SIVS - Dotok

Všeobecná charakteristika

O dotoku hovoříme v případech, kdy vrchol povodňové vlny již prošel korytem řeky po celé její délce, a ve všech úsecích toku jsou zaznamenávány poklesy vodních hladin. V horních úsecích toku již hladina většinou poklesla pod úroveň 1. SPA a v dolních částech je hladina i nadále na úrovni stupňů povodňové aktivity, avšak i zde s klesající tendencí. V tomto případě, kdy hladina v celém povodí vykazuje poklesy hladin a v dolních tratích toků přetrvávají stupně povodňové aktivity lze použít jev zvaný „dotok”.

K použití tohoto jevu je však nutný předpoklad, že poklesy vodních hladin v úsecích, kde je zaznamenán některý ze stupňů povodňové aktivity, budou pokračovat a nepředpokládá se opětovný vzestup.

Využití tohoto jevu se předpokládá zejména u velkých vodních toků (Labe, Morava), kdy v důsledku časově velmi dlouhého dotoku z horních částí povodí zaznamenáváme v dolních částech povodí zvýšené vodní hladiny i několik dnů po kulminaci v horních částech povodí. Typickým příkladem jsou jarní povodně z tání sněhu.

Dalším případem mohou být toky s pomalým prouděním (Lužnice, Cidlina).


Stupně povodňové aktivity (SPA)

V závislosti na průtoku a stavu průtočné kapacity koryta řek se rozlišují 3 stupně povodňové aktivity (SPA):

Co dělat při povodni?

Velká část české krajiny byla v historii modelována vodou a byla utvářena i povodněmi. Ty jsou ve střední Evropě poměrně běžným jevem. Jen v některých obdobích jsou častější a silnější, jindy se vyskytují pouze výjimečně. Zejména v lokálním měřítku může vznik a průběh povodní významně ovlivňovat i činnost člověka. Nepříznivý způsob hospodaření v krajině (zvětšování rozsahu zastavěné plochy, narovnávání menších vodních toků, velké půdní celky, nevhodné agrotechnické postupy, eroze aj.) snižuje schopnost zadržovat vodu a ta odtéká stále rychleji.

Zatímco v obydlených oblastech, ve městech a vesnicích, je často nezbytné hledat technická opatření v podobě stavby protipovodňových hrází, zvyšování průtočnosti mostů a propustků, zvyšování odolnosti staveb (zvýšená podezdívka domu), a opatření regulace výstavby v ohrožených oblastech. V krajině a celé ploše povodí je nezbytné vodě ponechat prostor a čas pro rozliv a zasakování. Vhodná opatření zahrnují zachování lužních lesů a luk, výstavbu suchých poldrů, zlepšování retenčních schopností půdy, revitalizace toků aj.

Specifická je funkce nádrží s protipovodňovou funkcí, jejichž vhodná manipulace dokáže často významně přispět k ochraně života a majetku obyvatel.

Před vznikem povodně je naprosto nezbytné včasné varování a provedení protipovodňových opatření.

Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav, který veškeré výstražné informace uveřejňuje na svých internetových stránkách (www.chmi.cz). Distribuce výstrah předpovědní povodňové služby povodňovým, případně krizovým orgánům probíhá prostřednictvím Integrovaného záchranného systému (operační a informační střediska HZS). Informace jsou rovněž přebírány sdělovacími prostředky.

V době povodně je vhodné sledovat zpravodajství veřejnoprávní televize a rozhlasu či internetové stránky ČHMÚ jako zdroje informací o možném hrozícím nebezpečí a jeho lokalizaci. V závislosti na vývoji povodně pak podle potřeby podniknout nezbytná individuální opatření pro vlastní ochranu.



Zpět