Grafická ročenka

IV.7 OXID SIŘIČITÝ

IV.7.1 Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2017

Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2017 vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

V roce 2017 nebyl v ČR překročen hodinový ani 24hodinový imisní limit oxidu siřičitého (SO₂) na žádné měřicí stanici (tab. XIII.19). V případě hodinového imisního limitu nebyl překročen legislativně povolený počet překročení limitní hodnoty 350 μg.m^-3, takže imisní limit byl splněn ( tab. XIII.18). Na lokalitě Ostrava-Přívoz v aglomeraci O/K/F-M byly naměřeny dvě hodinové koncentrace SO₂ přesahující uvedenou limitní hodnotu. Jedna hodnota přes 350 μg.m^-3 byla naměřena na stanicích Plzeň- Lochotín, Pardubice-Rosice a Ostrava-Mariánské Hory. Na ostravských stanicích se vysoké koncentrace SO₂ vyskytly v souvislosti s obnovením sanačních prací při odstraňování staré ekologické zátěže – odpadních lagun bývalého podniku OSTRAMO v Ostravě-Mariánských Horách v posledním čtvrtletí roku 20171. V Plzni a Pardubicích se jednalo o lokální ovlivnění.

Nejvyšší hodinové koncentrace SO₂ byly naměřeny na stanicích Ostrava-Přívoz (573 μg.m^-3), Plzeň- Lochotín (488 μg.m^-3), Pardubice-Rosice (410 μg.m^-3), Ostrava-Mariánské Hory (352 μg.m^-3), Nová Víska u Domašína (347 μg.m^-3) a Měděnec (304 μg.m^-3). Na stanici Ostrava-Přívoz došlo ve dnech 12. 12. a 13. 12. 2017 celkem ke dvěma případům překročení limitní hodnoty. Hodinové koncentrace SO₂ dosahovaly nejvyšších hodnot 573 μg.m^-3 (12. 12. v 15 hod. SEČ) a 465 μg.m^-3 (13. 12. v 8 hod. SEČ). Tato epizoda byla důsledkem sanačních prací na ostravských lagunách bývalého podniku OSTRAMO, kdy se při těchto činnostech uvolňuje oxid siřičitý.

Nejvyšší 24hodinové koncentrace SO₂ byly naměřeny na stanicích Petrovice u Karviné (109 μg.m^-3), Ostrava-Radvanice ZÚ (106 μg.m^-3), Lom (81 μg.m^-3), Teplice (77 μg.m^-3) a Krupka (76 μg.m^-3). Na žádné stanici nebyla překročena hodnota 24hodinového imisního limitu.

25. nejvyšší hodinová koncentrace SO₂ dosahovala nejvyšších hodnot na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ (143 μg.m^-3), Petrovice u Karviné (112 μg.m^-3) a Lom (108 μg.m^-3). Čtvrtá nejvyšší 24hodinová koncentrace SO₂ dosáhla nejvyšších hodnot na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ (87 μg.m^-3), Petrovice u Karviné (62 μg.m^-3), Karviná (55 μg.m^-3) a Věřňovice (53 μg.m^-3).

Na 99,8 % plochy ČR byly 24hodinové koncentrace SO₂ pod dolní mezí pro posuzování (LAT). Pouze na 0,2 % území byla dolní mez pro posuzování překročena. Týká se to převážně severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Dále pak Ústeckého kraje v části Podkrušnohorské pánve, zejména v okrese Most, a Karlovarského kraje v oblasti Sokolovské pánve (obr. IV.7.1). Bodovými značkami jsou na stanicích znázorněny 24 hod. koncentrace SO₂ měřené na stanicích imisního monitoringu (obr. IV.7.2).

Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2016 vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na venkovských lokalitách nebyl v roce 2017 překročen imisní limit pro roční ani zimní průměrnou koncentraci (tab. XIII.21 a XIII.22). Nejvyšší zimní průměrná koncentrace byla zaznamenána na lokalitách Věřňovice (11 μg.m^-3), Lom (9,5 μg.m^-3) a Krupka (8,5 μg.m^-3). Roční průměrná koncentrace dosáhla maxima na lokalitách Lom (9,6 μg.m^-3), Krupka (8,6 μg.m^-3) a Věřňovice (8 μg.m^-3).

K překročení horní meze pro posuzování (UAT) roční průměrné koncentrace SO₂ došlo v roce 2017 pouze na malých plochách Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje (obr. IV.7.3; tab. XIII.22). Ve stejných krajích a navíc v kraji Středočeském, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském a Zlínském došlo k překročení UAT průměrné koncentrace za zimní období 2017/2018 (obr. IV.7.4). Navíc došlo k překročení imisního limitu této průměrné koncentrace za uvedené zimní období na velmi malém území Moravskoslezského kraje. Toto překročení vychází při konstrukci mapy z modelového výpočtu.

Pro konstrukci obou map (obr. IV.7.3 a IV.7.4) byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO₂ s přihlédnutím k jejich klasifikaci. Bodovými značkami jsou v mapách vyznačeny pouze stanice venkovské, jelikož pouze na těchto lokalitách se hodnotí zimní a roční průměrné koncentrace SO₂ vzhledem i imisnímu limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace.

IV.7.2 Vývoj koncentrací oxidu siřičitého

K výraznému snížení imisních koncentrací SO₂ došlo po roce 1998 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a splněním předepsaných emisních limitů. Od té doby roční průměrné koncentrace této látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 μg.m^-3. V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení koncentrací SO₂. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO₂, ale od roku 2011 do roku 2016 je patrný další klesající trend. V roce 2017 byl klesající trend zastaven a došlo naopak k vzestupu koncentrací SO₂ zhruba na úroveň roku 2014 (obr. IV.7.6).

V letech 2000–2017 došlo celkově k poklesu koncentrací SO₂ (o cca 40–50 % v závislosti na imisní charakteristice – obr. IV.7.7). V zimním průměru je patrný pokles za období 2017/1018 proti předchozímu 2016/2017. Tento pokles byl ovlivněn příznivějšími rozptylovými podmínkami v lednu a únoru 2018 proti stejným měsícům roku 2017.

Trend koncentrací SO₂ je způsoben poklesem emisí, odsířením uhelných elektráren a změnou používaných paliv (viz trendy ve vývoji emisí v kap. II). Vliv na meziroční kolísání koncentrací této látky mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické a rozptylové podmínky.

Vývoj koncentrací oxidu siřičitého vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

Od roku 2007 je patrný klesající trend ve vývoji 4. nejvyšší 24hodinové a 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO na většině vybraných lokalit (obr. IV.7.5). Tento klesající trend je ještě více znatelný v letech 2011–2016. V roce 2017 došlo naopak v porovnání s rokem 2016 k vzestupu těchto hodnot na většině lokalit. Týká se to zejména Moravskoslezského kraje, např. na stanicích Ostrava-Přívoz, Věřňovice a Karviná. Na lokalitách v ostatních krajích převažoval jen mírný vzestup (stanice Přerov, Krupka a Sněžník) nebo stagnace.

IV.7.3 Emise oxidu siřičitého

Zdrojem emisí oxidu siřičitého je především spalování pevných fosilních paliv, která obsahují síru. V roce 2016 pocházelo v celorepublikovém měřítku ze sektoru 1A1a-Veřejná energetika a výroba tepla 50,7 % emisí SO₂ a ze sektoru 1A4bi-Lokální vytápění domácností 18,3 % (obr. IV.7.8). K poklesu emisí SO₂ v období 2008–2016 došlo po roce 2012 v důsledku přípravy zdrojů na plnění přísnějších emisních limitů (obr. IV.7.9). Vzhledem k převažujícímu vlivu sektoru veřejná energetika a výroba tepla jsou emise SO₂ koncentrovány do Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje, ve kterých se nacházejí větší energetické výrobní celky (obr. IV.7.10).

Tab. XIII.18 Stanice s nejvyššími hodnotami 25. a maximální hodinové koncentrace SO₂

Tab. XIII.19 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu SO₂

Tab. XIII.20 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací SO₂

Tab. XIII.21 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací SO₂ na venkovských stanicích

Tab. XIII.22 Stanice s nejvyššími hodnotami zimních průměrů koncentrací SO₂ na venkovských stanicích, 2014/2015

Obr. IV.7.1 Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO₂, 2017