Grafická ročenka

IV.5 BENZEN

IV.5.1 Znečištění ovzduší benzenem v roce 2015

Hodnota imisního limitu benzenu (C₆H₆) 5 μg.m^-3 nebyla v roce 2015 překročena na žádné ze 30 sledovaných lokalit (obr. IV.5.1). Nejvyšších koncentrací bylo dosaženo stejně jako v předešlých letech na stanicích v aglomeraci O/K/F-M. Nejzatíženějšími stanicemi byly Ostrava-Přívoz a Ostrava-Radvanice ZÚ (tab. XIII.13). Na lokalitě Ostrava-Přívoz vzrostla průměrná roční koncentrace oproti roku 2014 z 3,1 μg.m^-3 na 5,0 μg.m^-3, protože se stejně jako před rokem 2013 častěji vyskytly špičkově vysoké hodinové a denní koncentrace v desítkách μg.m^-3. Na lokalitě Ostrava-Radvanice ZÚ se koncentrace nepatrně snížily z 3,6 μg.m^-3 na 3,5 μg.m^-3. Ke snížení došlo na pěti z osmi sledovaných lokalit v aglomeraci O/K/F-M. Vyšší koncentrace C₆H₆ v aglomeraci O/K/F-M souvisejí především s průmyslovou činností, a to s výrobou koksu a zpracováním chemických produktů (obr. IV.5.1, IV.5.3; ČHMÚ 2013b).

Na 60 % lokalit (15 lokalit) došlo v porovnání s rokem 2014 k poklesu roční průměrné koncentrace benzenu, na 28 % lokalit (7 lokalit) došlo k nárůstu těchto koncentrací (z celkového počtu 25 stanic, které měřily koncentrace benzenu v roce 2014 i 2015). V letním období bývají koncentrace benzenu nižší než v zimě, což je pravděpodobně způsobeno horšími rozptylovými podmínkami v zimním období (Schnitzhofer et al. 2008).

IV.5.2 Vývoj koncentrací benzenu

Roční průměrná koncentrace benzenu v ČR dosáhla v období let 2005–2015 svého maxima roku 2006. Od tohoto roku pozvolna klesá s mírným výkyvem v roce 2010. Roky 2006 a 2010 se v ČR vyznačovaly zhoršenými rozptylovými podmínkami, které mohly mít za následek zvýšenou kumulaci škodlivin v ovzduší (obr. IV.5.4). V roce 2015 roční průměrná koncentrace ve srovnání s rokem 2014 nepatrně vzrostla. Tento nárůst byl způsoben zvýšením koncentrací na průmyslových lokalitách. Na ostatních typech lokalit koncentrace naopak klesly.

Vyšší roční průměrné koncentrace jsou měřeny na městských lokalitách, přičemž nejvyšších koncentrací benzenu bývá dosahováno na stanicích klasifikovaných jako městské průmyslové a městské dopravní. Venkovské lokality dosahují naopak nejnižších hodnot (obr. IV.5.4). Důvodem je kumulace průmyslové výroby a automobilové dopravy ve městech. Stejné výsledky popsali také autoři Karakitsios et al. (2007).

Ačkoli benzen dosahuje nejvyšších ročních průměrných koncentrací v aglomeraci O/K/F-M (obr. IV.5.1, obr. IV.5.2), z výsledků dlouhodobého automatického měření v této oblasti vyplývá, že průměrné roční koncentrace benzenu zde vykazují od roku 2012 klesající tendenci, s výjimkou lokality Ostrava-Přívoz v roce 2015. K překračování ročního imisního limitu na stanici Ostrava-Přívoz před rokem 2013 docházelo z důvodu výskytu hodinových koncentrací vyšších než 50 µg.m^-3, tj. koncentrací, které byly na jiných stanicích v Ostravě měřeny v mnohem menším počtu, resp. mimo Ostravu se neobjevily vůbec. Přechodný vliv na úroveň koncentrací benzenu v Ostravě mělo v roce 2011 rovněž odstraňování staré ekologické zátěže v Ostravě-Mariánských Horách¹. Roční koncentrace poklesly po ukončení provozu Koksovny Jan Šverma (byla odstavena 31. 12. 2010) a po realizaci řady opatření k snížení emisí na zdrojích společností BorsodChem MCHZ, s. r. o., a OKK koksovny, a. s. (ČHMÚ 2013b).

IV.5.3 Emise benzenu

Bilance emisí benzenu je založena z velké části na výpočtu z ohlášených emisí VOC. Vykazované emise lze dohledat pouze u zdrojů, jimž ukládá legislativa povinnost zjišťování úrovně znečišťování především z důvodu ověření dodržování emisních limitů. Výjimku tvoří některé zdroje, např. koksovny a navazující chemické výroby, u nichž je povinnost sledovat emise benzenu uložena v rámci integrovaného povolení a pro stanovení úniků jsou používány specifické postupy. Aglomerace O/K/F-M, kde jsou tyto technologie provozovány, patřila dlouhodobě mezi jedny z mála oblastí, kde byl stanovený imisní limit překračován.

Emisní bilance benzenu byly v minulých letech zpracovány výjimečně, zpravidla jen jako součást řešení projektů. Poslední z nich prezentuje údaje za rok 2010 a z celkového celorepublikového množství benzenu cca 1250 t.rok^-1 připadá největší podíl na plošné použití nátěrových hmot (Resler, Jareš 2014). Podíly benzenu v emisích VOC jsou zčásti dány právě složením používaných produktů (např. rozpouštědel, barev, laků a adhesiv) nebo pohonných hmot, popř. jsou stanoveny z předpokládaného složení specifických organických látek vznikajících při spalování různých druhů paliv. Největší ohlášené množství emisí benzenu za rok 2014 (i předchozí) bylo vykázáno u provozovny DEZA, a. s. – Chemické výroby, Valašské Meziříčí (3,297 t.rok^-1), emise dalších zdrojů jsou cca o jeden řád nižší.

Tab. XIII.13 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzenu

Obr. IV.5.1 Pole roční průměrné koncentrace benzenu, 2015

Obr. IV.5.2 Roční průměrné koncentrace benzenu na vybraných stanicích, 2005–2015

Obr. IV.5.3 Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací benzenu, 2011–2015

Obr. IV.5.4 Trendy ročních charakteristik benzenu v České republice, 2005–2015

¹Odstraňování staré ekologické zátěže v Ostravě-Mariánských Horách probíhalo v roce 2011 sanací odpadních lagun vzniklých ukládáním odpadu z rafinérské výroby zahájené na konci 19. století (od roku 1965 zde byl ukládán též odpad z regenerace upotřebených mazacích olejů státního podniku OSTRAMO Ostrava, od roku 1992 OSTRAMO-Vlček a spol. s r. o.). K zastavení provozu došlo v roce 1996.