V.2 AGLOMERACE BRNO

AAglomerace Brno leží v centru Jihomoravského kraje, je totožná se správním územím města Brna. Z hlediska hodnocení kvality ovzduší je Brno jednou ze tří aglomerací a není tak součástí zóny Jihovýchod (Jihomoravský kraj bez Brna a Kraj Vysočina).

V aglomeraci Brno byly po roce 2010 překračovány imisní limity stanovené pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5, benzo[a]pyren a v dopravou nejzatíženějších částech aglomerace rovněž NO₂ (tab. V.2.1). V letech 2014–2016 docházelo na území aglomerace Brno pouze k překročení imisního limitu pro denní koncentraci PM₁₀ a pro průměrnou roční koncentraci NO₂ , a to pouze na omezeném počtu stanic. Imisní limit pro denní koncentraci PM₁₀ je překračován v lokalitách s nízkou plynulostí provozu (Brno-Svatoplukova a Brno-Zvonařka), imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO₂ pak v lokalitách, kde je doprava sevřena do kaňonu zástavby (Brno-Svatoplukova a Brno-Úvoz (hot spot)). Jiné imisní limity v těchto letech překračovány nebyly a rovněž na ostatních, než výše uvedených lokalitách, k překročení nedocházelo. V roce 2017 se počet stanic překračujících imisní limit pro denní koncentraci PM₁₀ rozšířil o dvě městské pozaďové lokality Brno-Masná a Brno-Dětská nemocnice. Důvodem byla epizoda s velmi nepříznivými rozptylovými podmínkami z ledna a první poloviny února. Ta významně navýšila počet překročení hodnoty imisního limitu na všech lokalitách v regionu. Nejmarkantněji je tato situace patrná na regionální pozaďové lokalitě Mikulov-Sedlec, u které došlo v roce 2016 k 3 překročením, zatímco v roce 2017 k 22 (k 20 překročením došlo do 17. 2. 2017).

Plocha území aglomerace s překročeným imisním limitem pro denní koncentraci PM₁₀ se může pohybovat v řádu jednotek procent (2013–2014) či může zabírat více jak polovinu území aglomerace (2010; viz tab. V.2.1). Obdobně variabilní jsou i plochy území s překročením imisního limitu pro benzo[a]pyren, zde však z důvodu velmi nízkého počtu stanic může dojít k velké nejistotě ve vymezování. V případě průměrných ročních koncentrací PM₁₀ nebyla na území aglomerace Brno od roku 2007 ani jednou vymezena oblast s překročením tohoto limitu. Plochy území s překročením imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO₂ jsou dlouhodobě konstantní v řádu několika procent a vyskytují se v blízkosti nejzatíženějších dopravních tahů (a href="png/oV2-9.png" style="text-decoration: none">obr. V.2.9).

Významný vliv na překračování imisních limitů mají v aglomeraci Brno dlouhodobě emise z dopravy. Ty navyšují z hlediska průměrných ročních koncentrací městské pozadí o zhruba 20 %, což může na vybraných lokalitách způsobovat překračování imisních limitů. Dalším významným faktorem je pak otevřenost/uzavřenost lokality z hlediska zástavby (kaňony) a plynulost dopravy v blízkosti lokality.

V.2.1 Kvalita ovzduší v aglomeraci Brno

Suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5

V roce 2017 nepřekročila žádná z lokalit na území aglomerace Brno imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀. Tento imisní limit byl v aglomeraci Brno naposledy překročen v roce 2010, konkrétně pak na dopravní stanici Brno-Svatoplukova. Nejvyšší koncentrace byla v roce 2017 naměřena v lokalitě Brno-Masná (29,7 μg.m–3). Proti roku 2016 v této lokalitě narostla průměrná roční koncentrace PM₁₀ o 6,4 μg.m–3, zatímco průměrná roční koncentrace PM_2,5 se nezměnila. Výrazný nárůst hrubší frakce v této lokalitě mohl být způsoben lokálním ovlivněním opravou vozovky velkého městského okruhu (VMO) v blízkosti měření se všemi doprovodnými jevy (práce, nezpevněná vozovka, kolony). Vysoká koncentrace byla již tradičně naměřena na dopravou zatížené lokalitě Brno-Zvonařka, v jejíž bezprostřední blízkosti se, na rozdíl od ostatních dopravních lokalit, často tvoří kolony. Dochází tak k navýšení emisí škodlivin nejen z výfuků, ale také z otěrů pneumatik, vozovky či brzdového obložení (obr. obr. V.2.1 a obr. V.2.8). Na lokalitě Brno-Svatoplukova nebylo v důsledku místní výstavby naměřeno dostatečné množství dat pro výpočet ročního průměru. Ve srovnání s rokem 2016 došlo v roce 2017 ke snížení průměrných ročních koncentrací PM₁₀ v lokalitách Brno-Výstaviště, Brno-Arboretum, Brno-Kroftova, Brno-Lány, Brno-Zvonařka a Brno-Soběšice. Naopak nárůst průměrných ročních koncentrací PM₁₀ zaznamenaly kromě stanice Brno-Masná také lokality Brno- Dětská nemocnice, Brno-Tuřany, Brno-Úvoz (hot spot) a Brno-Líšeň. Nárůsty i poklesy se pohybovaly do 2 μg.m^-3. Pokud by se nehodnotily průměry, které jsou ovlivněny odlehlými hodnotami, ale střední hodnoty (mediány), byl by výsledkem pokles na všech stanicích s výjimkou stanic Brno- Masná a Brno-Tuřany.

Nejvyšší koncentrace byly v průměru za roky 2010–2017 měřeny na dopravních stanicích (T), na městských pozaďových lokalitách (UB) se koncentrace pohybovaly zhruba na 92 % úrovně koncentrací dopravních lokalit, předměstské pozaďové lokality na zhruba 80 % a regionální pozaďová lokalita Mikulov-Sedlec (REG) na 72 % hodnot koncentrací dopravních lokalit. Lze tedy konstatovat, že regionální pozadí PM₁₀ tvoří zhruba 70 % nejvyšších koncentrací měřených na dopravních lokalitách. Koncentrace na městských a předměstských pozaďových stanicích velmi dobře kopírují koncentrace venkovské pozaďové stanice Mikulov- Sedlec. V tomto roce totiž došlo téměř na všech dopravních stanicích ke zlepšení proti roku 2016, naopak u pozaďových stanic došlo často k mírnému zhoršení. Svůj vliv pak mělo také významné zhoršení v lokalitě Brno-Masná, kde došlo k lokálnímu ovlivnění (viz výše). Avšak i tak dochází k nejvýznamnějšímu poklesu v koncentracích PM₁₀ právě na dopravních stanicích, což může být v důsledku neustálé obnovy vozového parku a zpřísňování emisních limitů pro nové vozy. Pozitivní vliv může mít například i postupná náhrada dieselových autobusů dopravního podniku za vozy poháněné zemním plynem.

Co se týče částic PM_2,5 na území aglomerace Brno, platí, že imisní limit pro průměrnou roční koncentraci byl v minulosti překračován pouze na dopravou zatížených lokalitách (obr. V.2.2), koncentrace na pozaďových lokalitách imisní limit nepřekračují. Nejvyšší hodnota průměrné roční koncentrace PM_2,5 byla v roce 2017 naměřena na stanici Brno-Lány (20,9 μg.m^-3) a Brno-Dětská nemocnice (20,8 μg.m^-3). Žádná jiná lokalita nepřekročila hodnotu 20 μg.m^-3, což je přísnější hodnota imisního limitu, která bude v platnosti od roku 2020. Imisní limit platný v roce 2017 (25 μg.m^-3) nebyl překročen na žádné lokalitě. Tak jako v případě PM₁₀ není z lokality Brno-Svatoplukova z důvodu stavebních úprav dostatek dat k posuzování. V roce 2017 došlo k poklesu průměrných ročních koncentrací PM_2,5 proti roku 2016 pouze v lokalitách Brno-Zvonařka a Brno-Líšeň. Ostatní lokality zaznamenaly mírný nárůst koncentrací, nejvíce pak stanice Brno-Dětská nemocnice (o 2,5 μg.m^-3). Průměrné hodnoty koncentrací byly, obdobně jako v případě PM₁₀, ovlivněny špatnými rozptylovými podmínkami v lednu a únoru. Z hodnocení mediánu koncentrací PM_2,5 však vyplývá, že došlo k poklesu koncentrací na všech lokalitách s výjimkou lokalit Brno-Dětská nemocnice a Brno- Tuřany, kde koncentrace zůstaly přesně na hodnotách z roku 2016. Mediánové hodnocení tedy naznačuje, že i přes velmi vysoké koncentrace PM₁₀ a PM_2,5 ze začátku roku dané nepříznivými meteorologickými podmínkami, dochází v aglomeraci Brno k dlouhodobému zlepšování kvality ovzduší.

V roce 2017 byl překročen imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ na třech lokalitách – jedné dopravní (Brno-Zvonařka) a dvou městských pozaďových (Brno-Masná a Brno-Dětská nemocnice; obr. V.2.3). Území aglomerace Brno bylo navíc ovlivněno dálkovým transportem znečišťujících látek ze severovýchodních směrů. Vysoké koncentrace se v lednu a únoru vyskytovaly v celé střední Evropě, koncentrace v nedalekém Rakousku byly téměř totožné jako v Brně. Vyšší počet dní s překročenou hodnotou imisního limitu pro denní koncentraci PM₁₀ se tak vyskytoval i mimo aglomeraci Brno. Pro srovnání za celý rok 2016 byla v Mikulově naměřena pouze tři překročení. Velmi podobné to bylo i v centru Brna; stanice Brno- Dětská nemocnice překročila do 17. února hodnotu 24hodinového imisního limitu 30krát, ve zbytku roku pak již jen 6krát. Poslední 36. překročení 24hodinové hodnoty imisního limitu, které znamenalo, že v lokalitě byl roční imisní limit překročen, nastalo na Silvestra vlivem novoročních oslav. Z hlediska kvality ovzduší lze rok 2017 rozdělit na dvě části: do 17. února a po 17. únoru. Část roku po 17. únoru byla velmi příznivá, nízké hodnoty dokázaly kompenzovat vysoké hodnoty ze začátku roku natolik, že u některých stanic ani nedošlo ke zhoršení proti roku 2016. Rovněž počet dní s překročenou hodnotou imisního limitu pro denní koncentraci PM₁₀ byl po 17. únoru nízký, avšak vysoký počet těchto dní do 17. února předznamenal větší počet stanic s překročeným ročním imisním limitem. Na dopravních lokalitách byly v letech 2008–2017 měřeny v průměru nejvyšší 24hodinové koncentrace PM₁₀, koncentrace městských pozaďových lokalit se pohybují na téměř shodné úrovni jako koncentrace lokalit dopravních (99 %) a předměstské pozaďové lokality měří koncentrace zhruba na úrovni 83 % dopravních lokalit (obr. V.2.4).

Benzo[a]pyren

Zástupcem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v legislativě je benzo[a]pyren (podrobněji kap. IV.2). PAH jsou na území aglomerace Brno měřeny na dvou lokalitách – v dopravou zatíženém centru města (Brno-Masná) a v rezidenčním pozadí na sídlišti (Brno-Líšeň). Jako pozadí Jihomoravského kraje slouží lokalita Kuchařovice. Zatímco koncentrace na dopravní lokalitě Brno-Masná v letech 2008–2012 překračovaly hodnotu imisního limitu, koncentrace v lokalitě Brno-Líšeň ji nepřekročily ani jednou. V letech 2013–2015 dramaticky poklesla koncentrace v lokalitě Brno-Masná až na úroveň 50 % koncentrace z roku 2012, koncentrace byly totožné jako na pozaďové lokalitě Brno-Líšeň či venkovské pozaďové lokalitě Kuchařovice. V roce 2016 došlo k mírnému nárůstu koncentrací benzo[a]pyrenu v lokalitě Brno-Masná, naopak v lokalitách Brno-Líšeň a Kuchařovice došlo k mírnému poklesu koncentrací (obr. V.2.6). Hodnoty koncentrací benzo[a]pyrenu jsou v jednotlivých částech roku velmi rozdílné. Zatímco v létě jsou koncentrace velmi nízké (< 0,5 ng. m^-3), v zimě se pohybují v maximech až kolem 4 ng.m^-3. To je způsobeno nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami a dále také vyššími hodnotami regionálního pozadí způsobenými emisemi z lokálních topenišť Nejvýznamnějším zdrojem benzo[a]pyrenu v rámci celé ČR je vytápění domácností (obr. V.2.9). Vytápění domácností je v provozu prakticky pouze v topné sezoně a zároveň je v rámci Jihomoravského kraje spolu se sektorem dopravy, průmyslu a zemědělství nejvýznamnějším zdrojem suspendovaných částic, na které jsou PAH vázány. Vytápění domácností tak během chladné části roku plošně zvedne pozaďové koncentrace v celém kraji. V topné sezoně tak mohou být v malých sídlech Jihomoravského kraje s lokálními topeništi měřeny podstatně vyšší koncentrace PAH než v aglomeraci Brno s centrálním zásobováním teplem (CZT) a teplárnami využívajícími jako palivo zemní plyn (obr. V.2.6). Tato situace byla podložena měřeními již v letech 2015 a 2016 (ČHMÚ 2016; ČHMÚ 2017). Podobně byly posouzeny další dvě lokality v topné sezoně roku 2017 a přestože během kampaně nedošlo k výraznému zhoršení kvality ovzduší, stačilo výraznější ochlazení a intenzivnější topení k tomu, aby denní koncentrace benzo[a]pyrenu v Moravanech a Ostopovicích překročily až desetinásobně koncentrace měřené ve stejný den v Brně-Líšni (obr. V.2.6).

Z hlediska dlouhodobého vývoje se koncentrace aglomerace Brno, podobně jako Praha či zóna Severozápad, pohybují v těsné blízkosti imisního limitu, zhruba na polovině celorepublikového průměru. Obecně v Brně dlouhodobě platí, že se koncentrace pohybují pod hodnotou imisního limitu.

Oxid dusičitý

Na území aglomerace Brno docházelo v předchozích letech k překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO₂, avšak pouze na dopravou nejzatíženějších lokalitách umístěných v zástavbě tvořící kaňon (Brno-Svatoplukova a Brno-Úvoz (hot spot)). Koncentrace na dopravních lokalitách, umístěných v otevřeném prostranství, tento limit nepřekračují (Brno-Zvonařka a Brno-Výstaviště; obr.V.2.5). Imisní limit pro hodinovou koncentraci NO₂ (200 μg.m^-3) nebyl překročen na žádné lokalitě.

Proti roku 2016 zaznamenaly nárůst koncentrací NO₂ všechny pozaďové stanice. Naopak u všech dopravních lokalit došlo k mírnému poklesu koncentrací. Nejvíce pak v lokalitě Brno-Svatoplukova, která však ze začátku roku několik dní neměřila kvůli stěhování stanice a výstavbě zastávky, což bylo v době, kdy byly koncentrace vysoké. Přesto naměřila dostatek dat pro výpočet průměrné roční koncentrace. Na dopravních lokalitách se tedy převážně projevil zbytek roku, kdy byly meteorologické podmínky, a s tím spojená rozptylová situace, velmi dobrá. Na pozaďových lokalitách, kde jsou koncentrace nízké, se tento efekt tolik neprojevil a nedošlo tak k dostatečné kompenzaci vysokých hodnot ze začátku roku (obr.V.2.5). I přes pokles koncentrací na dopravních lokalitách byl na stanicích Brno-Svatoplukova a Brno-Úvoz (hot spot) překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO₂ i v roce 2017 (tab. XIII.8).

Trend koncentrací je na všech stanicích ve sledovaném období poměrně vyrovnaný, na rozdíl od suspendovaných částic nejsou hodnoty koncentrací tolik ovlivněny meteorologickými podmínkami. Roli hraje především intenzita dopravy v blízkosti stanice.

Přestože je na vybraných lokalitách v aglomeraci Brno překračován imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO , lze říci, že tyto koncentrace v průměru dosahují přibližně stejných hodnot, jako činí celorepublikový průměr. Ze tří aglomerací ČR je na tom Brno dlouhodobě nejlépe. V případě hodinových koncentrací dochází v některých letech výraznému nárůstu (2006, 2010) – jedná se zejména o roky, kdy došlo k výraznému zhoršení kvality ovzduší v chladné části roku vlivem nepříznivých rozptylových podmínek (2006) či velmi dlouhé topné sezony (2010).

Přízemní ozon

Monitoring přízemního ozonu (O₃) byl na území aglomerace Brno v roce 2017 prováděn na čtyřech lokalitách: pozaďové koncentrace jsou měřeny stanicemi Brno-Tuřany, Brno-Lány a Brno-Dětská nemocnice. Dále je ozon měřen v dopravou zatíženém centru města na stanici Brno-Zvonařka. Pro srovnání byla opět zařazena i regionální pozaďová lokalita v Mikulově-Sedleci. Koncentrace regionální pozaďové lokality Mikulov-Sedlec dlouhodobě překračují hodnotu imisního limitu přízemního ozonu danou jako průměr za 3 roky. Obdobné koncentrace jsou měřeny i v lokalitě Brno- Tuřany. Tam sice koncentrace v roce 2014 nepřekročila hodnotu imisního limitu, ale v letech 2015 až 2017 díky nadprůměrně teplým rokům tuto hodnotu opět překročila. V letech 2016 a 2017 dokonce byl počet překročení hodnoty imisního limitu v průměru za 3 roky vyšší než v lokalitě Mikulov-Sedlec. Na městských pozaďových lokalitách Brno-Lány a Brno-Dětská nemocnice nedosahují koncentrace tak vysokých hodnot jako na stanici Brno-Tuřany a také počty překročení nejsou tak vysoké jako v Brně-Tuřanech či v Mikulově-Sedleci. Počty překročení však v roce 2017 proti předchozímu roku narostly. Nejnižší koncentrace jsou dlouhodobě měřeny na dopravní lokalitě Brno-Zvonařka. I tak jsou hodnoty zhruba pětinové proti předměstské pozaďové lokalitě Brno-Tuřany (obr. V.2.7).

Ostatní látky

Koncentrace SO₂ byly, podobně jako v minulých letech, výrazně pod hodnotou imisního limitu, což je zohledněno i v omezením počtu stanic, které SO₂ měří. Na stanicích Brno-Lány a Brno-Tuřany byla v roce 2017 naměřena shodná nejvyšší hodinová hodnota SO₂ – 36,0 μg.m^-3. Imisní limit přitom činí 350 μg.m–3 pro hodinový průměr a 125 μg.m^-3 pro 24hodinový průměr. Celoroční průměr byl na obou stanicích nižší než 5 μg.m^-3.

Roční imisní limit pro benzen (5 μg.m^-3) nebyl překročen na žádné stanici. Nejvyšší roční průměrná koncentrace byla naměřena na stanici Brno- Úvoz (hot spot) – 1,9 μg.m^-3.

Problémem v aglomeraci Brno není ani žádný ze čtyř těžkých kovů, jež mají v legislativě zakotven imisní limit, tedy arsen, nikl, olovo a kadmium.

V.2.2 Emise v aglomeraci Brno

V současné době je na území aglomerace Brno individuálně evidováno cca 590 provozoven zdrojů znečišťování ovzduší zařazených do databáze REZZO 1 a 2. Na celkových emisích se jich významněji podílí pouze několik desítek. Jedná se především o teplárenské zdroje (Teplárny Brno, a. s.), spalovnu komunálního odpadu (SAKO Brno, a. s.) a několik provozoven zpracovatelského průmyslu (slévárna REMET, s.r.o., Eligo, a.s. nebo Brněnská obalovna, s.r.o. Chrlice). Zdrojem emisí TZL jsou také recyklační linky stavebních odpadů, které jsou provozovány jak na přímo určených lokalitách (např. Recyklace Brno-Černovice), tak i na dalších místech, na kterých jsou prováděny např. demoliční práce. Podle výstupů SLDB 2011 převládají u vytápění domácností centrální zdroje tepla (cca 54 % bytů), dále pak plynové kotelny a lokální plynové kotle (dohromady cca 37 % bytů). Pouze v malé části bytového fondu, především v okrajových částech města, je využíváno jako palivo uhlí, dřevo, popř. koks. Stejně jako u bytů je větší část budov komunální sféry napojena na CZT, popř. na vlastní plynové kotelny.V období let 2008–2016 došlo u výše uvedených významnějších zdrojů k poklesu všech sledovaných emisí. U emisí TZL souvisí tento pokles s modernizací, popř. ukončením provozu některých technologických výrob, především sléváren (např. Slévárny Zetor nebo Šmeral). Jediným významnějším zdrojem emisí TZL je podle aktuálních údajů souhrnné provozní evidence Eligo, a. s., specializovaný na výrobu sušených mléčných produktů. Následují slévárenské provozy (např. Slévárna HEUNISCH Brno), u nichž lze vedle vykázaných emisí TZL očekávat také určitý podíl obtížně stanovitelných fugitivních emisí.

U emisí SO₂ má rozhodující podíl spalovna komunálního odpadu SAKO Brno, a. s. K výraznému snížení emisí teplárenských zdrojů došlo nejprve omezováním spalování vysokosirných topných olejů a následným přechodem na výhradní využití zemního plynu.

Emisní zatížení Brna je z celorepublikového hlediska poněkud specifické. Bodové zdroje provozované na jeho území jsou až na výjimky minoritní a významný podíl emisí pochází z dopravy nebo z lokálního vytápění domácností (obr. V.2.10). Největší podíl emisí TZL pochází z vytápění domácností, nejvíc emisí SO₂ produkuje SAKO Brno a Brněnská obalovna, s.r.o. – Chrlice. Změny ve skladbě vozového parku především u silničních vozidel ovlivňují rozložení emisí NO_X. Aktuálně prováděné zpracování záznamů pořizovaných při STK v letech 2007–2016 (předběžné výstupy studie CDV Brno, v.v.i.) naznačují významný pokles emisí NO_X mezi lety 2008 až 2016. I přesto se doprava podílí na emisích NO víc než 45 %.

V.2.3 Shrnutí

Z hlediska kvality ovzduší a ochrany zdraví obyvatelstva jsou v aglomeraci Brno problematické nejzatíženější dopravní lokality. Centrem města denně projíždí vysoký počet aut včetně tranzitní dopravy. V místech, kde je dopravní tepna vedena kaňonem v zástavbě, nedochází k dostatečnému provětrávání lokalit a dlouhodobě dochází k překračování imisních limitů pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ a průměrnou roční koncentraci NO₂. V otevřených dopravních lokalitách s podobnou intenzitou dopravy k překračování imisních limitů dlouhodobě nedochází. V případě pozaďových lokalit jsou zcela zásadní meteorologické podmínky během topné sezony.

V aglomeraci Brno nebyly plněny v období od roku 2010 imisní limity v případě suspendovaných částic (PM₁₀ i PM_2,5), NO₂, benzo[a]pyrenu a přízemního ozonu (tab. V.2.1). V roce 2017 došlo k mírnému překročení imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM na jedné dopravní a dvou pozaďových 10 stanicích. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO byl překročen na dvou stanicích 2 (Brno-Svatoplukova a Brno-Úvoz (hot spot)) uzavřených v kaňonu zástavby. Dále byl překročen imisní limit pro přízemní ozon, avšak pouze v lokalitě Brno-Tuřany ležící na okraji města.

V.2.4 Koncentrační růžice pro aglomeraci Brno (lokalita Brno-Tuřany)

Stanice Brno-Tuřany se nachází v areálu brněnkého letiště, 7,5 km vzdušnou čarou od centra Brna. Jedná se o předměstskou pozaďovou stanici, umístěnou v otevřeném prostoru poblíž přistávací dráhy. Senzor rychlosti větru je umístěn ve standardní výšce 10 m nad zemí. Níže jsou uvedeny růžice pro hodnocený rok 2017, ale i souhrnné růžice pro předcházející pětileté období 2012–2016. Z růžic je možné posuzovat, jaká byla míra znečištění při různých směrech a rychlostech větru.

Větrná růžice pro rok 2017 ukazuje převažující severozápadní směr větru. Nejčastěji se rychlosti větru pohybovaly v intervalu 2,5 až 7,5 m.s^–1 (obr. 7, Příloha III). Vyšší rychlosti byly zaznamenány jen ojediněle. Při srovnání s větrnou růžicí z předchozího pětiletého období je možné vidět, že rychlosti větru se v roce 2017 nijak významně nelišily od období 2012–2016, je však vidět, že bylo v předchozích letech výraznější i proudění severovýchodní a jihovýchodní.

Koncentrační růžice pro suspendované částice PM₁₀ ukazuje nejvyšší míru znečištění ze severovýchodního směru. Při pohledu na růžici z předchozího pětiletého období je vidět, že se růžice neliší rozložením směru znečištění, ale pouze jeho mírou (obr. 8, Příloha III). V roce 2017 byly na začátku roku vysoké koncentrace PM₁₀ v důsledku nepříznivých rozptylových podmínek a toto je patrné především na růžici rozdělené na jednotlivá roční období (obr. 9, Příloha III). Koncentrační růžice pro PM₁₀ v zimě 2017 ukazuje vysoké koncentrace, navíc je vidět, že při nízkých rychlostech větru bylo toto znečištění ze všech směrů, protože v důsledku špatných rozptylových podmínek nedocházelo k dostatečnému rozptylu. Při vyšších rychlostech větru a po zbytek roku jsou vyšší koncentrace při severovýchodním směru (obr. 9, Příloha III).

Koncentrační růžice pro NO₂ v roce 2017 je téměř totožná s koncentrační růžicí pro NO₂ za období 2012–2016 (obr. 10, Příloha III). Při vyšších rychlostech větru převažuje, stejně jako v případě PM₁₀, znečištění ze severovýchodního směru, což pravděpodobně souvisí s blízkostí letiště Brno-Tuřany. Při nižších rychlostech větru jsou koncentrace zvýšené i při severozápadním směru. Při rozčlenění koncentrací dle ročního období (obr. 11, Příloha III) jsou největší koncentrace patrné hlavně v zimním období při severovýchodním směru proudění. Koncentrační růžice pro přízemní ozon za rok 2017 se nijak významně neliší od koncentrační růžice pro období 2012–2016 (obr. 12, Příloha III). Na rozdíl od koncentračních růžic pro PM₁₀ a NO₂ jsou zde patrné nejvyšší koncentrace při jižním a především jihovýchodním proudění. Stanice Brno-Tuřany leží jihovýchodně od centra Brna a dále na jihovýchod už najdeme venkovskou oblast. Jihozápadně od letiště jsou okrajové brněnské čtvrti Tuřany a Chrlice. Vzhledem k závislosti koncentrací přízemního ozonu na koncentracích a vzájemném poměru jiných látek přírodního i antropogenního původu a obecným vzorcům chování koncentrací přízemního ozonu (viz kap. IV.4), není překvapující, že právě z venkovských oblastí na jihu, a především při vyšších rychlostech větru, které podporují dálkový přenos z teplejší a dopravně méně zatížené oblasti, jsou koncentrace ozonu vyšší. Je také jasně vidět závislost koncentrací ozonu na teplotě vzduchu, kdy s narůstající teplotou tyto koncentrace významně rostou, a při teplotách vzduchu nad 30 °C jsou již vysoké ve všech sektorech růžice.

Tab. V.2.1 Plocha aglomerace Brno s překročenými imisními limity jednotlivých škodlivin
 

Obr. V.2.1 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2008–2017

Obr. V.2.2 Průměrné roční koncentrace PM_2,5 na vybraných lokalitách, aglomerace Brno, 2006–2017

Obr. V.2.3 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 µg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Brno, 2017

Obr. V.2.4 Počet překročení 24hod. hodnoty imisního limitu PM₁₀ na vybraných lokalitách a 36. nejvyšší 24h koncentrace PM₁₀ na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2008–2017

Obr. V.2.5 Průměrné roční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2008-2017

Obr. V.2.6 Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu, aglomerace Brno, 2004-2017

Obr. V.2.7 Počet překročení hodnoty imisního limitu O₃ v průměru za 3 roky, aglomerace Brno, 2006-2017

Obr. V.2.8 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, aglomerace Brno, 2017

Obr. V.2.9 Pole roční průměrné koncentrace NO₂, aglomerace Brno, 2017

Obr. V.2.10 Emise vybraných znečišťujících látek v členění dle REZZO, aglomerace Brno, 2008 a 2016