Grafická ročenka

IV.6 TĚŽKÉ KOVY

IV.6.1 Znečištění ovzduší těžkými kovy v roce 2014

Olovo

Roční imisní limit olova nebyl v roce 2014 překročen na žádné z 55 lokalit, pro které byl k dispozici dostatek údajů pro výpočet platného ročního průměru. Nejvyšší roční průměr byl naměřen na lokalitě Ostrava-Mariánské Hory (tab. XIII.14). S výjimkou roku 2011, kdy byla nejvyšší koncentrace zaznamenána na lokalitě Příbram I-nemocnice, jsou nejvyšší koncentrace olova opakovaně měřeny v oblasti Ostravsko-Karvinska.

Koncentrace olova jsou velmi nízké na celém území ČR a nedosahují ani poloviny imisního limitu, tj. hodnoty dolní meze pro posuzování 0,25 µg.m^-3 (obr. IV.6.5). Oproti roku 2013 došlo v roce 2014 k poklesu koncentrací olova na 44 % lokalit (23 z celkového počtu 52 stanic, které měřily koncentrace olova v roce 2013 i 2014).

Kadmium

Roční imisní limit kadmia (5 ng.m^-3) byl v roce 2014 překročen pouze na jedné lokalitě (Tanvald-školka, 7,6 ng.m^-3) z celkem 52 lokalit s platným ročním průměrem (tab. XIII.15). Nejvyšší roční průměrné koncentrace byly v roce 2014 měřeny převážně na lokalitách v okresech Jablonec nad Nisou a Ostrava-město (obr. IV.6.1). Například na stanici Souš (okres Jablonec nad Nisou), která je klasifikována jako venkovská pozaďová, jsou dlouhodobě měřeny koncentrace mnohonásobně vyšší než na ostatních venkovských lokalitách (obr. IV.6.9).

V porovnání s rokem 2013 došlo na téměř 41 % lokalit (20 z celkového počtu 49 stanic, které měřily koncentrace kadmia v roce 2013 i 2014) k poklesu průměrné roční koncentrace.

Arsen

Roční imisní limit arsenu (6 ng.m^-3) nebyl v roce 2014 překročen na žádné lokalitě (v roce 2013 na lokalitě Kladno-Švermov, 6,7 ng.m^-3) z celkem 55 lokalit s platným ročním průměrem (tab. XIII.16). Imisní limit arsenu byl překračován každoročně alespoň na jedné stanici od začátku měření v roce 1986 s výjimkou roku 2012, kdy byl limit dodržen na všech měřicích stanicích. Oproti roku 2013 došlo v roce 2014 k poklesu roční průměrné koncentrace na 51 % lokalit (26 z celkového počtu 51 stanic, které měřily koncentrace arsenu v roce 2013 i 2014), naopak k nárůstu u 33 % lokalit (17 z celkového počtu 51 stanic, které měřily koncentrace arsenu v roce 2013 i 2014). Nejvíce jsou koncentracemi arsenu zatíženy severozápadní části Čech (obr. IV.6.2).

Nikl

Roční imisní limit niklu (20 ng.m^-3) nebyl v roce 2014 překročen na žádné z 55 lokalit, pro které byl k dispozici dostatek údajů pro výpočet platného ročního průměru. Nejvyšší koncentrace 7,1 ng.m^-3 byla naměřena stejně jako v roce 2013 na stanici Jihlava-Znojemská, která je klasifikována jako dopravní (tab. XIII.17). Pokles roční průměrné koncentrace byl oproti předchozímu roku zaznamenán na 40 % lokalit (21 z celkového počtu 52 stanic měřících koncentrace Ni v roce 2013 i 2014), naopak nárůst na téměř 33 % lokalit (17 z celkového počtu 52 stanic měřících koncentrace Ni v roce 2013 i 2014).

IV.6.2 Vývoj koncentrací těžkých kovů

Průměrné roční koncentrace všech sledovaných kovů v uplynulých letech mírně klesaly s výjimkou dvou výkyvů v letech 2010 a 2013 (obr. IV.6.9). Jejich příčina není zatím dostatečně objasněna, v roce 2010 se mohlo jednat o vliv zhoršených rozptylových a meteorologických podmínek.

V letech 2005–2007 byl zaznamenán velmi výrazný pokles koncentrací kadmia na městských stanicích i v celorepublikovém průměru. Důvodem bylo snižování nadprůměrně vysokých koncentrací kadmia měřených na městské lokalitě Tanvald ZÚ od roku 2005. Oblast Tanvaldu (Liberecký kraj) je charakteristická vysokým zastoupením sklářského průmyslu (ASKPCR 2014), který byl především v minulosti významným zdrojem emisí kadmia z používaných barviv a tavidel (Beranová 2013).

Od roku 2004 začala být realizována opatření Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje, zaměřená na podporu snížení kadmia v emisích sklářských provozů (Rada Libereckého kraje 2004). Zavádění moderních technologií vedlo k výraznému snížení emisí kadmia v následujících několika letech (ATEM 2006), a tím i ke snížení imisních koncentrací v této oblasti. I přes tento pokles zde bývají měřeny nadlimitní koncentrace kadmia, jejichž zdroj však není v současné době znám.

V oblastech neovlivněných průmyslovou výrobou bývají průměrné roční koncentrace všech těžkých kovů vyšší ve městech (obr. IV.6.9), což je dáno především kumulací průmyslové výroby do měst a vyšší intenzitou dopravy. Městské lokality jsou charakteristické také výraznějším poklesem koncentrací těžkých kovů v průběhu hodnoceného období oproti venkovským lokalitám. Od mírného snížení koncentrací těžkých kovů na venkovských lokalitách v letech 2006–2007 je na nich v dalších letech patrný spíše stagnující stav.

IV.6.3 Emise těžkých kovů

Do skupiny těžkých kovů jsou řazeny kovy se specifickou měrnou hmotností větší než 4,5 g.cm^-3 a jejich sloučeniny. Těžké kovy jsou přirozenou součástí fosilních paliv a jejich obsah v palivu se liší podle lokality těžby. Množství emisí těžkých kovů při spalování fosilních paliv závisí především na druhu paliva, typu spalovacího zařízení a na teplotě spalování, která ovlivňuje těkavost těžkých kovů. Emise těžkých kovů vznikají i při některých technologických procesech, protože je obsahují vstupní suroviny (např. železná ruda, kovový šrot, sklářský kmen, barviva, skleněné střepy). Vedle uvedených procesů existuje i řada zdrojů fugitivních emisí obsahujících těžké kovy; ty zatím nejsou součástí emisních inventur (částice z otěrů brzd a pneumatik, emise související se starými ekologickými zátěžemi po těžební a hutnické činnosti). Tyto typy zdrojů jsou např. považovány za pravděpodobnou příčinu znečištění ovzduší arsenem v okolí Kladna.

Spalovací procesy mají převažující význam především u emisí arsenu a niklu. Mezi nejvýznamnější sektory v celorepublikovém měřítku patří 1A1a-Veřejná energetika a výroba tepla, jejíž podíl v roce 2013 na emisích arsenu činil 60,9 % a na emisích niklu 63,4 % (obr. IV.6.10 a IV.6.12). Významný podíl má tento sektor i na emisích kadmia (37,3 %; obr. IV.6.14) a olova (25,5 %; obr. IV.6.16). Podíl sektorů výroby železa a oceli (1A2a a 2C1) převládal v roce 2013 především u emisí olova (40,1 %). Vliv sektoru 1A4bi-Lokální vytápění domácností se projevoval především u emisí arsenu (11,4 %). Sektor 1A2f-Spalovací procesy v průmyslu a stavebnictví: Minerální nekovové produkty, který zahrnuje sklářské tavicí pece, pece na výpal cementářského slínku a vápna a další procesy, se významněji podílel zejména na emisích olova (9,4 %). Klesající trend emisí těžkých kovů v období 2007–2013 souvisí s vývojem emisí suspendovaných částic, na které jsou tyto látky vázané. Tento trend může být v některých letech ovlivněn změnou obsahu těžkých kovů v uhlí nebo ve vstupních surovinách. V posledních letech dochází k nárůstu objemu sekundární výroby neželezných kovů, zejména hliníku a olova. Emise těžkých kovů z těchto zdrojů jsou velice proměnlivé v závislosti na kvalitě zpracovávaného kovového odpadu.

Díky převažujícímu podílu sektoru veřejné energetiky a výroby tepla a sektoru výroby železa a oceli je i územní rozložení emisí těžkých kovů dané především rozmístěním podniků spadajících do těchto sektorů. Emise arsenu a niklu jsou soustředěny v oblastech, ve kterých se nacházejí tepelné elektrárny a teplárny spalující uhlí (obr. IV.6.18 a IV.6.19). Jedná se především o podniky v Ústeckém kraji. Velké množství emisí niklu je do ovzduší vnášeno i v Pardubickém kraji z Elektrárny Chvaletice a v Plzeňském kraji z Teplárny ELÚ III. Emise arsenu jsou kromě Ústeckého kraje emitovány do ovzduší také ve Středočeském kraji z Elektrárny Mělník I a v Pardubickém kraji z Elektrárny Opatovice. Emise kadmia a olova územně převažují v aglomeraci O/K/F-M vlivem koncentrace podniků na výrobu železa a oceli. Ve Středočeském kraji je významné množství emisí olova do ovzduší vnášeno ze sekundární výroby olova v Kovohutích Příbram (obr. IV.6.20 a IV.6.21).

Tab. XIII.14 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací olova v ovzduší

Tab. XIII.15 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací kadmia v ovzduší

Tab. XIII.16 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací arsenu v ovzduší

Tab. XIII.17 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací niklu v ovzduší

Obr. IV.6.1 Pole roční průměrné koncentrace kadmia v ovzduší, 2014