Tuto situaci charakterizuje tlaková výše nad střední Evropou, která svými okraji zasahuje nad západní a jihozápadní Evropu. Anticyklóna je většinou vyjádřena se samostatným středem ve vyšších hladinách. Ve většině případů se stacionární střed anticyklóny udržuje nad střední Evropou, severně od 50. rovnoběžky. Někdy se z této oblasti přesouvá v průběhu období k jihu. Stacionární tlaková níže setrvává nad jižním Grónskem, západním Islandem a přilehlou části Atlantického oceánu, východním středomořím a Tureckem. Frontální zóna přechází z mírných šířek Atlantického oceánu do severní Skandinávie, odkud se stáčí na jihovýchod.V některých případech je stacionární tlaková výše spojená pásem vyššího tlaku s anticyklonální oblasti při Azorských ostrovech. Jindy zase zasahuje brázda nízkého tlaku z řídící cyklóny z Islandu k jihovýchodu na Pyrenejský poloostrov. Anticyklonální situace nad střední Evropou se nejčastěji vyskytuje na podzim a v zimě. V listopadu však celkový počet případů prudce klesá. Na léto připadá minimum, ovšem zastoupení v jednotlivých měsících tohoto ročního období je dost vyrovnané.
