SIVS - Požáry

Všeobecná charakteristika

K přírodním požárům dochází často periodicky v období sucha, vysokých letních teplot, nízké vlhkosti vzduchu a při větrném počasí. Riziko požárů významně ovlivňuje stav a typ porostů (včetně jejich odolnosti proti ohni) a podmínky pro jejich vznícení. Mezi nejčastější příčiny vzniku požárů patří lidská neopatrnost při manipulaci s ohněm a zapálení vegetace jiskrou od dopravní techniky. Požáry mohou vzniknout i při úderu blesku, zejména při bouřkách s četnými bleskovými výboji je nebezpečí vzniku požáru zvýšené.
Nebezpečí požárů je výslednicí více faktorů, které mají vliv na vznik, šíření, obtížnost protipožárního zásahu a škody, které způsobí. Patří mezi ně topografické atributy, vlastnosti hořících předmětů a porostu a povětrnostní podmínky, stejně jako náhodné faktory (například žhářství). Mnohé z nich jsou obtížně kvantifikovatelné. Proto jsou celosvětově využívány pro posouzení nebezpečí požárů jen jednoduché indexy nebezpečí požárů, hodnotící teplotu a vlhkost vzduchu, rychlost větru a suchost krajiny. Jsou využívány jednoduché stupnice požárního nebezpečí (nejčastěji 1-5 nebo 1-6), které ukazují následky požáru vegetace, pokud by došlo ke vznícení vegetace.
Vzniklé požáry se za suchého, teplého a větrného počasí šíří často velkou rychlostí. Kromě toho, že shoří vegetace a mohou být poškozeny stavby, dochází často i k úmrtím lidí.

Naměřené extrémy v České republice

V minulosti bylo zaznamenáváno velké množství přírodních požárů, jejichž příčinou bylo využívání parních lokomotiv. V posledních 50 letech bylo nejvíce přírodních požárů zaznamenáno v důsledku kombinace vhodného „požárního” počasí a dlouhotrvajícího sucha. Nejvíce přírodních požárů (nad 10000 za rok) se vyskytlo v letech 1992, 1998, 2000, 2007, 2011, 2012, 2015, 2018 a 2019.
Například ve velmi suchém a horkém červenci a srpnu 2015 došlo k téměř 6000 výjezdů hasičů, u 22 z nich byl vyhlášen 3. stupeň poplachu, což znamená, že se na jeho likvidaci podílelo více než 10 jednotek hasičů a u 6 dokonce zvláštní stupeň poplachu - zde byla vyžádána i mezikrajská pomoc.
K největšímu lesnímu požáru došlo u Bzence v oblasti „Moravské Sahary” s výměrou 174 ha v květnu 2012. Požár se podařilo zvládnout jen díky enormnímu nasazení hasičů a odpovídající techniky. Zásahu se zúčastnilo 208 hasičských jednotek, 1500 osob, 3 vrtulníky, 3 letadla a 1 speciální tank, a bylo při něm spotřebováno 22 tisíc m³ vody.

Vydávání výstražných informací SIVS

Výstražná informace na Nebezpečí požárů, resp. na Vysoké nebezpečí požárů se vydává, jestliže požární riziko počítané na základě suchosti krajiny, modelové předpovědi srážek, teploty a vlhkosti vzduchu a rychlosti větru je středně vysoké, resp. vysoké.

Možné škody a doporučení k eliminaci vlivů

Kdykoli při suchém počasí a také je-li vydána výstraha na nebezpečí požárů, je nutno chovat se tak, aby nemohlo dojít ke vzniku požáru:

• Kdekoli v přírodě (v lesích, na loukách, v parcích i jinde) nerozdělávat oheň, nevypalovat trávu, nekouřit v přírodě a neodhazovat cigaretové nedopalky na zem, nepoužívat přenosné vařiče či jiné zdroje otevřeného ohně. Někdy stačí málo a může vzniknout požár. Ten se v případě suchého a horkého počasí, případně v kombinaci s větrem velmi rychle šíří.
• Řídit se místními vyhláškami a zákazy, které jsou v těchto situacích často vydány.
• Dbát na úsporné hospodaření s vodou.
• Všímat si jakýkoliv náznaků vznikajících ohnisek požárů a to i v místech po předešlých požárech - možnost pokračujících požárů v podzemí (kořenovým systémem, v rašeliništích apod.).
• Při výjezdu zemědělské techniky zkontrolovat její technický stav a odstranit případné závady.
• V oblastech se zaschlou vegetací a v blízkosti polí s obilím, včetně posekaných polí s ležící slámou, dbát zvýšené pozornosti při pohybu zemědělské techniky.
• Při probíhajících žních mají mít zemědělci k dispozici na poli cisternu s vodou.