Grafická ročenka 2016
IV.8 OXID UHELNATÝ
IV.8.1 Znečištění ovzduší oxidem uhelnatým v roce 2016
V roce 2016 nebyl, stejně jako v předchozích letech, v ČR překročen 8hodinový imisní limit oxidu uhelnatého (CO) na žádné z 23 lokalit, na kterých bylo k dispozici dostatečné množství naměřených dat pro hodnocení kvality ovzduší (tab. XIII.23). Celkem bylo měřeno na 27 lokalitách. Nejvyšší denní 8hodinová průměrná koncentrace CO byla naměřena na lokalitě Ostrava-Radvanice ZÚ (4397 μg.m-3), přičemž imisní limit je 10 000 μg.m-3. Jde o velmi exponovanou část města ovlivněnou průmyslem, dopravou i lokálními zdroji. V pořadí druhá nejvyšší 8hodinová koncentrace CO byla naměřena na venkovské lokalitě Tobolka-Čertovy schody (3 038 μg.m-3), kde lze předpokládat ovlivnění z blízké Vápenky Čertovy schody. CO se uvolňuje při výrobě vápna. Třetí nejvyšší 8hodinová koncentrace této látky byla naměřena na stanici Bohumín (2 824 μg.m-3), která je klasifikována jako dopravní, tj. měřené koncentrace jsou ovlivněné dopravou.
Zvýšené koncentrace CO se vyskytují především na městských lokalitách ovlivněných dopravou, proto bylo zachováno měření této látky na stanicích klasifikovaných jako dopravní. Na městských a venkovských pozaďových lokalitách se pohybují koncentrace CO hluboko pod imisním limitem.
IV.8.2 Vývoj koncentrací oxidu uhelnatého
Na obr. IV.8.1 je patrný klesající trend maximální denní 8hodinové koncentrace CO na většině lokalit v ČR. V roce 2016 byly ve srovnání s předchozím rokem koncentrace CO mírně nižší. K poklesu koncentrací CO došlo např. na lokalitách Otrokoviceměsto, Ostrava-Mariánské hory, Praha 2-Legerova (hot spot), Brno-Úvoz (hot spot), Plzeň-střed a Plzeň-Slovany. Na jiných stanicích byl naopak zaznamenán vzestup koncentrací CO, např. Tobolka- Čertovy schody, Ostrava-Českobratrská (hot spot), Brno-Zvonařka, Ostrava-Přívoz a Beroun.
IV.8.3 Emise oxidu uhelnatého
Emise oxidu uhelnatého jsou produktem spalování paliv obsahujících uhlík za nízké teploty a nedostatku spalovacího vzduchu. Největší množství emisí CO vzniká v sektoru 1A4bi-Lokální vytápění domácností, který se v roce 2015 podílel na celorepublikových emisích 49,8 % (obr. IV.8.2). Mezi další významné zdroje patřily sektory 1A2a - Spalovací procesy v průmyslu a stavebnictví: Železo a ocel (17,6 %), 1A3bi - Silniční doprava: Osobní automobily (8,7 %) a 1A3biii - Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny (4,0 %). Klesající trend emisí CO v letech 2007–2015 byl způsoben především přirozenou obnovou vozového parku a poklesem produkce železa a oceli po roce 2007. Vzhledem k převažujícímu vlivu sektoru 1A4bi je tento trend výrazně ovlivněn teplotním průběhem topných sezon (obr. IV.8.3).
V jednotlivých oblastech ČR se podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vlivem převládajícího podílu sektoru lokálního vytápění jsou emise CO v ČR rozloženy po celém území obydlené zástavby. Vliv dopravy převládá podél dálnic a ve větších městských celcích. Velké množství emisí CO v aglomeraci O/K/F-M pochází z výroby železa a oceli (obr. IV.8.4).
Obr. IV.8.1 Maximální denní 8hod. klouzavé průměrné
koncentrace CO na vybraných stanicích, 2006–2016
Obr. IV.8.2 Podíl sektorů NFR na celkových emisích CO, 2015
Obr. IV.8.3 Vývoj celkových emisí CO, 2007–2015
Obr. IV.8.4 Emisní hustoty oxidu uhelnatého ze čtverců 5x5 km, 2015
