SIVS - kód I. Teplota
Všeobecná charakteristika
Počasí na Zemi vykazuje neustálé změny. Od poměrně pravidelného denního a ročního chodu meteorologických prvků a jevů po různé, často nepravidelné kolísání počasí v závislosti na zeměpisné poloze místa, atmosférické cirkulaci i místních podmínkách. Kolísání meteorologických prvků v obvyklých mezích je přirozené a pociťujeme ho obvykle jako příjemné. Naopak extrémní projevy počasí působí mnohdy škody na majetku, v průmyslu, energetice i v přírodě, někdy i na lidských životech. Tyto škody mohou být zvyšovány nevhodnými, nepřirozenými zásahy člověka do přírody.
Také zvyšování neúčelné, v současnosti často uměle vyvolávané, nadspotřeby vede nejen k nadměrnému odčerpávání surovinových a energetických zdrojů Země, ale i ke zbytečnému zatěžování životního prostředí odpady a znečištěním. To vede i ke snižování jeho odolnosti vůči nepříznivým klimatickým jevům (zvýšené ohrožení stromů při vichřicích v důsledku jejich oslabení emisemi), změnám klimatu v důsledku emisí skleníkových plynů s důsledkem zvýšení četnosti extrémních projevů počasí, snížení zemědělské produkce atd. Znečištění se dále dostává do vody, půdy, vegetace, moří a oceánů, tedy i do potravinového řetězce, což povede k nedostatku kvalitní pitné vody a k postupnému zhoršování zdraví obyvatel.
Lidské technologie by měly směřovat k vysoké cílové uspořádanosti, aby minimalizovaly spotřebu surovinových a energetických zdrojů Země a množství odpadů. Právě tak se chová i život, jehož součástí stále zůstáváme i se všemi vymoženostmi moderních technologií. Na místo štěstí z materiální nadspotřeby postavit štěstí na harmonizaci mezilidských vztahů, na povýšení kvality vztahu muže a ženy, zlepšení vztahů se zvířaty, k přírodě, k Zemi, produchovnění vnímání světa v myšlení lidí, změně žebříčku hodnot lidského života. Chce člověk opravdu hlavně hodně vydělávat a mít velkou spotřebu a mnoho majetku, místo aby byl v pohodě v práci, v rodině, ve společnosti. Aby měl existenční a právní jistotu.
Extrémní projevy počasí představují zátěž pro člověka, zejména staršího a nemocného, pro malé děti a také zátěž pro zvířata. Tento vliv je do jisté míry subjektivní. Lidé žijící po dlouhé období v určitém podnebném pásmu jsou danému podnebí přizpůsobeni. K lepšímu zvládání vlivů přírody i počasí na člověka přispívá vše, co vede k dobrému zdraví: pozitivní přístup k životu, přiměřená fyzická a duševní činnost, zdravá strava, otužování a zejména nalezení smyslu života.
Co se týče proměnlivosti teploty vzduchu, nejmenší je v tropech. Naopak v mírných zeměpisných šířkách je značná, a to zejména ve vnitrozemí kontinentů. Podnebí v České republice je ovlivňováno jak vnitrozemským vlivem východní Evropy (přinášející v zimě mrazivé, v létě horké a suché počasí), tak i zmírňujícím vlivem Atlantického oceánu (přinášející vlhčí počasí se srážkami). Pokud jde o vliv nadmořské výšky, s jejím růstem teplota vzduchu obvykle klesá o 0,6 až st. C na 100 m. Výjimkou jsou tzv. inverzní situace. K nim dochází v zimním období, kdy v nižších polohách se udržuje studený vzduch s četnými mlhami a nízkou oblačností, zatímco na horách je slunečno a teplo. Z hlediska denního chodu teploty nejchladněji bývá ráno kolem východu Slunce, nejtepleji odpoledne zhruba kolem 14. hodiny místního času. Nejstudenějšími měsíci v roce jsou leden a únor, nejteplejšími červenec a srpen.
Vysoké teploty
Zátěž organismu způsobují vysoké teploty vzduchu obvykle již od 30 °C výše. Ty se vyskytují nejčastěji v letních měsících, tedy v červnu, červenci a srpnu. Přitom během dne obvykle teplota vzduchu kulminuje kolem 14. až 15. hodiny místního času (15 až 16 hodin letního času). V létě může teplota vzduchu v České republice výjimečně dosáhnout až 40 °C.
Velikost zátěže se zvyšuje s rostoucí délkou trvání období s vysokými teplotami a při vysoké vlhkosti vzduchu. Ta omezuje odpařování potu z těla a tedy jeho ochlazování a vede k pocitu dusna. Zátěž zvyšuje přímé sluneční záření, které je nejintenzivnější kolem poledne místního času (13 hodin letního času). V jeho důsledku se v létě výrazně ohřívají stěny budov, povrchy komunikací apod., takže v jejich blízkosti můžeme naměřit výrazně vyšší teploty vzduchu, než ve volné přírodě nebo v meteorologické budce, která se umísťuje nad zatravněným povrchem.
Největší zátěž vysokými teplotami bývá ve velkých městských aglomeracích. Situaci je zde možno zlepšit relativně jednoduše, a to výsadbou zeleně. Stromy ochlazují města dvojnásob – zastíněním a výparem. Rostliny vyměšují vodu skrze póry v listech, voda se vypařuje a při tom se spotřebovává teplo. Tento proces ochlazuje vzduch v okolí. Jeden vzrostlý strom s korunou o průměru 10 m může za den vypařit až 160 litrů vody.
Prudké změny teploty vzduchu
Prudké změny teploty vzduchu mohou nastávat v průběhu celého roku, nejčastěji se však vyskytují v zimě a na jaře. Přibližně dvacetistupňové rozdíly v teplotě vzduchu za jasných dní na jaře nejsou žádnou výjimkou, ale obvykle nejsou lidskému organismu nebezpečné. Větší zátěž pro organismus představují změny teploty vzduchu, které jsou doprovázeny větrem a srážkami, jak tomu bývá při přechodech výrazných atmosférických front. Pro organismus mohou být zátěží i teplotní změny při přechodu z místnosti do venkovního prostoru a naopak, a to zejména v zimě, kdy rozdíl mezi vyhřátou místností a venkovním prostorem často přesahuje 20 °C. Největší nebezpečí z hlediska zátěže na lidský organismus a také na chod hospodářství, často i na vegetaci představuje prudký pokles teploty pod bod mrazu. Ten je zařazen do výstražných informací SIVS.
Silný mráz
Velmi nízké teploty vzduchu, pod -15 °C a nezřídka i pod -20 °C, se nejčastěji vyskytují v zimních měsících, tedy v prosinci, lednu a únoru, někdy i v časném jaru, tedy v březnu, a v pozdním podzimu, tedy v listopadu. V zimě může teplota vzduchu v České republice výjimečně klesnout až k -40 °C. Minimum teploty vzduchu nastává v době kolem východu Slunce. Mrazy jsou zesilovány vyzařováním tepla ze zemského povrchu, a to zejména zasněženého, za jasných nocí při utišení větru. Nejsilnější mrazy se obvykle vyskytují v horských údolích.
Výskyt silných mrazů znamená pro organismus zátěž. Přitom pocit chladu je ovlivňován i větrem – čím silnější vítr fouká, tím citelnější je pocit chladu. Vzhledem k tomu, že na horách fouká obvykle silnější vítr, než v nižších polohách, je tento faktor zřetelný zejména na horách – vyšší riziko podchlazení, omrzlin a vyčerpání.
Naměřené extrémy v České republice
Vysoké teploty
Do nedávna byly absolutně nejvyšší teploty vzduchu v ČR zaznamenány 27. července 1983: Praha Uhříněves 40,2 °C, Plzeň Bolevec a Sedlčany 40,1 °C a Klatovy 40,0 °C. Přitom na celém území ČR se teploty pohybovaly převážně od 33 do 39 °C.
Absolutní teplotní extrém v ČR byl naměřen 20. srpna 2012 a to v Dobřichovicích 40,4 °C. Příliv velmi teplého vzduchu od jihozápadu k nám vyvrcholil (teplota v hladině 850 hPa ve 12 UTC 23 °C) před zvlněnou studenou frontou, která večer začala postupovat přes ČR k východu. Teploty nad 34 °C byly v nižších a středních polohách všude. Teploty nad 37 °C místy v nižších a středních polohách, zejména ve Středočeském kraji. Teplotní rekordy pro 20. srpen padly na většině stanic, včetně některých s pozorovací řadou delší než 100 let, např. Přerov (měří 130 let) 35,6°C nebo Praha-Klementinum 36,9 °C.
Z hlediska délky trvání horkého počasí bylo mimořádné léto 2003 a léto 2015. Průměrná teplota pro červen až srpen 2003 pro území ČR dosáhla 19,3 °C, což je doposud nejvyšší zaznamenaná teplota, následuje ho léto 2015 s průměrnou teplotou 19,2 °C. V roce 2003 v řadě dnů překročily teploty vzduchu 30 °C a nejvyšší byly naměřeny 13. srpna: Kopisty 39,5 °C a Louny 39,4 °C, na ostatním území ČR bylo 32 až 39 °C.
Teplotně mimořádně nadnormální byl srpen 2015, jehož průměrná teplota byla 21,3 °C, čímž se stal nejteplejším srpnem od roku 1961 na území ČR. Vyšší průměrná měsíční teplota byla zaznamenaná pouze v červenci 2006 (21,4 °C). Mimořádně teplé období léta 2015 mělo několik horkých vln a vrcholilo od 3. do 15. srpna. Ve všech těchto dnech průměr maximálních denních teplot v ČR dosahoval 30 a více °C. Ve dnech 7. a 8. srpna průměr maximálních teplot dosáhl dokonce 36,0, resp. 36,1 °C. Nejvyšší maximální teplota měsíce byla naměřena 8. srpna na stanici Husinec, Řež (40,0 °C). Velmi vysoké teploty byly zaznamenány i na dalších stanicích v Čechách – např. Dobřichovice (39,8 °C) nebo Ústí nad Labem, Vaňov (39,1 °C), na území Moravy a Slezska byly teploty o něco nižší, v Javorníku (okres Jeseník) 38,2 °C, na stanici Paseka (okres Olomouc) 37,9 °C.
Vícedenní horké slunečné počasí se slabými rychlostmi větru vedlo i ke vzestupu koncentrací přízemního ozonu. Ve většině krajů ČR tak během letních horkých vln došlo k překročení prahové hodnoty 180 μg.m–3 přízemního ozonu pro vyhlášení smogové situace.
Prudký pokles teploty
Nejprudší pokles teploty pod bod mrazu nastal ve dnech 31. prosince 1978 až 1. ledna 1979. Ochladilo se z teplot 5 až 12 °C na teploty od –15 do –20 °C. Za 24 hodin se nejvíce ochladilo ve Frenštátě pod Radhoštěm a to o 30,5 °C, dále v Třeboni o 29,8 °C a ve Valašském Meziříčí o 27,8 °C. Extrémní skok teplot zastihl četná odvětví hospodářství zcela nepřipravena a v následujících dnech došlo k výrazné energetické krizi.
Silný mráz
Mimořádně třeskuté mrazy se vyskytly v zimě 1929, kdy se téměř celá evropská pevnina proměnila ve sněžnou a ledovou pláň. Přestože se udržovala vysoká sněhová pokrývka, půda u nás místy promrzla až do hloubky jednoho metru. Na území Prahy leželo skoro 10 týdnů 20 až 50 cm sněhu. Únor 1929 se stal vůbec nejstudenějším měsícem 20. století. Průměrná měsíční teplota v únoru 1929 v Praze na Klementinu byla –10,9 °C, což je 11,4 °C (!) pod normálem. Nejnižší teploty byly naměřeny 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic –42,2 °C (v ČR nejnižší naměřená teplota), v Českých Budějovicích –39,7 °C a v Opavě –38,0 °C. Na ostatním území republiky teploty poklesly většinou na –30 až –37 °C.
Dlouhotrvající extrémní mrazy se vyskytly i únoru 1956, jehož průměrná měsíční teplota pro území České republiky byla -11,5 °C (10,9 °C pod normálem) a v období války v lednu 1940 a lednu 1942, v obou případech s průměrnou měsíční teplotou pro území České republiky -11,1 °C (9,0 °C pod normálem).
V poslední době silné mrazy nastaly koncem ledna a v první polovině února 2012. Na území ČR pronikal studený pevninský vzduch od východu. K vyvrcholení mrazového období došlo kolem 6. února, kdy nebyly výjimkou průměrné denní teploty kolem -15 °C. Nejnižší teploty pod -18 °C zaznamenaly dvě třetiny stanic a ojediněle byly naměřeny hodnoty i pod -30 °C. Nejnižší teplota byla naměřena na stanici Kvilda-Perla na Šumavě a to -39,4 °C. V období od 30.1. do 12.2. byl v ČR každý den alespoň na několika stanicích (nepočítaje horské) zaznamenán arktický den (maximální teplota nevystoupí nad -10 °C).
Mráz ve vegetačním období
Ve třetí dubnové dekádě roku 2016 pronikal do střední Evropy studený vzduch z vyšších zeměpisných šířek. Vyskytovaly se i sněhové srážky a zejména od 25. do 30. dubna klesaly noční teploty ve výšce 2 m nad zemí často pod bod mrazu. Nejstudenější noc byla 29. dubna, kdy průměr nejnižších nočních teplot v ČR dosáhl -2,3 °C, a na stanici Březník bylo naměřeno -15,9 °C. Četné mrazy způsobily velké škody zemědělcům, ovocnářům a vinařům. Dále pak ve dnech 15. až 17. května tohoto roku se vyskytly četné přízemní mrazíky.
Studená byla druhá polovina dubna i v následujícím roce 2017. Vyskytovaly se četné přízemní mrazíky a zejména ve dnech 17. až 21. dubna, ale také 10. května byly četné mrazy měřené i ve výšce 2 m nad zemí. I v tomto případě mrazy způsobily velké škody zemědělcům a ovocnářům.
Vydávání výstražných informací SIVS
Výstražné informace spojené s teplotními a vlhkostními poměry se vydávají zpravidla 48 až 24 hodin předem, doba jejich platnosti je většinou delší než 24 hodin a vydávají se pro více krajů najednou, často i pro celé území ČR. V případě výstražné informace na sucho, které obvykle trvá po řadu týdnů, vydaná výstražná informace upřesňuje, zda se v příštích cca 6 až 10 dnech očekávají srážky, které by vedly ke zmírnění či ukončení suchého období.
Výstražné informace se vydávají na:
Možné škody a doporučení k eliminaci vlivů
Vysoké teploty
Z důvodu možného přehřátí a dehydratace organismu v horkých letních dnech s teplotami nad 30 °C doporučujeme:
Prudký pokles teploty
Prudký pokles teploty hluboko pod bod mrazu často vyvolává obdobné problémy jako silný mráz. Může vést k zamrzání a následnému popraskání vodovodních řádů, zamrzání provozních kapalin v automobilech apod., jestliže předtím nebyla provedena potřebná opatření - použití nemrznoucích směsí, neprovedeno zateplení, apod. Rovněž dochází k zamrzání vlhkých nákladů na automobilech, vlacích apod. a může docházet ke škodám v některých oblastech průmyslu a hospodářství. Někdy dochází i ke zhoršení sjízdnosti vozovek a zhoršení kvality vzletových a přistávacích drah v letectví.
Prudké poklesy teplot negativně působí na jedince s méně přizpůsobivým termoregulačním systémem organismu. Jedná se zejména osoby se srdečně-cévními chorobami, s nemocemi dýchacího ústrojí a starší občany. Nedoporučují se u nich prudké přechody z vyhřátého prostředí do venkovního prostoru. Měli by se vyvarovat zvýšené fyzické a psychické zátěže a věnovat pozornost aktuálnímu zdravotnímu stavu.
Silný mráz
S krátkodobými silnými mrazy se organizmus zdravého člověka vyrovná poměrně dobře.
Při silných mrazech, ale za větru i při mírnějších mrazech a při pobytu na horách doporučujeme:
Vegetaci poškozují zejména mrazy bez sněhové pokrývky zemského povrchu (holomrazy).
Silné mrazy mohou působit značné škody na majetku. Dochází k zamrzání provozních kapalin v automobilech apod., jestliže předtím nebyla provedena odpovídající opatření (použití nemrznoucích směsí apod.). Dochází k zamrzání a následnému popraskání vodovodních řádů v případech, kdy jejich ochrana před silnými a déletrvajícími mrazy není dostatečná (tepelné izolace apod.). K porušení vodovodních řádů dochází i během ústupu mrazivého počasí v důsledku pohybů půdy při jejím rozmrzání. Při silných mrazech dochází k lomům na kolejnicích a následným problémům v kolejové dopravě atd.
Extrémně silné mrazy mohou všeobecně vést ke značným škodám na majetku, v průmyslu, energetice a v logistických službách (přeprava materiálu, zásobování apod.).