IV.8 OXID UHELNATÝ
 

IV.8.1 Znečištění ovzduší oxidem uhelnatým v roce 2014

V roce 2014 se oxid uhelnatý (CO) měřil celkem na 28 lokalitách, většinou klasifikovaných jako dopravní, kde se dají očekávat nejvyšší naměřené koncentrace. Z uvedených 28 stanic mělo 21 dostatečné množství dat pro hodnocení kvality ovzduší. Na žádné z nich maximální denní 8hodinové klouzavé průměry nepřesáhly, podobně jako v předchozích letech, imisní limit 10 000 µg.m^-3 (tab. XIII.23). Nejvyšší denní 8hodinová průměrná koncentrace CO byla naměřena na lokalitě Ostrava-Radvanice ZÚ (4 415 µg.m^-3). Jde o velmi exponovanou část města ovlivněnou průmyslem, dopravou i lokálními zdroji. Druhá nejvyšší 8hodinová koncentrace CO byla naměřena na stanici Ostrava-Českobratrská (3 225 µg.m^-3), která je klasifikována jako dopravní hot spot, tj. předpokládá se výrazný vliv dopravy. Třetí nejvyšší 8hodinová koncentrace této látky byla naměřena na venkovské lokalitě Tobolka-Čertovy schody (2 923 µg.m^-3), kde je příčinou zvýšených koncentrací pravděpodobně Vápenka Čertovy schody.

IV.8.2 Vývoj koncentrací oxidu uhelnatého

Na obr. IV.8.1 je patrný klesající trend maximální denní 8hodinové koncentrace CO na většině lokalit v ČR. V roce 2014 byly ve srovnání s předchozím rokem koncentrace CO přibližně srovnatelné. Na některých stanicích je patrný pokles koncentrací CO, např. na lokalitách Tobolka-Čertovy schody a Praha 2-Legerova (hot spot). Na některých stanicích byl naopak zaznamenán určitý vzestup koncentrací CO, např. Ostrava-Českobratrská, Ostrava-Přívoz a Uherské Hradiště. 

IV.8.3 Emise oxidu uhelnatého

Emise oxidu uhelnatého jsou produktem spalování paliv obsahujících uhlík za nízké teploty a nedostatku spalovacího vzduchu. Největší množství emisí CO vzniká v sektoru 1A4bi-Lokální vytápění domácností, který se v roce 2013 podílel na celorepublikových emisích 53,1 % (obr. IV.8.2). Mezi další významné zdroje patří sektory 1A2a-Spalovací procesy v průmyslu a stavebnictví: Železo a ocel (17,4 %), 1A3bi-Silniční doprava: Osobní automobily (8,8 %) a 1A3biii-Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny (4,1 %). Klesající trend emisí CO v letech 2007–2013 byl způsoben především přirozenou obnovou vozového parku a poklesem produkce železa a oceli po roce 2007. Díky převažujícímu vlivu sektoru 1A4bi je tento trend výrazně ovlivněn teplotním průběhem topných sezon (obr. IV.8.3).

V jednotlivých oblastech ČR se podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vlivem převládajícího podílu sektoru lokálního vytápění jsou emise CO v ČR rozloženy po celém území obydlené zástavby. Vliv dopravy převládá podél dálnic a ve větších městských celcích. Velké množství emisí CO v aglomeraci O/K/F-M pochází z výroby železa a oceli (obr. IV.8.4).

Tab. XIII.23 Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací oxidu uhelnatého

 

Obr. IV.8.1 Maximální denní 8hod. klouzavé průměrné koncentrace CO na vybraných stanicích, 2004–2014

Obr. IV.8.2 Podíl sektorů NFR na celkových emisích CO, 2013

Obr. IV.8.3 Vývoj celkových emisí CO, 2007–2013

Obr. IV.8.4 Emisní hustoty oxidu uhelnatého ze čtverců 5x5 km, 2013