Situaci NEc je možno rozdělit na dvě skupiny, odlišné hlavně stavem cirkulace nad Atlantským oceánem a západní Evropou. Pro první skupinu situací je charakteristické vysunutí hřebene vysokého tlaku ve výšce i při zemi od jihozápadu přes Britské ostrovy a Francii do Fenoskandie, kde se často tvoří samostatné jádro vysokého tlaku. Při zemi proudí do střední Evropy od severu až severovýchodu studený vzduch. Kolem cyklóny, která se vyskytuje ve vyšších hladinách většinou nad Balkánem, probíhá ve výšce příliv teplého vzduchu, který se projevuje ve střední Evropě trvalými srážkami. V některých případech příliv teplého vzduchu chybí a přes střední Evropu postupují od severovýchodu podružné frontální poruchy. V některých případech je při nástupu situace v prostoru Britských ostrovů a Francie cyklóna nebo brázda, která je oddělena hřebenem tvořícím se nad Britskými ostrovy od původní frontální zóny a je odsouvaná přes Alpy dále k jihovýchodu. Studená fronta, spojená s touto cyklónou, pronikne někdy od západu na naše území. Jakmile však cyklóna postoupí na Balkán, vrací se tato fronta jako teplá od severovýchodu. V jiných případech, zejména při silné cirkulaci v studené roční době, sjíždí na začátku výšková cyklóna z prostoru Baltických států k jihu a zastavuje se nad Balkánem. Do druhé skupiny situací NEc, jejichž výskyt má poněkud menší četnost, patří ty situace, při kterých je při zemi i ve výšce anticyklóna v oblasti Britských ostrovů a Norského moře. Atlantská frontální zóna je stočena k severu a směřuje na Island. Při některých situacích obcházejí frontální vlny anticyklónu a postupují přes severní část Norského moře do severních oblastí SSSR. Na jihovýchodě Evropy směřuje frontální zóna přes Černé moře k severu, kde se často štěpí. Některé fronty postupují obloukem kolem výškové cyklóny nad Balkánem přes Bílou Rus a Polsko na naše území. Příliv teplého vzduchu ve výšce od severovýchodu nebývá tak silný a častý jako při situacích prvé skupiny. Příliv pevninského studeného vzduchu při zemi je však výrazný. V některých případech pronikají frontální vlny jižně od anticyklóny, z Azor na Středozemní moře, kde zesilují a pokračují v postupu přes Balkán k severovýchodu a ovlivňují východní polovinu ČSSR. Ve vyšších hladinách je v těchto případech brázda nízkého tlaku, směřující od severovýchodu do střední Evropy. Situace NEc se tvoří nejčastěji uprostřed léta, nejmenší výskyt má na podzim a na začátku zimy.
Typická situace první skupiny: 15. až 18. 8. 1959
