Grafická ročenka 2017
IV.8 OXID UHELNATÝ
IV.8.1 Znečištění ovzduší oxidem uhelnatým v roce 2017
V roce 2017 nebyl, stejně jako v předchozích letech, v ČR překročen 8hodinový imisní limit oxidu uhelnatého (CO) na žádné z 20 lokalit, na kterých bylo k dispozici dostatečné množství naměřených dat pro hodnocení kvality ovzduší (tab. XIII.23). Celkem bylo měřeno na 23 lokalitách. Nejvyšší denní 8hodinová průměrná koncentrace CO byla naměřena na lokalitě Ostrava-Radvanice ZÚ (4 409 μg.m-3), přičemž imisní limit je 10 000 μg.m-3. Jde o velmi exponovanou část města ovlivněnou průmyslem, dopravou i lokálními zdroji emisí. V pořadí druhá nejvyšší 8hodinová koncentrace CO byla naměřena na lokalitě Opava-univerzitní zahrada (4 041 μg.m-3), kde lze předpokládat ovlivnění z blízkých frekventovaných komunikací Praskova a Nádražní okruh. Třetí nejvyšší 8hodinová koncentrace této látky byla naměřena na stanici Ostrava- Mariánské hory (3 260 μg.m-3), která je klasifikována jako průmyslová.
Zvýšené koncentrace CO se vyskytují především na městských lokalitách ovlivněných dopravou, proto bylo zachováno měření této látky na stanicích klasifikovaných jako dopravní. Na městských a venkovských pozaďových lokalitách se pohybují koncentrace CO hluboko pod imisním limitem.
IV.8.2 Vývoj koncentrací oxidu uhelnatého
Na obr. IV.8.1 je patrný klesající trend maximální denní 8hodinové koncentrace CO na většině lokalit v ČR. V roce 2017 byly ve srovnání s předchozím rokem koncentrace CO přibližně na stejné úrovni. K mírnému poklesu koncentrací CO došlo např. na lokalitách Brno-Zvonařka, Tobolka-Čertovy schody a Ústí n.L.-Všebořická (hot spot). Na jiných lokalitách byl naopak zaznamenán převážně mírný vzestup koncentrací CO. Poměrně výrazný byl pouze na stanici Ostrava-Mariánské Hory, kde se projevil v souvislosti se smogovou situací 7.–11. 1. 2017 (kap. VI). Na dalších stanicích byl pouze mírný vzestup, např. Ostrava-Přívoz, Praha 2-Legerova (hot spot) a Praha 4-Libuš.
IV.8.3 Emise oxidu uhelnatého
Emise oxidu uhelnatého jsou produktem spalování paliv obsahujících uhlík za nízké teploty a nedostatku spalovacího vzduchu. Největší množství emisí CO vzniká v sektoru 1A4bi-Lokální vytápění domácností, který se v roce 2016 podílel na celorepublikových emisích 66,5 % (obr. IV.8.2). Mezi další významné zdroje patřily sektory 1A2a - Spalovací procesy v průmyslu a stavebnictví: Železo a ocel (12,1 %), 1A3bi - Silniční doprava: Osobní automobily (7,4 %). Klesající trend emisí CO v letech 2007–2016 byl způsoben především přirozenou obnovou vozového parku a poklesem produkce železa a oceli po roce 2007. Vzhledem k převažujícímu vlivu sektoru 1A4bi je tento trend výrazně ovlivněn teplotním průběhem topných sezon (obr. IV.8.3).
V jednotlivých oblastech ČR se podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vlivem převládajícího podílu sektoru lokálního vytápění jsou emise CO v ČR rozloženy po celém území obydlené zástavby. Vliv dopravy převládá podél dálnic a ve větších městských celcích. Velké množství emisí CO v aglomeraci O/K/F-M pochází z výroby železa a oceli (obr. IV.8.4).
Obr. IV.8.1 Maximální denní 8hod. klouzavé průměrné
koncentrace CO na vybraných stanicích, 2007–2017
Obr. IV.8.2 Podíl sektorů NFR na celkových emisích CO, 2016
Obr. IV.8.3 Vývoj celkových emisí CO, 2008–2016
Obr. IV.8.4 Emisní hustoty oxidu uhelnatého ze čtverců 5x5 km, 2016
