V.4 INDEX KVALITY OVZDUŠÍ VE MĚSTECH

Index kvality ovzduší (dále jako IKO) je ukazatel, který podává souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici. Výpočet IKO za rok 2014 je založen na vyhodnocení hodinových koncentrací oxidu dusičitého (NO₂), přízemního ozonu¹ (O₃) a suspendovaných částic (PM₁₀) tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu ovzduší s ohledem na imisní limity pro ochranu lidského zdraví stanovených současnou legislativou. Index kvality ovzduší nabývá šesti stupňů. Mezní hodnoty jsou odvozeny od hodnot imisních limitů, u přízemního ozonu od informativních a varovných prahových hodnot (tab. V.4.1). Pro výpočet IKO bylo vybráno 28 městských a předměstských automatizovaných stanic imisního monitoringu se souběžným měřením všech tří škodlivin. IKO byl zjišťován pro každou veličinu v dané lokalitě zvlášť a do prezentace byl zařazen nejvyšší z nich. Pro výpočet maxima bylo nutné, aby byly v jednotlivé hodině platné hodinové hodnoty koncentrací všech tří znečišťujících látek.

V roce 2014 velmi dobrá a dobrá kvalita ovzduší (indexy 1 a 2) přesáhla 50% hranici četnosti téměř na všech zvolených lokalitách s výjimkou lokalit v aglomeraci O/K/F-M a v Ústeckém kraji. Nejnižší četnost indexu 1 a 2 byla zaznamenána v Karviné, dále na lokalitách Ostrava-Fifejdy a Ostrava-Radvanice OZO (aglomerace O/K/F-M) a na lokalitě Most (Ústecký kraj). Naopak nejvyšší četnost indexu 1 a 2 (nad 70 %) byla zaznamenána na lokalitě Plzeň-Bory (Plzeňský kraj), Sokolov (Karlovarský kraj) a Jihlava (Kraj Vysočina).

Kvalita ovzduší uspokojivá a vyhovující (indexy 3 a 4) dosahovala četnosti mezi 30 a 48 %. Četnosti nad 40 % bylo dosaženo na jedenácti lokalitách – Ústí nad Labem-město, Most, Litoměřice, Ústí nad Labem-Kočkov (Ústecký kraj), Praha-Suchdol (aglomerace Praha), Brno-Lány (aglomerace Brno), Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Radvanice OZO, Karviná (aglomerace O/K/F-M) a Opava-Kateřinky (zóna Moravskoslezsko bez aglomerace O/K/F-M).

Kvalita ovzduší špatná až velmi špatná (indexy 5 a 6) dosahovala četnosti mezi 0 a 8 %. Nejvyšší četnost byla dosažena na lokalitách Karviná, Ostrava-Radvanice OZO, Ostrava-Fifejdy, Třinec² (aglomerace O/K/F-M) a Opava-Kateřinky (zóna Moravskoslezsko bez aglomerace O/K/F-M). Na lokalitách Sokolov (Karlovarský kraj), Plzeň-Lochotín (Plzeňský kraj), Mladá Boleslav a Kladno-střed města (Středočeský kraj), České Budějovice a Prachatice (Jihočeský kraj) a Brno-Dětská nemocnice (aglomerace Brno) nebylo indexu 6 dosaženo vůbec. Na lokalitách zbývajících se četnost výskytu pohybovala do 3 % (obr. V.4.1).

Tab. V.4.1 Stanovení indexu kvality ovzduší na základě koncentrací znečišťujících látek

 

Obr. V.4.1 Poměrné zastoupení hodnot indexu kvality ovzduší vypočítaného na základě hodinových koncentrací NO₂, PM₁₀ a O₃ na městských a předměstských automatizovaných stanicích, 2014

---

¹Pro analýzy mimo letní období (duben–září) jsou koncentrace O₃ brány v potaz v úrovni, která odpovídá 1. stupni IKO, tedy velmi dobré kvalitě ovzduší. Tímto postupem nedochází k ovlivnění stanovení celkového IKO ani ke zkreslení skladby IKO pro O₃.

²Hodnoty IKO byly vypočítány kombinací dat ze stanic Třinec-Kosmos (O₃ a PM₁₀) a Třinec-Kanada (NO2).