IV.5 BENZEN
IV.5.1 Znečištění ovzduší benzenem v roce 2017
Hodnota imisního limitu benzenu (C6H6) 5 μg.m-3 nebyla v roce 2017 překročena na žádné ze 34 sledovaných lokalit (obr. obr. IV.5.1 a obr. IV.5.2). Nejvyšších koncentrací bylo dosaženo stejně jako v předešlých letech na stanicích v aglomeraci O/K/F-M. Nejzatíženějšími stanicemi byly Ostrava-Radvanice ZÚ a Ostrava-Přívoz (tab. XIII.13). Na lokalitě Ostrava-Radvanice ZÚ stoupla průměrná roční koncentrace oproti roku 2016 z 2,9 μg.m-3 na 4,1 μg.m-3. Na lokalitě Ostrava-Přívoz se kon- centrace mírně zvýšily z 3,3 μg.m-3 na 3,8 μg.m-3. K nárůstu došlo na sedmi z osmi sledovaných lokalit v aglomeraci O/K/F-M. Vyšší koncentrace C6H6 v aglomeraci O/K/F-M souvisejí především s průmyslovou činností, a to s výrobou koksu a se zpracováním chemických produktů (obr. IV.5.1, obr. IV.5.3; ČHMÚ 2013b).
Na 13 % lokalit (4 lokality) došlo v porovnání s rokem 2016 k poklesu roční průměrné koncentrace benzenu, na 48 % lokalit (15 lokalit) došlo k nárůstu těchto koncentrací (z celkového počtu 31 stanic, které měřily koncentrace benzenu v roce 2016 i 2017) a na zbylých 39 % lokalit (12 lokalit) byly roční průměrné koncentrace v obou letech shodné. V letním období bývají koncentrace benzenu nižší než v zimě, což je pravděpodobně způsobeno horšími rozptylovými podmínkami v zimním období (Schnitzhofer et al. 2008).
IV.5.2 Vývoj koncentrací benzenu
Roční průměrná koncentrace benzenu v ČR dosáhla v období let 2005–2017 svého maxima roku 2006. Od tohoto roku pozvolna klesá s mírným výkyvem v roce 2010. Roky 2006 a 2010 se v ČR vyznačovaly zhoršenými rozptylovými podmínkami, které mohly mít za následek zvýšenou kumulaci škodlivin v ovzduší (obr. IV.5.5).
Vyšší roční průměrné koncentrace jsou měřeny na městských lokalitách, přičemž nejvyšších koncentrací benzenu bývá dosahováno na stanicích klasifikovaných jako městské průmyslové a městské dopravní. Venkovské lokality dosahují naopak nejnižších hodnot (obr. IV.5.5). Důvodem je kumulace průmyslové výroby a automobilové dopravy ve městech.
V aglomeraci O/K/F-M, kde jsou dlouhodobě dosahovány nejvyšší koncentrační úrovně benzenu (obr. IV.5.4), vykazovaly průměrné roční koncentrace od roku 2012 do roku 2016 klesající tendenci. Výjimkou byla lokalita Ostrava-Přívoz v roce 2015. K překračování ročního imisního limitu na stanici Ostrava- Přívoz před rokem 2013 docházelo z důvodu výskytu hodinových koncentrací vyšších než 50 μg.m-3, tj. koncentrací, které byly na jiných stanicích v Ostravě měřeny v mnohem menším počtu, mimo Ostravu se pak neobjevovaly vůbec. Přechodný vliv na zvýšení úrovně koncentrací benzenu v Ostravě mělo v roce 2011 odstraňování staré ekologické zátěže v Ostravě-Mariánských Horách1. Roční koncentrace poklesly po ukončení provozu Koksovny Jan Šverma (byla odstavena 31. 12. 2010) a po realizaci řady opatření k snížení emisí na zdrojích společností BorsodChem MCHZ, s. r. o., a OKK koksovny, a. s. (ČHMÚ 2013b).
IV.5.3 Emise benzenu
Benzen patří do skupiny organických sloučenin a používá se v průmyslu jako rozpouštědlo nebo jako surovina pro výrobu celé řady chemických látek. Benzen je součástí ropy a přidává se do automobilového benzinu pro zlepšení oktanového čísla. Vyrábí se především zpracováním ropy a z uhelného dehtu vznikajícího při výrobě koksu. Společně s dalšími VOC vzniká také při nedokonalém spalování.
Benzen nespadá mezi znečišťující látky sledované Úmluvou LRTAP a proto není jeho inventura k dispozici v členění podle sektorů NFR, ale pouze podle kategorií REZZO. V roce 2016 bylo do ovzduší vypuštěno 644,8 tun benzenu. Nejvíce se na emisích benzenu podílely zdroje kategorie REZZO 4 (71,9 %), ze kterých je benzen do ovzduší vnášen výfukovými plyny i odpařováním z palivových systémů vozidel. Významné množství emisí benzenu vznikalo u zdrojů kategorie REZZO 3 při spalování pevných paliv v domácnostech (14,9 %), při plošném použití organických rozpouštědel (4,7 %) nebo při těžbě paliv (4,2 %). Příspěvek zdrojů kategorie REZZO 1 a REZZO 2 činil 4,2 % na celkových emisí benzenu, z toho nejvýznamnější podíl připadal zdrojům v sektoru Energetika – spalování paliv (kód 1.1.–1.4. přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) s podílem 1 % a sektoru Energetika – ostatní (kód 3.1.–3.7. přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) s podílem 1,2 %.
Tab. XIII.13 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných
koncentrací benzenu
Obr. IV.5.1 Pole roční průměrné koncentrace benzenu, 2017
Obr. IV.5.2 Roční průměrné koncentrace benzenu měřené na stanicích imisního monitoringu, 2017
Obr. IV.5.3 Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací
benzenu, 2013–2017
Obr. IV.5.4 Roční průměrné koncentrace benzenu na vybraných stanicích, 2007-2017
Obr. IV.5.4 Trendy ročních charakteristik benzenu v České
republice, 2005–2017
1Odstraňování staré ekologické zátěže v Ostravě-Mariánských Horách probíhalo v roce 2011 sanací odpadních lagun vzniklých ukládáním odpadu z rafinérské výroby zahájené na konci 19. století (od roku 1965 zde byl ukládán též odpad z regenerace upotřebených mazacích olejů státního podniku OSTRAMO Ostrava, od roku 1992 OSTRAMO-Vlček a spol. s r. o.). K zastavení provozu došlo v roce 1996.