Tato situace je velmi podobná situaci NWc. Rozdíl je v tom, že řídící tlakové útvary jsou posunuté trochu k severu až k severovýchodu. Tlaková níže leží nejčastěji nad Bílým mořem a je stacionární. Řídící tlaková výše setrvává nad západní Evropou a zasahuje přes Francii a Alpy na jihovýchod. Její střed zůstává většinou nad kanálem La Manche. V důsledku polohy změn řídících tlakových útvarů je frontální zóna též položená severněji - jako při situaci NWc. Přechází z Islandu přes jižní Skandinávii a Baltické moře k jihovýchodu nad Ukrajinu. V druhé skupině této situace tlaková níže není stacionární, ale pohyblivá. V průběhu období se přesouvá z oblasti jihovýchodního Grónska přes severní Skandinávii na jihovýchod. Řídící tlaková výše a frontální zóna se celkem nemění. Případů se stacionární cyklónou je přibližně 70%, s pohyblivou tlakovou níží 30%. Severozápadní anticyklonální situace bývá nejčastěji v podzimních měsících. V zimě a na jaře je její zastoupení vyrovnané. Minimum případů bývá v létě.
Typická situace první skupiny 15. až 18. 11. 1961
