Východní cyklonální situace


Při situaci Ec určuje cirkulaci ve střední Evropě stacionární tlaková níže, jejíž střed leží většinou nad Tyrhénským mořem, a oblast vysokého tlaku, ležící nad Fenoskandií. Kolem tlakové níže, vyjádřené i ve vyšších hladinách, proudí do střední Evropy ve výšce od východu až jihovýchodu teplý vzduch, naproti tomu tlaková výše na severu vyvolává v nižších hladinách příliv studeného vzduchu od severovýchodu do střední Evropy. V takovém systému proudění vznikají nad střední Evropou výstupné výkluzné pohyby. Někdy postupují z Maďarska a Rumunska přes naše území k západu mělké frontální poruchy. Vzhledem k cirkulaci nad oceánem a severní Evropou je možno rozdělit situaci Ec na dvě skupiny. Prvá skupina situací, která má přibližně čtyřikrát větší četnost než druhá, je charakterizována řídící tlakovou níží západně od Islandu, kolem které postupují frontální poruchy ze středního Atlantiku do Norského moře. Některé z nich pokračují ve svém postupu do Barentsova moře. Tlaková výše leží většinou nad severní Evropou se středem nejčastěji nad Fenoskandií. Ve vyšších hladinách je vyjádřena buď jako samostatné jádro, nebo jako hřeben od jihovýchodu. V oblasti Biskajského zálivu, Francie a Španělska je nevýrazné tlakové pole, přes které někdy postupují z oceánu na Středozemní moře mělké výškové cyklóny. Druhá skupina situací je charakterizována zonálním rázem cirkulace s polohou frontální zóny v rovnoběžkovém směru ze severního Atlantiku přes Skandinávii do severních částí SSSR. Na jih od ní se táhne při zemi pás vysokého tlaku z oceánu přes Britské ostrovy a Bílou Rus k střednímu Uralu. Jádra vysokého tlaku se v tomto pásu nejčastěji tvoří nad oceánem a nad východní Evropou. Naše území leží na jižní straně tohoto hřebene, který je ve vyšších hladinách nejsilněji vyjádřen nad oceánem a západní Evropu. Z toho vyplývá, že jádro vysokého tlaku nad východní Evropou je svým složením převážně studenou anticyklónou v nižších hladinách. Situace Ec má největší četnost na jaře v měsíci březnu a nejmenší na konci léta a na začátku podzimu.



Typická situace první skupiny: 29. 4. až 1. 5. 1961


Typická situace druhé skupiny: 5. až 8. 3. 1964



Návrat na stránku popisu synoptických typů


Návrat na hlavní stránku typizací povětrnostních situací