Co je to povodeň?

Povodní se podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. ve znění zákona č. 150/2011 Sb. rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Je možné se ovšem setkat i s mírně odlišnými definicemi, například u pojišťoven, které povodeň definují různě podle smluvních podmínek se svými zákazníky.

Jaké se u nás vyskytují povodně?

Většina povodní je způsobena nárůstem průtoku vody nad kapacitu koryta a v takovém případě je povodní zasažen delší úsek toku. V určitých specifických situacích může být rozliv pouze lokální způsobený přehrazením nebo zúžení koryta řeky. Příčiny většiny povodní mají přírodní charakter - způsobuje je silný déšť, tání sněhu nebo zahrazení koryta ledovou bariérou. Mohou se vyskytnou ale také tzv. "zvláštní povodně", které jsou vyvolané například protržením přehrady nádrže nebo ochranné hráze. Tyto povodně bývají většinou spojené s výskytem přirozeného nárůstu průtoku, ovšem škody, které zvláštní povodně vyvolávají jsou vždy větší, než při přirozeném rozlivu.

Naprostou většinu povodní, které se vyskytují na našem území lze zařadit mezi jednu ze čtyř kategorií:

Povodně z tání sněhu

Povodně z tání sněhu

Povodně z tání sněhu Povodně způsobené táním sněhu vznikají v zimním a jarním období, od prosince do dubna. Je-li tání sněhu vydatně doprovázené deštěm, mluvíme pak o tzv. smíšené povodni. Nebezpečnými faktory jejich vzniku jsou velké množství sněhu, zejména v nižších a středních nadmořských výškách, zima bez výskytu dílčích tání, promrzlá půda pod sněhovou pokrývkou, oteplení s celodenní teplotou vzduchu nad bodem mrazu, silný vítr a především vzdušná vlhkost a dešťové srážky v průběhu oblevy. Povodně z tání sněhu ohrožují nejvíce střední a velká povodní s malými výškovými rozdíly terénu, jako to je například u Ohře, Cidliny nebo Lužnice. Velké povodně tohoto typu se u nás vyskytly například v letech 1784, 1845 a 1940 v roce 2000 na Jizeře a v roce 2006 na většině našeho území.

Ledové povodně

Ledové povodně

Ledové povodně Ledové povodně jsou spojeny s oteplením po období silných mrazů, kdy se vytvořil ledový pokryv vodních toků. Táním sněhu se zvětší průtok dříve než stačí ledy roztát a proto se rozlámou a začnou se pohybovat v korytě toku. Tento proces nazýváme chod ledu nebo dřenice. Na místech s mělkým dnem, nebo se zúžení koryta se unášené kry hromadí a vytváří ledové bariéry. Podobná riziková místa na tocích jsou známa, a jsou uvedená v povodňových plánech. Předpovědět zda v dané situaci dojde k vytvoření ledových bariér však není možné. Po výstavbě přehradních nádrží jsou ledochody méně častější, protože velké úseky řek jsou oteplované odpouštěním spodní teplé vody ze dna těchto nádrží. V historii se velká ledová zácpa vytvořila například ve Štěchovicích v roce 1929 a 1940.

Dešťové povodně

Dešťové povodně

Dešťové povodně Příčinou dešťových povodní jsou den nebo i více dní trvající intenzivní srážky, často zesílené v horských oblastech. Srážky postupně nasytí půdu, která již není schopná zadržovat vodu a dochází k výraznému odtoku vody z krajiny. Nebezpečné je, pokud před vlastní povodní bylo vlhké období a půda byla nasycena vodou už před začátkem silných srážek. Tento typ povodní ohrožuje především střední a velké řeky, kde dochází k rozlivům zaplavujícím rozsáhlé oblasti v okolí řek. Většina velkých povodní našem území, které způsobily značné škody hospodářství, byla tohoto typu. Patří k nim epizody z let 1997 (Morava) a 2002 (Čechy), ve vzdálenější historii se vyskytly velké letní povodně například 1897 na Labi, 1903 na Odře, a na Vltavě v letech 1890 ale i 1432 nebo 1118.

Přívalové povodně

Přívalové povodně

Přívalové povodně Přívalové (často nevhodně nazývané bleskové) povodně vznikají následkem krátkodobých a velmi intenzivních přívalových srážek, kdy během 1 až 6 hodin může vypadnout více než 100 mm srážek. Přívalové srážky se vyskytují v letních bouřkách. Rychlý přísun srážek nestačí půda vsakovat a voda rychle odtéká po povrchu půdy. Často odnáší půdní materiál a způsobuje erozi. I když zasažená plocha většinou není velká, voda proudí velmi rychle, má velkou ničivou sílu a způsobuje velké škody. Tyto povodně nejvíce ohrožují lidské životy, protože přicházejí velmi náhle a dávají málo prostoru pro záchranu lidí. Velké přívalové povodně postihly například v roce 1872 povodí dolní Berounky, v roce 1998 Rychnovsko a v roce 2006 povodí horní Dyje, 2009 se vyskytly na Novojičínsku a v severních Čechách.

Jaký typ povodně vás ohrožuje?

Do určité míry jsou povodněmi ohroženi všichni obyvatelé naší republiky. Povodně v letech 1997 a 2002 ukázaly, že při podobném rozsahu jsou povodně významným zásahem do celonárodního hospodářství a na splacení škod se pak podílejí všichni obyvatelé například prostřednictvím zvýšení daní. Mnohem destruktivnějším účinkům povodní jsou ale vystaveni ti lidé, kteří jsou přímo postižení na svém majetku nebo zdraví. Mnohem lépe se s následky povodní vyrovnávají ti, kteří si riziko zaplavení uvědomují jsou na něj připraveni například prostřednictvím sjednaného pojištění.
Riziko povodňových škod se přirozeně liší podle místa bydlení. Nejde přitom jenom o pravděpodobnost zaplavení objektu, ale i charakter hrozící povodně, který do značné míry limituje protipovodňová opatření. Základní charakteristiky povodňového rizika podle tří možných umístění jsou uvedena na interaktivním obrázku.

Bydlení ve svahu
Pokud bydlíte ve svahu dostatečně daleko od toku, tak vás ohrožuje pouze lokální zátopa z povrchového odtoku. Ten vzniká nejvíce při letních intenzivních bouřkách, kdy intenzita deště překročí schopnost půdy déšť vsáknout nebo na jaře při tání, infiltrace do půdy je znemožněná jejím zámrzem. Voda pohybující se po povrchu s sebou unáší i půdu, působí erozi a větší škody na zaplavených objektech. Hrozí hlavně poškození na majetku v suterénních a sklepních prostorách. Předpověď je teoreticky možná při včasné identifikaci spadlého srážkového úhrnu a okamžitém automatickém varování. Limitní srážky pro vznik povrchového odtoku vydává ČHMÚ na stránkách HPPS - předpovědní systém FFG-CZ.

Bydlení v blízkosti potoků a říček
Potoky a říčky se nejčastěji rozvodňují při letních přívalech, kdy voda velmi rychle stoupá a škodí nejen tím, že zatápí objekty, ale především svou dynamikou (silným proudem), která i při malé výšce zatopení může bořit domy. Méně často se malé říčky rozvodňují při jarním tání. Nástup povodňových stavů u potoků a malých říček je často velmi rychlý (většinou desítky minut) a nedává čas pro záchranu majetku. Primární je evakuace obyvatel, neboť hrozí nebezpečí ztrát na životech. Předpověď přívalových povodní je velmi obtížná a pokud přijde, tak pouze řádově desítky minut před tím, než živel udeří. Limitní srážky pro nebezpečí vzniku přívalových povodní vydává ČHMÚ na stránkách HPPS - předpovědní systém FFG-CZ.

Bydlení v zátopovém území velkých řek
U velké řeky představuje nebezpečí povodně hlavně jarní tání a dlouhotrvajících deště. Vzestup hladin řeky je většinou pozvolný (hodiny až dny), což umožňuje evakuaci osob i části majetku. Většina velkých řek má vytyčena záplavová území pro různě extrémní povodně. Mapy záplavových území jsou pro veřejnost k nahlédnutí například na stránkách Povodňového plánu ČR Záplava může postihnout rozsáhlé území daleko od vodního toku a přetrvat po několik dní až týdnů. Předpovědní služba ČHMÚ se soustřeďuje na předpovědi právě toho typu povodní a jejím cílem je, aby všem povodním na velkých řekách, které způsobují rozsáhlejší škody předcházela výstraha ČHMÚ. K tomuto účelu jsou počítány hydrologické předpovědi zveřejňované například na stránkách HPPS.