SIVS - Dotok
Všeobecná charakteristika
O dotoku hovoříme v případech, kdy vrchol povodňové vlny již prošel korytem řeky po celé její délce, a ve všech úsecích toku jsou zaznamenávány poklesy vodních hladin. V horních úsecích toku již hladina většinou poklesla pod úroveň 1. SPA a v dolních částech je hladina i nadále na úrovni stupňů povodňové aktivity, avšak i zde s klesající tendencí. V tomto případě, kdy hladina v celém povodí vykazuje poklesy hladin a v dolních tratích toků přetrvávají stupně povodňové aktivity lze použít jev zvaný „dotok”.
K použití tohoto jevu je však nutný předpoklad, že poklesy vodních hladin v úsecích, kde je zaznamenán některý ze stupňů povodňové aktivity, budou pokračovat a nepředpokládá se opětovný vzestup.
Využití tohoto jevu se předpokládá zejména u velkých vodních toků (Labe, Morava), kdy v důsledku časově velmi dlouhého dotoku z horních částí povodí zaznamenáváme v dolních částech povodí zvýšené vodní hladiny i několik dnů po kulminaci v horních částech povodí. Typickým příkladem jsou jarní povodně z tání sněhu.
Dalším případem mohou být toky s pomalým prouděním (Lužnice, Cidlina).
Stupně povodňové aktivity (SPA)
V závislosti na průtoku a stavu průtočné kapacity koryta řek se rozlišují 3 stupně povodňové aktivity (SPA):
vzniká při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Za stav bdělosti se rovněž považuje situace takto označená předpovědní povodňovou službou ČHMÚ. Při 1. SPA ještě nedochází k vybřežení toku a jeho rozlivům, a tedy ani k hmotným škodám na majetku. Je však třeba věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, sledovat zpravodajství a předpovědi ČHMÚ a být připraven na případné zhoršení situace. Při 1. SPA je již značná rychlost proudění vody v toku a při zvýšení hladiny je pochopitelně i větší hloubka toku. Je proto třeba se vyvarovat aktivit v korytě toku (jízda lodí, koupání, stavební a konstrukční aktivity atd.).
je vyhlašován příslušným povodňovým orgánem při nebezpečí přirozené povodně a v době povodně, kdy však ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Při 2. SPA již dochází k prvním rozlivům, které však ještě nepáchají větší škody na majetku, dochází většinou k zaplavování příbřežních luk a porostů. Může docházet k zaplavení a přerušení některých menších komunikací. Situace je dále sledována, aktivizují se povodňové orgány a další složky povodňové služby. Je třeba sledovat vývoj situace a jeho další prognózu a podle možností a potřeby provádět opatření ke zmírnění průběhu povodně (evakuace, protipovodňové bariéry aj.). Je nezbytné vyvarovat se veškerých aktivit v korytě toku a v zaplavených územích.
je vyhlašován příslušným povodňovým orgánem v době povodně při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v záplavovém území. Při 3. SPA dochází k zaplavování měst a obcí a proto se provádějí zabezpečovací či záchranné práce. Je nezbytné opustit zaplavená území a všemožně usnadnit práci záchranným složkám a vykonavatelům protipovodňových opatření. V takových případech je třeba počítat s komplikacemi v dopravě, zaplavením komunikací, bezpečnostním uzavřením mostů a dopravní chaos. Postiženy mohou být i inženýrské sítě, přerušení telefonního spojení a dodávek plynu, elektřiny a vody. Informace o průběhu a dalším předpokládaném vývoji poskytuje ČHMÚ a veřejnoprávní sdělovací prostředky.
Co dělat při povodni?
Velká část české krajiny byla v historii modelována vodou a byla utvářena i povodněmi. Ty jsou ve střední Evropě poměrně běžným jevem. Jen v některých obdobích jsou častější a silnější, jindy se vyskytují pouze výjimečně. Zejména v lokálním měřítku může vznik a průběh povodní významně ovlivňovat i činnost člověka. Nepříznivý způsob hospodaření v krajině (zvětšování rozsahu zastavěné plochy, narovnávání menších vodních toků, velké půdní celky, nevhodné agrotechnické postupy, eroze aj.) snižuje schopnost zadržovat vodu a ta odtéká stále rychleji.
Zatímco v obydlených oblastech, ve městech a vesnicích, je často nezbytné hledat technická opatření v podobě stavby protipovodňových hrází, zvyšování průtočnosti mostů a propustků, zvyšování odolnosti staveb (zvýšená podezdívka domu), a opatření regulace výstavby v ohrožených oblastech. V krajině a celé ploše povodí je nezbytné vodě ponechat prostor a čas pro rozliv a zasakování. Vhodná opatření zahrnují zachování lužních lesů a luk, výstavbu suchých poldrů, zlepšování retenčních schopností půdy, revitalizace toků aj.
Specifická je funkce nádrží s protipovodňovou funkcí, jejichž vhodná manipulace dokáže často významně přispět k ochraně života a majetku obyvatel.
Před vznikem povodně je naprosto nezbytné včasné varování a provedení protipovodňových opatření.
Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav, který veškeré výstražné informace uveřejňuje na svých internetových stránkách (www.chmi.cz). Distribuce výstrah předpovědní povodňové služby povodňovým, případně krizovým orgánům probíhá prostřednictvím Integrovaného záchranného systému (operační a informační střediska HZS). Informace jsou rovněž přebírány sdělovacími prostředky.
V době povodně je vhodné sledovat zpravodajství veřejnoprávní televize a rozhlasu či internetové stránky ČHMÚ jako zdroje informací o možném hrozícím nebezpečí a jeho lokalizaci. V závislosti na vývoji povodně pak podle potřeby podniknout nezbytná individuální opatření pro vlastní ochranu.
Většina úmrtí při povodních je důsledkem podcenění síly vodního živlu. Extrémně nebezpečné je koupání, plavání i sjíždění řek za povodní. Rozbouřený tok se chová jinak, než za normálního stavu – má větší sílu, tvoří víry a turbulence, takže může člun nebo loď převrátit, navíc unáší různé předměty: kmeny a větve stromů, kusy nábytku aj., které člověka mohou udeřit nebo rozmačkat. I mimo koryto je tok za povodně nebezpečný – zaplavuje silnice a cesty a proudí často značnou rychlostí. Již při hloubce okolo 30 cm dokáže tok odnést osobní automobil i při rychlosti proudění okolo 1 m za sekundu. Navíc v kalné vodě nejsou vidět překážky a prohlubně pod hladinou. I při pohybu v blízkosti vodního toku je třeba dbát zvýšené opatrnosti, uklouznutí na většinou mokrém terénu a pád do toku, nebo jen rozvodněné strouhy je velmi častou příčinou úmrtí. Rozvodněný tok také většinou vypláchl všeliká smetiště, hnojiště, žumpy a čističky odpadních vod, takže kontakt s takovou vodou může přivodit nebezpečná onemocnění.
Při povodni se člověk může ocitnout bez elektrického proudu, tedy bez světla, bez tepla, bez telefonního spojení, ale i bez možnosti sledování televize či rozhlasu. Realizace následujících jednoduchých úkonů zvýší úroveň připravenosti.