Hlavn�m rysem t�to situace je front�ln� z�na orientovan� od jihoz�padu k severov�chodu v prostoru Britsk� ostrovy Baltsk� mo�e. Tepl� anticykl�na souvisej�c� s touto front�ln� z�nou le�� zpravidla nad St�edozemn�m mo�em. P�i zemi je tato anticykl�na mnohdy jen slab� vyj�d�ena a podle ro�n� doby nahrazena �asto jen v�b�kem vy���ho tlaku, kter� zasahuje od Kaspick�ho mo�e na Balk�n a n�kdy a� do z�padn�ho St�edomo��. V tomto p�smo vy���ho tlaku se st��dav� tvo�� samostatn� nev�razn� anticyklon�ln� st�edy. V��kov� cykl�na le�� p�i t�to situaci ji�n� od Islandu a tvo�� vhodn� podm�nky pro p��liv studen�ho vzduchu z oblasti Gr�nska k jihov�chodu, do st�edn�ch ��st� Atlantsk�ho oce�nu. Tato cykl�na v pr�b�hu situace v�t�inou sl�bne a postupuje zvolna na Norsk� mo�e. Takto orientovan� v��kov� �tvary, anticykl�na nad St�edozemn�m mo�em a cykl�na u Islandu, tvo�� vhodn� podm�nky pro vznik front�ln� z�ny s vchodem nad Atlantikem v oblasti jihoz�padn� od Irska. V t�to front�ln� z�n� se setk�vaj� vzduchov� hmoty s pom�rn� velk�mi teplotn�mi rozd�ly, nebo� tepl� vzduch p�ich�z� od jihoz�padu, studen� od severoz�padu a� severu. Velk� teplotn� kontrast podporuje tvo�en� front�ln�ch vln a pohybliv�ch n��, kter� postupuj� pak z m�sta vchodu front�ln� z�ny p�es Britsk� ostrovy, Severn� mo�e, ji�n� Skandin�vii do Finska a �asto d�le a� do Severn�ho mo�e ledov�ho. Fronty spojen� s t�mito n�emi zasahuj� aktivn� st�edn� Evropu, a tak se na�e �zem� dost�v� st��dav� do tepl�ho a studen�ho vzduchu. Proto�e se cel� front�ln� rozhran�, na n�m� vznikaj� vlny, v pr�b�hu situace posunuje od severu k jihu, p�evl�d� na na�em �zem� zpo��tku tepl� jihoz�padn� proud�n�, ke konci situace studen� z�padn� a� severoz�padn� proud�n�.
�ipka zn�zor�uj�c� polohu front�ln� z�ny na schematick� mapce souhlas� s pr�m�rnou polohou. Rozptyl drah jednotliv�ch front�ln�ch vln je v�ak p�i t�to situaci dosti velik�. N�kdy zvl�t� na ja�e, kdy je dostate�n� z�soba studen�ho vzduchu, le�� front�ln� z�na ji�n�ji a podru�n� n�e, kter� se v n� tvo��, postupuj� po dr�ze severn� Francie � Belgie � severn� N�meckp � Pobaltsk� republiky - Rusk� federace. P�i ji�n� dr�ze n�� se fronty na na�em �zem� projevuj� pochopiteln� siln�ji. Za studenou frontou, kter� uzav�r� obdob�, postupuje n�kdy studen� anticykl�na z oblasti Islandu k jihov�chodu na pevninu. Rozlo�en�m tlakov�ch �tvar� a polohou front�ln� z�ny se bl�� tato situace jihoz�padn� situaci SWc3.
V n�kter�ch p��padech koncem situace SWc2 tepl� tlakov� v��e nad St�edozemn�m mo�em sl�bne a ustupuje k v�chodu.
Studen� vzduch proud�c� v t�lu front�ln�ch vln k jihov�chodu pronikne potom do z�padn�ho St�edomo�� a p�isp�je tam k utvo�en� br�zdy n�zk�ho tlaku. Front�ln� poruchy postupuj�c� ve front�ln� z�n� sm��uj� potom z It�lie p�es N�mecko k severov�chodu a maj� tak podobnou dr�hu jako p�i situaci br�zdy. Takov� uz�v�r situace SWc2 trv� v�t�inou jen jeden den a nelze jej proto pova�ovat za samostatn� celek.
Jak ukazuje statistika, je situace SWc2 pom�rn� �ast� a vyskytuje se po cel� rok s p�ibli�n� stejnou �etnost�. Nejmen�� v�skyt m� v z���.
