplot vzduchu (graf nahoře) a úhrnů srážek (graf dole) na základě měření ze stanic do výšky přibližně 600 m n. m. z celého území ČR za období 1991 až 2020. Vždy pro týdenní období od pondělí do neděle. Modrá značí rozsah kategorie podprůměrných hodnot (dolní - první kvartil*), zelená rozsah kategorie průměrných hodnot (prostřední - druhý a třetí kvartil*), červená kategorie nadprůměrných hodnot (horní - čtvrtý kvartil*). Extrémní (nejnižší a nejvyšší) hodnoty jsou od roku 1921.

Plná černá čára spojuje naměřené průměrné týdenní teploty resp. týdenní úhrny srážek v ČR za poslední čtyři týdny.

Předpovědní výstupy jsou zobrazeny v pravděpodobnostní podobě. Čárkovaná černá čára spojuje mediány, tedy střední hodnoty předpovědí teplot, resp. úhrnů srážek pro následující čtyři týdny. Černé obdélníčky se svislými úsečkami ukazují předpokládané rozpětí hodnot průměrných teplot, resp. úhrnů srážek (opět kvartily) po jednotlivých týdnech a vyjadřují tak míru nejistoty předpovědi. Samotné obdélníčky vyjadřují nejpravděpodobnější rozsah průměrných teplot vzduchu a úhrnů srážek (druhý a třetí kvartil) a konce úseček krajní předpovídané hodnoty (dolní, resp. horní kvartil).

Graf "Předpověď rozpětí týdenních minimálních a maximálních teplot": Obdélníčky šedé barvy s modrým pruhem zobrazují nejpravděpodobnější hodnotu průměrné minimální (noční) teploty vzduchu v daném týdnu. Obdélníčky šedé barvy s červeným pruhem zobrazují nejpravděpodobnější hodnotu průměrné maximální (denní) teploty vzduchu v daném týdnu.

Svislé úsečky ukazují možné rozpětí hodnot těchto teplot po jednotlivých týdnech a podobně jako u předchozího grafu vyjadřují míru nejistoty předpovědi.

Sloupcové grafy předpovědi pravděpodobnosti kategorie teplot a srážek vyjadřují pravděpodobnost, s jakou je možné očekávat teplotu vzduchu a množství srážek v jednotlivých předpovědních obdobích (čtyřtýdenní předpovědní období jako celek a čtyři jednotlivé týdny). Pravděpodobnosti jsou rozděleny do tří kategorií (podprůměrná, průměrná, nadprůměrná), které jsou stanoveny na základě statistického vyhodnocení teplot vzduchu a množství srážek v ČR za období 1961 až 2000. Výška sloupců odpovídá procentuálnímu počtu analogů (běhů) spadajících do jednotlivých kategorií.