Grafická ročenka

IV.7 OXID SIŘIČITÝ

IV.7.1 Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2014

Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2014 vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

V roce 2014 nebyl v ČR překročen hodinový ani 24hodinový imisní limit oxidu siřičitého (SO₂) na žádné měřicí stanici (tab. XIII.18 a XIII.19). Pouze na čtyřech lokalitách ČR (Přerov, Měděnec, Nová Víska u Domašína a Dolní Rychnov) byla naměřena hodinová koncentrace SO₂ přesahující limitní hodnotu 350 µg.m^-3, nebyl však překročen povolený počet překročení limitní hodnoty (24x). Nejvyšší hodinové koncentrace SO₂ byly naměřeny na stanici Přerov, kde došlo během roku k 7 případům překročení limitní hodnoty, z toho 6x v noci z 28. 10. na 29. 10. 2014. Koncentrace SO₂ dosahovaly neobvykle vysokých hodnot 716 µg.m^-3 – 12 687 µg.m^-3. Tato epizoda extrémních koncentrací SO₂ byla způsobena emisemi z chemické výroby společnosti Precheza, a. s., při spouštění výroby kyseliny sírové po odstávce. (iDNES/Olomoucký kraj 2014). Jednalo se tedy o ovlivnění stanice blízkým zdrojem. Hodinové koncentrace SO₂ přesahující limitní hodnotu byly rovněž naměřeny na stanicích Měděnec (582 µg.m^-3), Nová Víska u Domašína (432 µg.m^-3 a 419 µg.m^-3) a Dolní Rychnov (413 µg.m^-3). Na těchto stanicích lze předpokládat ovlivnění z Podkrušnohorské, resp. Sokolovské pánve.

25. nejvyšší hodinová koncentrace SO₂ dosahovala nejvyšších hodnot na stanicích: Lom (136 µg.m^-3), Ostrava-Radvanice ZÚ (135 µg.m^-3) a Dolní Rychnov (130 µg.m^-3). Nejvyšší 24hodinová koncentrace SO₂ byla naměřena na stanici Přerov dne 28. 10. 2014 (1 363 µg.m^-3) v důsledku ovlivnění emisemi z chemické výroby společnosti Precheza, a. s. Na základě sjednoceného způsobu výpočtu 24hodinového průměru na stanicích MIM a AIM (od 6 do 6 hod. UTC následujícího dne) došlo pouze v tento den k překročení limitní hodnoty 125 µg.m^-3. Pokud by byl zvolen výpočet denního průměru od 0 do 0 hod. UTC, došlo by k překročení této limitní hodnoty ve dvou dnech, a to 28. 10. (591 µg.m^-3) a 29. 10. (789 µg.m^-3). Na jiných stanicích maximální 24hodinové koncentrace SO₂ nepřesahovaly limitní hodnotu 125 µg.m^-3 (Ostrava-Radvanice ZÚ 119 µg.m^-3, Dolní Rychnov 72 µg.m^-3, Měděnec 68 µg.m^-3 aj.). Čtvrtá nejvyšší 24hodinová koncentrace SO₂ dosahovala nejvyšších hodnot na stanicích: Ostrava-Radvanice ZÚ (79 µg.m^-3), Petrovice u Karviné (54 µg.m^-3) a Lom (54 µg.m^-3).

Na mapě pole 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO₂ v roce 2014 (obr. IV.7.1) je patrné, že na 99,9 % plochy ČR byly koncentrace této látky pod hodnotou 50 µg.m^-3, pouze na méně než 0,1 % území ČR přesahovaly koncentrace SO₂ dolní mez pro posuzování (LAT). Tato velmi malá část plochy, s koncentracemi SO₂ nad 50 µg.m^-3, se vyskytovala převážně v Ústeckém kraji, v části Podkrušnohorské pánve, v okrese Most.

V Příloze IV je zařazena mapa pole nejvyšší 24hodinové koncentrace SO₂ v roce 2014 (obr. 5). Převážná část území ČR (85,5 %) přesahuje doporučenou 24hodinovou hodnotu WHO pro ochranu lidského zdraví 20 µg.m^-3. Pouze 15,5 % území ČR (téměř celý Jihočeský kraj) odpovídá v mapě ploše ≤ 20 µg.m^-3.

Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2014 vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na venkovských lokalitách nebyl v roce 2014 překročen imisní limit pro roční ani zimní průměrnou koncentraci (tab. XIII.21 a XIII.22). Nejvyšší zimní průměrná koncentrace byla v roce 2014 zaznamenána na lokalitách Lom (14,8 µg.m^-3), Krupka (11,6 µg.m^-3) a Věřňovice (11,6 µg.m^-3), roční průměrná koncentrace dosáhla maxima na lokalitách Ostravice (12,1 µg.m^-3) a Lom (10,6 µg.m^-3).

Na mapě pole roční průměrné koncentrace SO₂ v roce 2014 (obr. IV.7.5) je patrné pouze překročení horní meze pro posuzování (UAT) na malých plochách Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Na mapě pole průměrné koncentrace za zimní období 2014/2015 (obr. IV.7.6) vychází na velmi malém území ve stejných krajích překročení imisního limitu. Toto překročení vychází při konstrukci mapy z modelového výpočtu, který obsahuje emise z roku 2013. Tato skutečnost může mít určitý vliv na tvar pole koncentrací SO₂. Např. proti roku 2013 došlo k poklesu emisí SO₂ v okrese Most na základě předběžných výsledků evidencí zdrojů za rok 2014.

Pro konstrukci mapy byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO₂ s přihlédnutím k jejich klasifikaci; bodovými značkami jsou vyznačeny pouze stanice venkovské.

IV.7.2 Vývoj koncentrací oxidu siřičitého

Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO₂. Od té doby roční průměrné koncentrace této látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m^-3. V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení koncentrací SO₂. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO₂, ale od roku 2011 do roku 2014 je patrný další klesající trend (obr. IV.7.3).

V letech 2000–2014 došlo celkově k poklesu koncentrací SO₂ (o cca 30–50 % v závislosti na imisní charakteristice – obr. IV.7.4.)

Vývoj trendů koncentrací SO₂ je způsoben poklesem emisí, odsířením uhelných elektráren a změnou používaných paliv (viz trendy ve vývoji emisí v kap. II). Vliv na meziroční kolísání koncentrací mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické podmínky.

Vývoj koncentrací oxidu siřičitého vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

Na obr. IV.7.2 je od roku 2004 patrný klesající trend ve vývoji 4. nejvyšší 24hodinové a 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO₂ na vybraných lokalitách.

V roce 2014 došlo v porovnání s rokem 2013 k poklesu 4. nejvyšší 24hodinové a 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO₂ na většině lokalit. Tento pokles koncentrací SO₂ je patrný téměř na všech stanicích ČHMÚ Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde se měří SO₂ na nejvíce lokalitách. K poměrně výraznému poklesu koncentrací této látky proti předchozímu roku došlo na stanicích Most a Teplice, naopak ke vzestupu koncentrací SO₂ došlo na stanicích Měděnec a Šumperk MÚ.

Vývoj koncentrací oxidu siřičitého vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Vývoj roční a zimní průměrné koncentrace SO₂ na vybraných venkovských lokalitách je prezentován na obr. IV.7.7 a IV.7.8. V zimním průměru SO₂ je na stanicích zřetelný klesající trend, pozvolnější pokles je patrný i v případě ročního průměru.

V roce 2014 došlo proti předchozímu roku k poklesu ročních koncentrací SO₂ na většině venkovských lokalit. Zvláště patrný je tento pokles na stanicích Tušimice a Jeseník-lázně. V případě zimních průměrných koncentrací SO₂ byl pokles zaznamenán téměř na všech lokalitách. Tento pokles je zejména patrný na stanicích Sněžník a Krupka v Ústeckém kraji.

IV.7.3 Emise oxidu siřičitého

Zdrojem emisí oxidu siřičitého je především spalování pevných fosilních paliv, která obsahují síru. V roce 2013 pocházelo v celorepublikovém měřítku ze sektoru 1A1a-Veřejná energetika a výroba tepla 62,4 % emisí SO₂ a ze sektoru 1A4bi-Lokální vytápění domácností 13,6 % (obr. IV.7.9). Pokles emisí SO₂ mezi roky 2007 a 2008 nastal v sektoru 1A1a vlivem zavedení povinnosti plnit emisní stropy pro zdroje LCP (obr. IV.7.10). Od roku 2008 jsou emise SO₂ na přibližně stejné úrovni s výraznějším poklesem mezi roky 2012 a 2013. Díky převažujícímu vlivu sektoru veřejná energetika a výroba tepla jsou emise SO₂ koncentrovány do Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje, ve kterých se nacházejí větší energetické výrobní celky (obr. IV.7.11).

Tab. XIII.18 Stanice s nejvyššími hodnotami 25. a maximální hodinové koncentrace SO₂

Tab. XIII.19 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu SO₂

Tab. XIII.20 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací SO₂

Tab. XIII.21 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací SO₂ na venkovských stanicích

Tab. XIII.22 Stanice s nejvyššími hodnotami zimních průměrů koncentrací SO₂ na venkovských stanicích, 2014/2015

Obr. IV.7.1 Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO₂, 2014