Grafická ročenka 2015
IV.8 OXID UHELNATÝ
IV.8.1 Znečištění ovzduší oxidem uhelnatým v roce 2015
V roce 2015 nebyl, stejně jako v předchozích letech, v ČR překročen 8hodinový imisní limit oxidu uhelnatého (CO) na žádné z 21 lokalit, na kterých bylo k dispozici dostatečné množství naměřených dat pro hodnocení kvality ovzduší. Celkem bylo měřeno na 27 lokalitách (tab. XIII.23). Nejvyšší denní 8hodinová průměrná koncentrace CO byla naměřena na lokalitě Ostrava-Radvanice ZÚ (4427 μg.m-3), přičemž imisní limit je 10 000 μg.m-3. Jde o velmi exponovanou část města ovlivněnou průmyslem, dopravou i lokálními zdroji. V pořadí druhá nejvyšší 8hodinová koncentrace CO byla naměřena na stanici Otrokovice-město (4226 μg.m-3), která je klasifikována jako dopravní, tj. měřené koncentrace jsou ovlivněné dopravou. Třetí nejvyšší 8hodinová koncentrace této látky byla naměřena na venkovské lokalitě Tobolka-Čertovy schody (2715 μg.m-3), kde lze předpokládat ovlivnění z blízké Vápenky Čertovy schody. CO se uvolňuje při výrobě vápna.
Zvýšené koncentrace CO se vyskytují především na městských lokalitách ovlivněných dopravou, proto bylo zachováno měření této látky na stani- cích klasifikovaných jako dopravní. Na městských a venkovských pozaďových lokalitách se pohybují koncentrace CO hluboko pod imisním limitem.
IV.8.2 Vývoj koncentrací oxidu uhelnatého
Na obr. IV.8.1 je patrný klesající trend maximální denní 8hodinové koncentrace CO na většině lokalit v ČR. Vroce 2015 byly ve srovnání s předchozím rokem koncentrace CO o něco nižší. Na většině stanic je patrný pokles koncentrací CO, např. na lokalitách Ostrava-Českobratrská, Ostrava-Přívoz, Beroun a Plzeň-střed. Na některých stanicích byl naopak zaznamenán vzestup koncentrací CO, např. Otrokovice-město a Brno-Zvonařka.
IV.8.3 Emise oxidu uhelnatého
Emise oxidu uhelnatého jsou produktem spalování paliv obsahujících uhlík za nízké teploty a nedostatku spalovacího vzduchu. Největší množství emisí CO vzniká v sektoru 1A4bi-Lokální vytápění domácností, který se v roce 2013 podílel na celorepublikových emisích 50,2 % (obr. IV.8.2). Mezi další významné zdroje patřily sektory 1A2a-Spalovací procesy v průmyslu a stavebnictví: Železo a ocel (20,4 %), 1A3bi-Silniční doprava: Osobní automobily (9,6 %) a 1A3biii-Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny (4,4 %). Klesající trend emisí CO v letech 2007–2014 byl způsoben především přirozenou obnovou vozového parku a poklesem produkce železa a oceli po roce 2007. Vzhledem k převažujícímu vlivu sektoru 1A4bi je tento trend výrazně ovlivněn teplotním průběhem topných sezon (obr. IV.8.3).
V jednotlivých oblastech ČR se podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vlivem převládajícího podílu sektoru lokálního vytápění jsou emise CO v ČR rozloženy po celém území obydlené zástavby. Vliv dopravy převládá podél dálnic a ve větších městských celcích. Velké množství emisí CO v aglomeraci O/K/F-M pochází z výroby železa a oceli (obr. IV.8.4).
Obr. IV.8.1 Maximální denní 8hod. klouzavé průměrné
koncentrace CO na vybraných stanicích, 2005–2015
Obr. IV.8.2 Podíl sektorů NFR na celkových emisích CO, 2014
Obr. IV.8.3 Vývoj celkových emisí CO, 2007–2014
Obr. IV.8.4 Emisní hustoty oxidu uhelnatého ze čtverců 5x5 km,
2014
