VIII. EVROPSKÝ KONTEXT

Navzdory značnému zlepšení v posledních desetiletích je Evropa stále ještě vzdálena dosažení úrovně kvality ovzduší, která by nepředstavovala nepřijatelná rizika pro člověka a životní prostředí. Znečištění ovzduší patří v Evropě k nejrizikovějším environmentálním faktorům způsobujícím předčasná úmrtí, zvyšujícím výskyt širokého spektra nemocí a poškozujícím vegetaci a ekosystémy a vede i ke ztrátě biologické rozmanitosti. To vše znamená rovněž značné ekonomické ztráty.

Z hlediska poškozování lidského zdraví v Evropě je nejproblematičtější současná úroveň koncentrací částic (PM) a přízemního ozonu (O₃), následovaná benzo[a]pyrenem a oxidem dusičitým (NO₂). Pokud jde o poškozování ekosystémů, nejškodlivější jsou O₃, amoniak (NH₃) a oxidy dusíku (NO_X). Závažné zdravotní problémy způsobuje znečištěné ovzduší zejména obyvatelům měst. Úroveň koncentrací O₃, kterým je vystavena městská populace, zůstává od roku 2004 víceméně stabilní s některými ročními variacemi, zatímco zátěž městského obyvatelstva koncentracemi PM₁₀ a zejména NO₂ se snížila (obr. VIII.1). Zvýšený zájem je věnován úrovni koncentrací benzo[a]pyrenu, protože jeho emise se v období 2003–2012 zvýšily o 21 %, a to zejména nárůstem emisí z domácího spalování o 24 % (obr. VIII.2). V členských státech EU bylo v tříletém období 2010–2012 vystaveno 21–30 % městských obyvatel nadlimitním 24hodinovým koncentracím PM₁₀, 10–14 % nadlimitním ročním koncentracím PM_2,5, 24–28 % nadlimitním ročním koncentracím benzo[a]pyrenu, 14–17 % koncentracím O₃ vyšším než imisní limit a 8–13 % nadlimitním ročním koncentracím NO₂. Procento populace vystavené koncentracím vyšším, než jsou hodnoty doporučené WHO, bylo ještě vyšší, a to např. 91–93 % pro PM_2,5, 85–89 % pro benzo[a]pyren, 95–98 % pro O₃ a dokonce 36–43 % pro SO₂. Odhady zdravotních dopadů vlivu znečištěného ovzduší ukazují, že dlouhodobá expozice jemným částicím (PM_2.5) způsobila v Evropě v roce 2011 zhruba 458 000 předčasných úmrtí. Odhadovaný dopad krátkodobé expozice koncentracím O₃ v roce 2011 na evropské obyvatelstvo byl asi 17 400 předčasných úmrtí (EEA 2014c).

Nadlimitními koncentracemi suspendovaných částic a benzo[a]pyrenu jsou nejvíce zatíženi obyvatelé střední a východní Evropy včetně Balkánského poloostrova, k plošně nejvíce znečištěným oblastem patří rovněž Pádská nížina v severní Itálii (obr. VIII.3 a VIII.4). Limitní koncentrace NO₂ jsou překračovány zejména v lokalitách ovlivněných dopravou (obr. VIII.5). Výskyt nadlimitních koncentrací lze předpokládat i ve státech, které výše zmíněné škodliviny sledují pouze na omezeném počtu lokalit nebo je nesledují vůbec, resp. tyto údaje nepředávají do evropské databáze (AirBase 2015). K primárním škodlivinám, které pocházejí z místních a oblastních zdrojů emisí, se přidává znečištění ovzduší sekundárním aerosolem (viz kap. IV.1.4) a ozonem. Koncentrace ozonu vzhledem k mechanismu jeho vzniku (viz kap. IV.4.3) narůstají od nízkých hodnot v severní Evropě až po nejvyšší koncentrace zejména ve státech kolem Středozemního moře (obr. VIII.6), kde je vysoký výskyt ozonu zejména během letního období (EEA 2015).

Úroveň znečištění ovzduší se v různých částech ČR velmi výrazně liší. Na jedné straně jsou oblasti velmi málo znečištěné, ve kterých je kvalita ovzduší obdobná jako v čistých souvisle obydlených regionech Evropy a koncentrace škodlivin ani zdaleka nedosahují imisních limitů. Nicméně nejnižší koncentrace, např. PM₁₀ a PM_2,5 měřené v ČR jsou srovnatelné s koncentracemi v mnoha evropských městech, tj. pozaďové koncentrace jsou v ČR vyšší než v nejméně zatížených oblastech Evropy. Na straně druhé aglomerace O/K/F-M patří společně s přilehlou oblastí Polské republiky k nejvíce znečištěným evropským regionům, a to jak z hlediska rozlohy, tak dosahovaných koncentrací (kap. IV). Přenos škodlivin mezi ČR a sousedícími státy je nejintenzivnější právě v oblasti Slezska (podrobněji viz kap. V.3 a Blažek et al. 2013). Znečištěný vzduch samozřejmě proudí přes státní hranici i v jiných oblastech, ale vzájemné přeshraniční působení je mnohem menší, přičemž většinou není dostupná jeho kvantifikace ani odhad pravděpodobného vlivu. Kromě oblasti Slezska je podíl různých zdrojů na úrovni znečištění ovzduší podrobněji popsán pouze v česko-slovenském příhraničí Moravskoslezského a Žilinského kraje (VŠB-TU Ostrava 2014). Samostatným problémem je dálkový přenos znečišťujících látek v rámci celého kontinentu i mimo něj (EMEP 2015).

 

Obr. VIII.1 Vývoj koncentrací PM₁₀, O₃ a NO₂ přepočtených podle počtu obyvatel ve městech ve 28 členských státech Evropské unie, 2003–2012

Obr. VIII.2 Vývoj emisí ve 28 členských státech Evropské unie, 2003–2012

Obr. VIII.3 Průměrné roční koncentrace PM_2,5 v Evropě, 2012

Obr. VIII.4 Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu v Evropě, 2012

Obr. VIII.5 Průměrné roční koncentrace NO₂ v Evropě, 2012

Obr. VIII.6 26. nejvyšší denní maximální 8hodinové koncentrace O₃ v Evropě, 2012