Severovýchodní anticyklonální situace
Situace NEa se dá rozdělit do dvou skupin, obdobně jako situace NEc. Rozdíly obou skupin se neprojevují ve střední Evropě, nýbrž spočívají v odlišnosti cirkulace nad Atlantikem, západní a střední Evropou. Při prvé skupině, která má asi čtyřikrát větší četnost než druhá, se vyskytuje přízemní i výšková anticyklóna v oblasti jižní Skandinávie, Norského moře a Skotska s výběžkem do střední Evropy. Střední Evropa je během celého období pod vlivem výběžku vysokého tlaku vzduchu, jen v některých případech zasahuje slabě cyklonální činnost z východní a jihovýchodní Evropy na východní Slovensko. V studené roční době proudí na naše území pevninský arktický vzduch. Jižně od řídící anticyklóny leží rozsáhlá cyklonální oblast, sahající od Azor přes Španělsko na Středozemní moře. V této oblasti jsou někdy samostatné výškové cyklóny, někdy se zde tvoří frontální vlny, postupující přes Černé moře do východních částí SSSR, kde zesilují ve výškové brázdě ležící nad východní Evropou. V mnohých případech bývá západně od Biskajského zálivu stacionární cyklóna s nevýraznou frontální zónou nad Španělskem. Atlantská frontální zóna směřuje ze středního Atlantiku přes Island do severní Evropy, kde se stáčí k jihovýchodu. Druhá skupina situací je charakterizována hřebenem vysokého tlaku při zemi i ve vyšších hladinách, který se vysune přes Britské ostrovy a Skandinávii na Baltické moře. Od severozápadu a severu zasahuje tato oblast vysokého tlaku i do střední Evropy. V některých případech se vytvoří tlaková výše nad Fenoskandií, obdobně jako při situaci Ea, v průběhu období se však přesunuje k západu a spojí se ze zmíněným hřebenem. Cyklonální oblast na jih od této anticyklóny je omezena jen na prostor Středozemního moře. Frontální zóna probíhá ze středního Atlantiku přes Norské moře do moře Barentsova. Západně od Islandu je většinou řídící níže. Nad východní Evropou probíhá další frontální zóna z Ukrajiny k Uralu po východní straně výškové brázdy. Situace NEa se vyskytují nejčastěji na jaře a na začátku léta, nejmenší výskyt mají na konci zimy a na konci podzimu. Typická situace prvé skupiny: 4. až 7. 12. 1963 |
Návrat na stránku popisu synoptických typů
Návrat na hlavní stránku typizací povětrnostních situací