Grafická ročenka

VI. SMOGOVÝ VAROVNÝ A REGULAČNÍ SYSTÉM

ČHMÚ provozuje na základě pověření MŽP Smogový varovný a regulační systém (SVRS). Informace, které jeho prostřednictvím poskytuje, slouží k upozornění na mimořádně znečištěné ovzduší (smogovou situaci) a také k regulaci (omezení) vypouštění znečišťujících látek z vybraných zdrojů významně ovlivňujících kvalitu ovzduší daného území. Mezi sledované látky patří suspendované částice frakce PM₁₀, oxid siřičitý (SO₂), oxid dusičitý (NO₂) a přízemní (troposférický) ozon (O₃).

SVRS je od 1. září 2012 upraven zákonem o ochraně ovzduší a vyhláškou č. 330/2012 Sb. Hlavní změny oproti předchozí legislativní úpravě jsou popsány v ročence ČHMÚ za rok 2012 (ČHMÚ 2013a) a článku Juras a Vlček (2013). Smogové situace a regulace (resp. varování pro ozon) jsou vyhlašovány na základě překročení prahových hodnot. Stávající nastavení pravidel SVRS (tab. VI.1) vede k tomu, že smogové situace a regulace pro PM₁₀ jsou vyhlašovány a odvolávány se zpožděním oproti skutečnému vývoji koncentrací. ČHMÚ z toho důvodu připravil návrh novely přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší, který má tento nedostatek odstranit (Vlček et al. 2015).

Aktuální seznam oblastí a reprezentativních stanic pro PM₁₀, SO₂ a NO₂ (obr. VI.1, VI.3, VI.4) je stanoven Věstníkem MŽP¹ a pro O₃ (obr. VI.2) směrnicí ředitele ČHMÚ pro provádění Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) na území ČR. V roce 2015 byl pro PM₁₀, SO₂ a NO₂ v platnosti seznam zveřejněný ve VěstníkuMŽP č. 6/2014 a od listopadu 2015 seznam zveřejněný ve Věstníku MŽP č. 10/2015. Pro O₃ byl po celý rok v platnosti seznam upravený směrnicí ředitele ČHMÚ č. 2013/05.

PM₁₀, SO₂ a NO₂

V roce 2015 byly vyhlášeny smogové situace z důvodu překročení prahových hodnot suspendovaných částic PM₁₀ a SO₂. Pro NO₂ nebyla, stejně jako v dřívějších letech, vyhlášena žádná smogová situace.

V roce 2015 bylo vyhlášeno devět smogových situací z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ v celkové délce trvání 418 h (cca 17 dní; tab. VI.2). Osm jich bylo vyhlášeno v první listopadové dekádě v aglomeracích O/K/F-M bez Třinecka, Praha a Brno, krajích Ústeckém, Královéhradeckém a Pardubickém a v zónách Střední Čechy a Střední Morava (tab. VI.3). Celkově malý počet vyhlášených smogových situací souvisí s příznivějšími rozptylovými podmínkami v chladné části roku, které jsou důsledkem nadnormálně teplého počasí a většího množství frontálních systémů přecházejících přes naše území. Regulační prahová hodnota pro PM₁₀ byla v roce 2015 překročena na dvou reprezentativních stanicích SVRS, nicméně nebyly splněny zákonné podmínky pro regulaci a tato nebyla vyhlášena.

Kromě smogových situací docházelo na všech stanicích SVRS i k překračování hodnoty denního imisního limitu PM₁₀. Nejlepší situace byla v Libereckém (1,6 % dní) a Karlovarském kraji (1,9 % dní). Naopak nejvíce dní s překročením hodnoty denního imisního limitu bylo zaznamenáno v aglomeraci O/K/F-M bez Třinecka (23,8 % dní; tab. VI.4).

V roce 2015 byla, poprvé od roku 1997, vyhlášena smogová situace z důvodu vysokých koncentrací SO₂, a to v celkové délce 14 h (tab. VI.5). V Ústeckém kraji se po několik dní udržovala výrazná výšková inverze, která postupně přecházela do přízemní inverze. Následkem byla malá rychlost proudění a velmi nepříznivé rozptylové podmínky, což umožnilo hromadění znečišťujících látek z přízemních zdrojů. Po rozrušení inverze v poledních hodinách 5. 11. se znečišťující látky z vysokých zdrojů, které se doposud hromadily ve vyšších částech stabilní inverzní vrstvy, dostaly k zemskému povrchu.

Na stanici Lom tak prudce vzrostly koncentrace SO₂ a ve třech po sobě jdoucích hodinách byla překročena informativní prahová hodnota pro vyhlášení smogové situace. Zvýšené koncentrace se udržely i po několik následujících hodin. Obdobný (i když ne tak výrazný) průběh bylo možné pozo- rovat i na dalších stanicích AIM. Situace se do druhého dne uklidnila a smogová situace mohla být v ranních hodinách 6. 11. odvolána (tab. VI.6). Regulační prahová hodnota pro SO₂ nebyla v roce 2015 překročena na žádné z reprezentativních stanic (obr. VI.6).

Kromě smogové situace došlo na několika stanicích SVRS i k překročení hodnoty hodinového imisního limitu SO₂, a to právě v zóně Severozápad (0,3 % dní; tab. VI.7).

Přestože v průběhu roku došlo na některých stanicích SVRS k překročení prahových hodnot pro NO₂, nebyly splněny další podmínky pro vyhlášení smogové situace ani regulace a nedošlo tedy k jejímu vyhlášení.

Přízemní ozon

V roce 2015 bylo vyhlášeno 24 smogových situací pro přízemní ozon v celkové délce 2386 h (cca 102 dní; tab. VI.8). Nejčastěji (4x) byly smogové situace vyhlášeny v aglomeraci Praha (325 h) a dále (3x) v zóně Střední Čechy (306 h) a v Ústeckém kraji (283 h; tab. VI.9). Signál varování nebyl vyhlášen v žádné oblasti SVRS.

Kromě překračování prahových hodnot docházelo i k překračování hodnoty imisního limitu O₃ (maximální denní 8hodinový klouzavý průměr). K prvnímu překročení na stanicích SVRS došlo 21. 3. a k poslednímu 2. 9.

Situace byla v jednotlivých oblastech SVRS vyrovnaná – počet dní s překročením hodnoty imisního limitu ozonu na některé z reprezentativních stanic se pohyboval mezi 10 a 17 % (tab. VI.10).

Synoptická situace během vybraných smogových situací

4.–5. července 2015 (O₃)
Počasí v ČR ovlivňovala v tomto období oblast vysokého tlaku vzduchu, jejíž střed postupoval z pobaltských republik přes Ukrajinu zvolna k jihovýchodu. Po její zadní straně k nám zesiloval příliv velmi teplého vzduchu od jihozápadu. Během 5. 7. postoupila do střední Evropy brázda nízkého tlaku spojená se studenou frontou, která v noci na 6. 7. přešla přes ČR dále k východu a za ní k nám pronikl chladnější vzduch od severozápadu.

6.–17. srpna 2015 (O₃)
Na začátku srpna nastala mimořádně výrazná horká vlna, a to jak délkou, tak intenzitou. Celé toto období bylo charakterizováno horkým slunečným počasím s maximálními teplotami kolem 35 °C a slabými rychlostmi větru. Ve dnech 6. a 7. 8. po zadní straně tlakové výše nad východní Evropou zesílil do ČR příliv velmi teplého vzduchu od jihu. Během 8. a 9. 8. ovlivnila počasí v ČR zvlněná studená fronta, která přinesla jen velmi slabé ochlazení a místní srážky a v noci na 10. 8. se vrátila zpět nad západní Evropu. Do střední Evropy pak zasahovala oblast nižšího tlaku od jihu, později od jihozápadu a stále se nad střední Evropou udržoval velmi teplý a poměrně suchý vzduch. Vzhledem k suchému vzduchu se srážky v jednotlivých dnech vyskytovaly jen ojediněle. Dne 15. 8. postoupila přes ČR k východu slábnoucí zvlněná studená fronta. Další zvlněná studená fronta postoupila nad ČR během 16. 8. a udržovala se zde až do 18. 8. V těchto dnech přinesla vydatné srážky s třídenními úhrny na většině území ČR od 30 do 100 mm (v jižních a jihozápadních Čechách a ve Slezsku většinou do 30 mm) a výrazné ochlazení (obr. VI.7).

30. října–8. listopadu 2015 (PM₁₀)
Koncem října se nad Skandinávií a východní Evropou vytvořila rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu, která zasahovala i do střední Evropy. Po zadní straně této oblasti vysokého tlaku vzduchu pronikal, zejména ve vyšších vrstvách atmosféry, do střední Evropy teplý vzduch od jihu. Střed oblasti vysokého tlaku postupoval přes východní Evropu nad Karpaty, kde se udržoval od 1. do 3. 11. Postupně se oblast vysokého tlaku rozprostřela z východní Evropy až do jižní a jihozápadní Evropy. Po jejím severozápadním okraji počasí u nás částečně ovlivnily jižní okraje okluzních front ve dnech 5. a 6. 11. a frontální systém 7. 11. Ten přinesl i významnější zlepšení rozptylových podmínek. Při tomto rozložení tlakových útvarů se koncem října nad ČR vytvořila teplotní inverze ve výšce 1000 až 1500 m n. m. Dne 1. 11. inverze ještě zesílila a zejména v noci a ráno sahala od země do výšky 1000 až 1500 m n. m. Od 2. do 4. 11. byla v ranních hodinách v této výšce teplota vzduchu vyšší až o 20 °C oproti teplotě ve 2 m nad zemí. Převládalo slunečné počasí, místy se vytvářely mlhy a nízká oblačnost. Během 6. a 7. 11. byl v souvislosti s přechodem front výrazně inverzní ráz počasí s nepříznivými rozptylovými podmínkami ukončen a to zejména v Čechách (obr. VI.8).

Tab. VI.1 Pravidla pro vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací (varování)

Tab. VI.2 Smogové situace a regulace pro PM₁₀ – počet a délka, 2015

Tab. VI.3 Smogové situace a regulace pro PM₁₀ – časy vyhlášení, 2015

Tab. VI.4 Koncentrace PM₁₀ (počty dní s překročením limitní, resp. prahové hodnoty a maximální dosažené koncentrace), 2014

Tab. VI.5 Smogové situace a regulace pro SO₂ – počet a délka, 2015

Tab. VI.6 Smogové situace a regulace pro SO₂ – časy vyhlášení, 2015

Tab. VI.7 Koncentrace SO₂ (počty dní s překročením limitní, resp. prahové hodnoty a maximální dosažené koncentrace), 2015

Tab. VI.8 Smogové situace a varování pro O₃ – počet a délka, 2015

Tab. VI.9 Smogové situace a varování pro O₃ – časy vyhlášení, 2015

Tab. VI.10 Koncentrace O₃ (počty dní s překročením limitní, resp. prahové hodnoty a maximální dosažené koncentrace), 2015

Obr. VI.1 Oblasti SVRS a reprezentativní stanice pro PM₁₀