V.4 INDEX KVALITY OVZDUŠÍ VE MĚSTECH

Index kvality ovzduší (dále jako IKO) je ukazatel, který podává souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici. Výpočet IKO za rok 2015 je založen na vyhodnocení hodinových koncentrací oxidu dusičitého (NO₂), přízemního ozonu¹ (O₃) a suspendovaných částic (PM₁₀) tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu ovzduší s ohledem na imisní limity pro ochranu lidského zdraví stanovených současnou legislativou. IKO je rozdělen do šesti stupňů, jejichž mezní hodnoty jsou odvozeny od hodnot imisních limitů, u přízemního ozonu pak od informativních a varovných prahových hodnot (tab. V.4.1). Pro prezentaci IKO bylo vybráno 25 městských a předměstských automatizovaných stanic imisního monitoringu se souběžným měřením všech tří škodlivin. IKO byl zjišťován pro každou veličinu v dané lokalitě zvlášť a do prezentace byl zařazen nejvyšší z nich, přičemž bylo nutné, aby byly v jednotlivé hodině platné hodinové hodnoty koncentrací všech tří znečišťujících látek.

V roce 2015 velmi dobrá a dobrá kvalita ovzduší (indexy 1 a 2) přesáhla 50% hranici četnosti téměř na všech prezentovaných lokalitách s výjimkou Karviné v aglomeraci O/K/F-M. Nejnižší četnost indexu 1 a 2 byla kromě Karviné zaznamenána na stanicích Ostrava-Fifejdy a Ostrava-Radvanice OZO (aglomerace O/K/F-M). Naopak nejvyšší četnost indexu 1 a 2 (nad 70 %) byla zaznamenána na stanicích Plzeň-Bory a Plzeň-Doubravka (Plzeňský kraj).

Kvalita ovzduší uspokojivá a vyhovující (indexy 3 a 4) dosahovala četnosti mezi 22 a 47 %. Četnosti nad 40 % bylo dosaženo na jedenácti lokalitách – Ústí nad Labem-město, Most, Ústí nad Labem-Kočkov (Ústecký kraj), Mladá Boleslav (Středočeský kraj), Brno-Lány, Brno-Dětská nemocnice (aglomerace Brno), Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Radvanice OZO, Karviná, Třinec² (aglomerace O/K/F-M) a Opava-Kateřinky (zóna Moravskoslezsko bez aglomerace O/K/F-M).

Kvalita ovzduší špatná až velmi špatná (indexy 5 a 6) dosahovala četnosti mezi 0 a 6 %. Nejvyšší četnost byla dosažena na stanicích Karviná, Ostrava-Radvanice OZO, Ostrava-Fifejdy (aglomerace O/K/F-M). Naopak na lokalitách Plzeň-Bory, Plzeň-Lochotín (Plzeňský kraj), Mladá Boleslav (Středočeský kraj), České Budějovice, Prachatice (Jihočeský kraj), Brno-Tuřany, Brno-Dětská nemocnice (aglomerace Brno), Jihlava (kraj Vysočina), Praha-Libuš, Praha-Riegrovy Sady, Praha-Kobylisy (aglomerace Praha) a Zlín (Zlínský kraj) nebylo indexu 6 dosaženo vůbec. Na zbývajících lokalitách se četnost výskytu indexu 5 a 6 pohybovala do 3 % (obr. V.4.1).

V porovnání s rokem 2014 nedošlo k výraznějším změnám v poměru četnosti jednotlivých stupňů kvality ovzduší.

Tab. V.4.1 Stanovení indexu kvality ovzduší na základě koncentrací znečišťujících látek

 

Obr. V.4.1 Poměrné zastoupení hodnot indexu kvality ovzduší vypočítaného na základě hodinových koncentrací NO₂, PM₁₀ a O₃ na městských a předměstských automatizovaných stanicích, 2015

---

¹Pro analýzy mimo letní období (duben–září) jsou koncentrace O₃ brány v potaz v úrovni, která odpovídá 1. stupni IKO, tedy velmi dobré kvalitě ovzduší. Tímto postupem nedochází k ovlivnění stanovení celkového IKO ani ke zkreslení skladby IKO pro O₃.

²Hodnoty IKO byly vypočítány kombinací dat ze stanic Třinec-Kosmos (O₃ a PM₁₀) a Třinec-Kanada (NO2).