Průvodce informacemi Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ | | | Pro veřejnost | | | Pro povodňové orgány | | | Pro vodohospodáře | |
Velký rozvoj předpovědní služby v České republice začal zejména po katastrofální červencové povodni v roce 1997, z níž vyplynul požadavek na zvýšení úspěšnosti a na prodloužení doby předstihu hydrologických předpovědí. Zatímco u manuálních hydrometrických předpovědí, které byly vydávány již od konce 19. století, lze poskytnout předpověď pouze pro větší toky a to pro určitý termín, jehož předstih může v podmínkách České republiky dosáhnout doby 6 až 10 hodin, nejvíce však 24 hodin na dolním toku Labe a Moravy, předpovědi za pomoci matematických hydrologických modelů nabízí informací více.
Modely lze predikovat budoucí odtok i na malých povodích a výstupy mají formu ucelených hydrogramů, v podmínkách ČR až na dobu až 48 hodin. Do zkušebního provozu hydrologických předpovědních pracovišť ČHMÚ byly hydrologické předpovědní modely předpovědi nasazeny v roce 2001, operativně jsou pak používány od roku 2002.
Modelová hydrologická předpověď je výsledkem matematického výpočtu pohybu vody krajinou. Jelikož tento pohyb je velmi neuspořádaný, jsou fyzikální rovnice proudění vody v modelech značně zjednodušovány a z tohoto důvodu nejsou schopny reálně popsat výsledný vývoj predikovaného odtoku. Navíc zachování doby předstihu i u malých - zdrojových povodí předpokládá počítat hydrologickou předpověď na základě předpovědi srážek (v zimním a jarním období i předpovědi teploty vzduchu), které jsou v okamžiku výpočtu ve formě oblaků či vodní páry mimo území České republiky.
Manuální i modelové hydrologické předpovědi průtoků pro vybrané vodoměrné stanice jsou denně počítány na hydrologických pracovištích Centrálního předpovědního pracoviště (CPP) ČHMÚ v Praze Komořanech a Regionálních předpovědních pracovišť (RPP) šesti poboček ČHMÚ (v Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Ostravě a Brně).
Hydrologické předpovědi jsou výsledkem vyhodnocení dostupných informací o stavu povodí a měřených, případně předpovídaných prvků ovlivňujících hydrologický cyklus. Operativní předpovědi průtoků obecně vycházejí z následujících vstupních dat:
Předpovědi lze kategorizovat různým způsobem:
Deterministické předpovědi mají na rozdíl od pravděpodobnostních hydrologických předpovědí pouze jeden předpoklad vývoje vodního stavu/průtoku na predikované období. Jejich výhodou je srozumitelnost poskytovaných informací a s tím související snadná interpretace. Nevýhodou je, že nevíme dopředu nakolik je předpověď spolehlivá.
Tok | Předpovědní profil | Předstih předpovědi (hod.) | Tok | Předpovědní profil | Předstih předpovědi (hod.) |
Labe | Jaroměř | 3 | Metuje | Jaroměř | 3 |
Labe | Přelouč | 14 | Labe | Brandýs nad Labem | 12 |
Vltava | Přítok do VD Orlík | 7 | Vltava | Vrané nad Vltavou | 6 |
Berounka | Beroun | 12 | Vltava | Praha – Malá Chuchle | 6 |
Labe | Mělník | 12 | Ohře | Karlovy Vary | 15 |
Ohře | Přítok do VD Nechranice | 22 | Ohře | Louny | 8 |
Labe | Ústí nad Labem | 24 | Labe | Děčín | 27 |
Odra | Bohumín | 5 | Morava | Olomouc | 10 |
Bečva | Dluhonice | 11 | Morava | Strážnice | 24 |
Za mimořádné odtokové situace podle plošného rozsahu a velikosti povodně se počet manuálních předpovědí může rozšířit až na 25 profilů a současně je zvýšena i četnost vydávání a upřesňování jak manuálních, tak i modelových předpovědí na dvakrát i vícekrát za den.
Průvodce informacemi Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ | | | Pro veřejnost | | | Pro povodňové orgány | | | Pro vodohospodáře | |