Centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ v Praze

Kde hledat informace o aktuální hydrologické situaci?

Výstrahy ČHMÚ

Výstražné zprávy obsahují informace o typu předpovídaného jevu, míře jeho nebezpečnosti (extremitě) a časové a prostorové lokalizaci. Výstrahy jsou bezprostředně po jejich vydání zveřejňovány na těchto webových stránkách: ČHMÚ Vstupní stránka portálu ČHMÚ SIVS Stránky Systému Integrované Výstražné Služby Meteoalarm Zveřejňování výstrah evropských států včetně ČR

Přehledová mapa aktuálně vydaných výstrah SIVS

Aktuální hydrologická situace

Ke sledování aktuální hydrologické situace slouží síť hlásných vodoměrných stanic kategorií A, B, C, u nichž jsou stanoveny stupně povodňové aktivity (SPA). Téměř všechny stanice kategorie A a B jsou automatizovány a data z nich jsou v krátkých časových intervalech (10 minut až 1 hodina) shromažďována na sběrných serverech ČHMÚ a s.p. Povodí. Z těchto sběrných míst se aktualizuje obsah dalších webových stránek, které již fungují nezávisle a v případe výpadku se vzájemně suplují.

• HPPS Souhrnný přehled aktuální situace, výstrah i hydrologických předpovědí
• Portál VODA Stránky podniků Povodí s.p. s přehledem aktuální situace na řekách, nádržích i naměřených srážek.
• HLADINY.CZ Přehledné stránky se záznamy z hydrologických stanic poboček Č. Budějovice, Praha, Brno a Ostrava.
  Stránky mají verzi pro mobily .
• K.CHMI.CZ Přehledné stránky se záznamy z hydrologických stanic poboček Hradec Králové, Ústí nad Labem a Plzeň.

ČHMÚ portál	HPPS	podniky Povodí	Hladiny.cz

Kde hledat informace o hydrologické předpovědi?

Předpověď hydrologické situace

Hydrologickou předpověď vytvářejí předpovědní pracoviště ČHMÚ. Předpovědi po přímé lince dostávají také dispečinky Podniků Povodí (nejsou ale součástí jejich webových stránek) a textovou verzi rozesílá ČHMÚ povodňovým orgánům prostřednictvím emailu. Na internetu jsou hydrologické předpovědi na adresách:

• HPPS Na stránkách HPPS se po kliknutí na předpovědní stanici zobrazí průběh stavů a průtoků prodloužený o hydrologickou předpověď
• Portál ČHMÚ Hydrologické předpovědi v textové formě jsou umístěny na portále ČHMÚ

Odhad možného vývoje situace na řekách je možné si udělat i bez hydrologické předpovědi na základě informací o aktuální hydrologické a meteorologické situaci. Pro průběh povodně je zásadní srážková činnost, která je sledována pozemními srážkoměry (provozované v naprosté většině ČHMÚ a Podniky Povodí) a meteorologickými radary ČHMÚ. Aktuální srážky jsou k dohledání na internetových adresách:

• HPPS Stránky obsahují mapy kombinovaných odhadů srážkách (radar + srážkoměr) i tabulkové zobrazení aktualizované každou hodinu.
• Portál VODA Stránky obsahují údaje z pozemních srážkoměrů

ČHMÚ portál sekce aktuální situace	Aktuální srážky na HPPS	podniky Povodí	Amateur stormchasing society.

Při povětrnostní situaci, vyznačující se tvorbou bouřkových srážek, je důležité sledovat vývoj srážkové činnosti prostřednictvím odrazivosti z meteorologického radaru. Aktuální radarové snímky včetně jejich animací jsou umístěny k dispozici na portále ČHMÚ, obdobné informace na podkladě Google Maps jsou také na stránkách sdružení Amateur stormchasing society, rozšířený záběr radarových odrazivostí ze střední Evropy je umístěn také na stránkách wetteronline.de.

HPPS ČHMÚ v období od května do října počítá denně pro celou Českou republiku kritické množství srážek za určitý časový úsek, které znamená riziko vzniku povrchového odtoku a přívalové povodně. Tyto údaje jsou k dispozici na stránkách HPPS včetně popisu metodiky výpočtu.

Co je to hydrologická předpověď a jak vzniká?

Co to je hydrologická předpověď?

Předpověď je informace předpovědní povodňové služby o očekávaných srážkách, vodních stavech nebo průtocích v určeném místě a čase. Kvantitativní hydrologické předpovědi se počítají hydrologickým modelem pro téměř 90 vodoměrných stanic po celé ČR. Výslednou předpovědí je průběh průtoku a vodního stavu v hodinovém kroku na následujících 48 hodin. Výsledky pro většinu předpovídaných bodů jsou k dispozici na stránkách HPPS v sekci Hydrologické předpovědi.

Číselné vyjádření hydrologické předpovědi je však problematické. Příroda je velmi složitý systém, který nedokážeme dostatečně přesně popsat matematickými rovnice, které tvoří jádro předpovědního modelu. Proto ani předpovědi nebudou nikdy úplně přesné. Jsou zatíženy nejistotou předpovědí, kterou ovšem lze částečně vyjádřit (kvantifikovat) použitím pravděpodobnostních předpovědí.

Pravděpodobnostní hydrologická předpověď

Pravděpodobnostní předpověď se snaží podat informaci o tom, jak velká je nejistota vydané předpovědi. Jak pravděpodobnostní předpověď vypadá? Nejčastěji ukazuje rozmezí možného vývoje, nebo pravděpodobnost dosažení určité hodnoty. V ČR se zatím pravděpodobnostní předpovědi nevydávají, ale v blízké budoucnosti se s nimi určitě setkáte. Jak potom takové předpovědi správně porozumět? A jak vůbec vypadá?

Pravděpodobnostní vlečka ukazuje nejpravděpodobnější budoucí vývoj podle toho, kde jsou jeho simulované možné varianty "nejhustěji u sebe". Většinou bývá zobrazen i střed - medián všech variant a základní (deterministická) předpověď.	Jiný druh vyjádření používá pravděpodobnost překročení určité hodnoty. Tedy jaká je šance, že průtok překročí určitou úroveň.	Z důvodu nejistoty časového určení kulminace, bývá předpověď vyjádřena v delším časovém kroku, než je výpočetní.

Využití pravděpodobnostní hydrologické předpovědi

Pravděpodobnostní předpověď je trochu jako sázkový kurz. Rozhodnout se musíte vy sami. Když bude pravděpodobnost povodně předpovězena na 10 %, vynesete cenné věci do prvního patra a odjedete z ohroženého domu, nebo raději vsadíte na to, že povodeň nepřijde? A co při předpovídané pravděpodobnosti 25 %, nebo 50 %? Na jedné straně je nebezpečí velkých škod, na straně druhé nepříjemnosti při přípravách, když povodeň nepřijde. Záleží jen na Vás. Pravděpodobnostní předpověď nikdy nedefinuje limit 100 %, ale většinou jen 90 %, či 95 % jistotu. To znamená, že skutečnost může vybočit mimo naznačené meze, ale v průměru by k tomu mělo dojít jen jednou z deseti vydaných předpovědí (pro 90 % jistotu), či jednou z dvaceti vydaných předpovědí (pro 95 % jistotu).

Jak úspěšně lze povodeň předpovědět?

Jak úspěšně lze povodeň předpovědět?

Hydrologická předpověď se od předpovědi počasí liší mimo jiné tím, že je vyžadována větší přesnost předpovědi. Předpověď počasí predikující běžně teploty vzduchu v rozmezí několika stupňů nebo pouze výskyt srážek bez udání jejich množství, je v mnoha případech dostačující. Pokud by hydrologická předpověď při povodni byla prezentovaná rozsahem vodního stavu, který na dolním okraji neznamená žádné škody a na horním evakuaci, tak její užitná hodnota by byla velmi nízká.

V současnosti máme k dispozici z mnoha stanic přesné údaje o průtocích ve vodních tocích a srážkách, máme také meteorologické a hydrologické modely, které nám pomáhají odhadnout budoucí vývoj počasí a odtoku. Přesto není nikdy možné povodeň předpovědět naprosto přesně. Procesy v atmosféře i na zemském povrchu a pod ním jsou příliš složité, než abychom je dokázali zcela postihnout počítačovými programy. Naše schopnost předpovídat průtoky v řekách se liší v různých situacích a při různých typech povodní.

U letních povodní z dlouhotrvajících srážek je nejdůležitější přesná předpověď srážek meteorologickým modelem. Předpovědět přesně množství srážek je však v meteorologii mnohem těžší, než například předpovědět teplotu nebo tlak vzduchu. U malých vodních toků tak následná hydrologická předpověď často "nevyjde" právě kvůli nepřesné předpovědi srážek.

V zimním období je hydrologická předpověď obtížnější, protože zpravidla chybí dostatečně přesné informace o rozsahu sněhu a množství vody, kterou sníh obsahuje, a protože model počítající tání sněhu nemůže zahrnout vlivy jako rychlost větru nebo vlhkost vzduchu, které se dají jen velmi těžko odhadovat mimo meteorologické stanice. Na druhé straně je povodeň z tání spojená vždy s oteplením, které meteorologické modely zpravidla signalizují spolehlivě s delším předstihem než třeba vydatné srážky.

Přívalové srážky, vyvolávající přívalové povodně, se mohou vyskytnout takřka kdykoliv a kdekoliv. Meteorologické modely je předpovědět bohužel nedokážou, protože procesy, které je vyvolávají, probíhají v mnohem jemnějším měřítku, než je rozlišovací schopnost předpovědních modelů. Dostatečně silným signálem, který lze využít jako varování před přívalovou povodní je až detekce výskytu bouřky s přívalovým deštěm. Intenzita bouřek sledují meteorologické radary. Pro předpověď přívalové povodně se pak používá vypočtené kritické množství srážek, které ČHMÚ publikuje na stránkách HPPS. Je třeba si ale uvědomit, že doba mezi výskytem přívalového deště a vrcholem přívalové povodně je většinou v desítkách minut a proto doba na ochranná opatření je minimální. Více o problematice přívalových povodní naleznete zde .

Obecně je větší problém úspěšně předpovídat povodně na menších tocích, kde je třeba počítat s tím, že předpověď se může od reality dosti lišit, zvláště při intenzivních bouřkových srážkách. Naopak pro větší toky s povodím o rozloze více než 1500 km2 předpověď na 24 hodin bývá většinou poměrně spolehlivá. Byla by ale škoda informace obsažené v předpovědích nevyužít. Nedokážou sice "na centimetr přesně" udat budoucí výšku hladiny, jejich trend však většinou bývá správný. Je-li předpovězena povodeň, je téměř jisté, že k významnému vzestupu dojde, možná bude menší než předpovídaný, možná bude větší, ale ve střehu byste být měli.

Podrobný popis úspěšnosti vydaných hydrologických předpovědí a ukázka předpovědí z povodňových epizod posledních let najdete ZDE.