Grafická ročenka 2017
V.3 AGLOMERACE OSTRAVA/ KARVINÁ/FRÝDEK-MÍSTEK
Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (dále jen O/K/F-M) patří k nejvíce urbanizovaným a průmyslovým oblastem ve střední Evropě (kap. VIII.). Geograficky ji tvoří přibližně jihozápadní pětina hornoslezské pánve, rozkládající se z větší části v Polské republice. Území je historicky zatížené rozsáhlou průmyslovou činností v oblasti Svrchnokarbonské kamenouhelné pánve. Původci znečištění ovzduší v oblasti jsou vysoká koncentrace průmyslové výroby, velká hustota zástavby s lokálním vytápěním pevnými palivy a zahuštěná dopravní infrastruktura na obou stranách česko-polské hranice. Specifickými problémy oblasti jsou např. rizika spojená s potenciálními emisemi při úpravách (nejen tepelně aktivních) průmyslových odvalů a výsypek, či nezanedbatelný vliv fugitivních emisí z rozsáhlých průmyslových areálů1. Obce na většině území aglomerace na sebe navzájem bezprostředně navazují (tzv. slezský typ zástavby), průmyslové areály jsou součástí měst. Koncentrace suspendovaných částic měřené na stanicích, které jsou klasifikovány jako venkovské či pozaďové, jsou výrazně vyšší než na obdobně klasifikovaných stanicích v ostatních částech ČR. Příčinou jsou vysoké emise v přeshraniční oblasti, tj. nejen produkce škodlivin zdroji na české straně hranice, ale i přeshraniční výměna znečištění ovzduší s Polskou republikou (podrobně viz výsledky projektů Air Silesia a Clean Border2). Vliv přeshraničního přenosu znečištění je patrný i na příkladech koncentračních a větrných růžic v Ostravě-Fifejdách (obr. 13–18, Příloha III). Pro sledování dlouhodobě nadlimitních koncentrací škodlivin v ovzduší a jejich trendů (tab. V.3.1) je oblast pokryta hustou sítí více než dvaceti stálých měřicích stanic různých organizací, které jsou doplňovány specializovanými dočasnými měřeními3.
V.3.1 Kvalita ovzduší v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek
Suspendované částice PM10 a PM2,5
V aglomeraci O/K/F-M jsou trvale překračovány limitní hodnoty koncentrací suspendovaných částic a některých na ně navázaných zdraví škodlivých látek, např. polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH). Údaje naměřené na lokalitách aglomerace dominují republikovým statistikám. Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 i PM2,5 jsou měřeny nejen v okolí průmyslových areálů, ale zejména souvisle v blízkosti česko-polské hranice v údolních sníženinách Olše a Odry (obr. V.3.8). Tato oblast je zasažená emisemi z České i Polské republiky a dochází zde k častému výskytu inverzního charakteru počasí se stabilní atmosférou, a tedy zhoršenými rozptylovými podmínkami (kap. III.). Koncentrace škodlivin pod úrovní imisních limitů jsou nejčastěji měřeny v jižní části aglomerace na pozaďových a venkovských lokalitách v Moravsko-slezských Beskydech a jejich podhůří. Pro koncentrace PM10 a PM2,5 v aglomeraci je charakteristické, že v zimním období oproti jiným oblastem ČR narůstají výrazněji. Přesto průměrné koncentrace PM10 a PM2,5 během letního období, zvláště na průmyslových lokalitách, dosahují v některých letech až hodnot na úrovni ročních imisních limitů, což potvrzuje, že znečištění ovzduší suspendovanými částicemi není v aglomeraci problémem pouze chladné poloviny roku. Poměr koncentrací PM2,5/PM10 je nejen v aglomeraci, ale v celém Moravskoslezském kraji vyšší než v jiných částech ČR (obr. IV.1.16). Podíl jemnějších částic v PM10 je zde vyšší zejména v chladném období roku.
Na meziroční kolísání koncentrací mají podstatný vliv meteorologické podmínky převažující v jednotlivých letech, zejména v jejich chladných obdobích. V letech, kdy se vyskytly delší epizody s inverzním charakterem počasí (2005, 2006, 2010), došlo ke zvýšení průměrných ročních hodnot. Rok 2017 byl naproti tomu celkově teplotně nadnormální a podobně jako v letech 2015 a 2016, v něm ve srovnání s dlouhodobým průměrem došlo k výraznějšímu poklesu výskytu nepříznivých rozptylových podmínek. Nicméně ve srovnání s rokem 2016 nebyla teplotní extremita roku tak výrazná. V rámci roku 2017 byl ovšem leden hodnocen jako teplotně silně podnormální (kap. III.). Hlavně v tomto měsíci tak docházelo k četnějšímu výskytu celoplošných smogových situací z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 (kap. VI; obr. V.3.3). Popsané situaci odpovídá mírný meziroční nárůst průměrných koncentrací částic v jednotkách procent na většině lokalit. Celkově však nebyl přerušen dlouhodobější trend poklesu koncentrací suspendovaných částic hodnocených frakcí (kap. IV.1). V roce 2017 se v aglomeraci pohybovaly průměrné roční koncentrace částic PM10, s výjimkou průmyslové lokality Ostrava-Radvanice ZÚ a Věřňovic (nacházejících se v části Dolní Lutyně na Karvinsku na česko-polském pomezí), na podlimitní úrovni – situace byla srovnatelná s rokem 2015 (obr. V.3.1).
Nadlimitní roční průměrné koncentrace PM2,5 se znovu vyskytovaly na většině lokalit s monitorováním této frakce částic s delší časovou řadou. Výjimkou byly podhorské a horské lokality Moravskoslezských Beskyd (Frýdek-Místek, Ostravice-golf, Bílý Kříž) a lokalita Ostrava- Poruba/ČHMÚ ležící v návětří aglomerace, kde nedošlo k meziročnímu nárůstu koncentrace ve srovnání s rokem 2016 (obr. V.3.2). Závažnost tohoto problému podtrhuje skutečnost, že s jemnou frakcí suspendovaných částic je asociována většina PAH vázaných na částice (kap. IV).
V roce 2017 byly počty dnů s nadlimitní denní průměrnou koncentrací PM10 na většině lokalit mírně vyšší než v roce 2016, ale většinou nižší než v ostatních letech (obr. V.3.4). Legislativou tolerovaný počet 35 dnů s nadlimitní denní koncentrací byl i v roce 2017 překročen na většině monitorovacích stanic aglomerace. Výjimkami byly pouze pozaďové beskydské lokality. Na většině lokalit byl počet 35 dnů překročen už v prvním čtvrtletí roku (obr. V.3.3). Nadlimitní denní hodnoty se zde vyskytovaly častěji než v 10 % dnů v roce. Na nejznečištěnějších lokalitách Ostrava-Radvanice ZÚ a Věřňovice se jednalo téměř o čtvrtinu roku.
Z vývoje průměrných hodnot 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na jednotlivých typech stanic je patrné, že situace v roce 2017 byla obdobná jako v roce 2015, průměrná hodnota pro pozaďové lokality aglomerace se znovu dostala na nadlimitní úroveň. Obdobný meziroční vývoj byl zaznamenám i v navazující oblasti jižního Polska, kde je však celková koncentrační úroveň vyšší (a href="png/oV3-4.png" style="text-decoration: none">obr. V.3.4).
Nadlimitní denní průměrné koncentrace PMsub>10 se na měřicích stanicích aglomerace ojediněle vyskytují, na rozdíl od ostatních oblastí ČR, i v letních měsících, a to i na předměstských nebo venkovských lokalitách. Roční chod znečištění PMsub>10 měl v roce 2017 obvyklý charakter, nejvyšší podíly dnů nadlimitními hodnotami se vyskytovaly v lednu a v únoru (obr. V.3.3).
V chladné části roku při déletrvajících epizodách se slabým prouděním a s inverzním charakterem počasí dochází v aglomeraci O/K/F-M k postupnému nárůstu koncentrací zejména suspendovaných částic, vedoucímu k překročení imisních limitů a prahových hodnot pro vyhlášení smogových situací. Vzhledem k zhoršeným rozptylovým podmínkám v lednu a únoru 2017 (kap. III.) byly v aglomeraci O/K/F-M vyhlašovány smogové situace z důvodu překročení prahových hodnot suspendovaných částic PM . V třinecké části aglo- 10 merace byla celková doba trvání smogových situací přibližně poloviční v porovnání s imisně zatíženější částí aglomerace bez Třinecka. V obou částech aglomerace docházelo v období od 7. ledna do 17. února 2017 opakovaně i k vyhlášení regulace vyjmenovaných zdrojů významně přispívajících k úrovni znečištění (kap. VI.).
Oxid dusičitý NO2
Roční průměrné koncentrace NO2 byly v roce 2017 v aglomeraci na všech sledovaných lokalitách s dostatečným počtem měření podlimitní (obr. obr. V.3.5 a obr. V.3.9). Z technických důvodů nebylo možné získat průměrné roční koncentrace z lokality OstravaČeskobratrská (hot spot), zaměřené na monitoring znečištění pocházejícího primárně z dopravy v městském uličním kaňonu Ostravy, a z lokality Třinec-Kanada. Na rozdíl od koncentrací ostatních škodlivin (suspendovaných částic, SO2, PAH) nedošlo k meziročnímu nárůstu koncentrací NO2 na všech lokalitách. Na monitorovacích stanicích v Ostravě, které nejsou klasifikovány jako průmyslové, se naměřené průměrné roční koncentrace NO snížily o jednotky procent. K poklesu došlo i na Bílém Kříži v Beskydech. Dlouhodobé trendy této škodliviny jsou však v aglomeraci víceméně konstantní (kap. IV.3).
Benzo[a]pyren
Úroveň znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, který je indikátorem kontaminace prostředí karcinogenní organickou látkou, je velmi závažným problémem představujícím zdravotní rizika v celé přeshraniční oblasti Slezska a Moravy. V rámci ČR jsou v aglomeraci O/K/F-M trvale měřeny několikanásobně vyšší hodnoty obsahu této znečišťující látky v suspendovaných částicích. Roční chod vykazuje maximální hodnoty benzo[a]pyrenu v chladných částech roku, letní koncentrace jsou výrazně nižší. I v roce 2017 roční průměrné koncentrace v aglomeraci většinou vícenásobně překračovaly imisní limit. Za mimořádně závažnou lze označit neklesající úroveň průměrné roční koncentrace této škodliviny na průmyslové lokalitě v Ostravě- Radvanicích ZÚ, která hodnotou 9,6 ng.m-3 opět násobně přesahovala koncentrační úroveň měřenou na ostatních lokalitách aglomerace. Obdobně vysoké hodnoty jako na této stanici jsou však vzhledem k značným koncentracím měřeným na jihu Polské republiky (obr. V.3.6) předpokládány i v oblasti česko-polské hranice (kap. VIII). Množství vypouštěných emisí uhlovodíků na území Polska patří mezi nejvyšší v rámci EU4 a podíl domácností vytápěných tuhými palivy, zvláště černým uhlím, jehož spalování produkuje vyšší množství emisí benzo[a]pyrenu než jiná paliva, je v polském příhraničí mnohem vyšší než na české straně hranice (VŠB-TU Ostrava 2018). V roce 2017 probíhal roční monitoring manuálními vzorkovači suspendovaných částic v ovzduší dotovaný z rozpočtu Moravskoslezského kraje, zahrnující měření benzo[a]pyrenu, také na pozaďové lokalitě Bílý Kříž na hřebeni Moravskoslezských Beskyd. Tato měření pomáhají zpřesnit popis imisní situace v regionu. Naměřená roční průměrná koncentrace 0,5 ng.m-3 byla dosud nejnižší zjištěnou krajskou hodnotou této škodliviny. Druhou nejnižší hod- notou byla koncentrace 0,9 ng.m-3 naměřená v roce 2013 na Červené hoře v Nízkém Jeseníku, taktéž v rámci regionálního monitoringu dotovaného z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Stejně jako v případě PM10, došlo i u benzo[a]pyrenu v aglomeraci na lokalitách s dlouhodobým měřením k meziročnímu nárůstu koncentrací. Výjimkou je pouze průmyslová lokalita Ostrava-Mariánské Hory, na které došlo v roce 2017 k poklesu imisní úrovně i u některých dalších škodlivin.
Přízemní ozon
V roce 2017 počet překročení hodnoty imisního limitu přízemního ozonu (maximální denní 8hodinový průměr) v průměru za tři roky v rámci lokalit s nejméně 10letou nepřetržitou časovou řadou přesáhl hranici povoleného počtu 25 dnů na lokalitě Ostrava-Fifejdy. Počet dnů s překročením se proti předchozímu hodnocenému tříletému období na všech lokalitách mírně zvýšil. Nejvýrazněji k výsledným hodnotám přispěly koncentrace naměřené v mimořádně teplém letním období roku 2015. Výsledné koncentrace však stále celkově zůstávají na nižší koncentrační úrovni, než převládala před rokem 2010 (obr. V.3.7). V aglomeraci O/K/F-M nebyly v roce 2017 vyhlášeny smogové situace z důvodu vysokých hodinových koncentrací přízemního ozonu (kap. VI.).
Ostatní látky
Roční průměrné koncentrace benzenu byly v roce 2017 na všech lokalitách aglomerace O/K/F-M podlimitní. Na všech monitorovacích stanicích došlo k meziročnímu vzestupu koncentrací. Na průmyslové lokalitě Ostrava-Přívoz, kde byly do roku 2013 měřeny výrazně nadlimitní hodnoty a v roce 2015 koncentrace těsně pod imisním limitem, dosáhla průměrná roční koncentrace benzenu v roce 2017 přibližně tří čtvrtin hodnoty imisního limitu 5 μg.m-3 (obr. IV.5.4).
Koncentrace oxidu uhelnatého jsou v ČR dlouhodobě podlimitní. Na dvou ostravských lokalitách v aglomeraci jsou v souvislosti s vyššími emisemi, pocházejícími z průmyslových zdrojů, trvale měřeny hodnoty vyšší než v ostatních oblastech ČR (obr. V.1).
Koncentrace oxidu siřičitého v aglomeraci nepřekračovaly imisní limity pro ochranu zdraví lidí. Průměrné roční koncentrace na všech stanicích s výjimkou lokality Ostrava-Mariánské Hory meziročně vzrostly (obr. V.1). Na podzim 2017 došlo k zahájení další etapy sanačních prací na odstranění tzv. nadbilančních kalů z ropných lagun vzniklých ukládáním odpadů z rafinérské výroby a použitých mazacích olejů v bývalém zpracovatelském závodě OSTRAMO v Ostravě. V souvislosti s touto činností se opět na některých ostravských stanicích imisního monitoringu vyskytly, podobně jako v roce 2011, špičky vysokých hodinových koncentrací SO2. Nejvyšší koncentrace byly v roce 2017 zaznamenány na stanici Ostrava-Přívoz 12. 12. v 15 h (573 μg.m-3) a 13. 12. v 8 h (465 μg.m-3). Denní imisní limit pro oxid siřičitý 125 μg.m-3 však překročen nebyl.
V aglomeraci O/K/F-M se od roku 2006 snižují koncentrace těžkých kovů v suspendovaných částicích PM10. Průměrné roční koncentrace niklu a arsenu v roce 2017 kopírovaly meziroční vývoj patrný u suspendovaných částic, benzenu, benzo- [a]pyrenu a oxidu siřičitého – oproti roku 2016 došlo v případě těchto dvou kovů na většině lokalit k mírnému nárůstu ročních průměrných koncentrací. Koncentrace ostatních stanovovaných kovů v PM10 zůstaly vzhledem ke koncentrační úrovni roku 2016 obdobné nebo mírně nižší. K překročení imisních limitů (stanoveny pro nikl, arsen, kadmium a olovo) v roce 2017 v aglomeraci O/K/F-M nedošlo.
V.3.2 Emise v aglomeraci Ostrava/Karviná/ Frýdek-Místek
Jednotlivé kategorie zdrojů emisí mají v aglomeraci O/K/F-M odlišné zastoupení, než je tomu v jiných oblastech ČR (obr. V.3.10). Podíl průmyslových zdrojů a energetiky na emisích hlavních škodlivin se však stále snižuje. Významné hutní komplexy společně s koksovnami, energetikou a dalšími individuálně sledovanými zdroji vyprodukovaly podle předběžného zhodnocení v roce 2017 cca 930 t emisí TZL, což bylo opět méně (o cca 13%) než v předešlém roce. K ještě většímu snížení (téměř o 16 %) došlo u emisí NOX. Zatímco podíl zdrojů REZZO 1 a 2 u TZL klesl v roce 2016 téměř na 30 %, u emisí SO2 a NOX tyto zdroje s podílem 93 %, resp. 81 % z celkových emisí stále výrazně dominují. Podobně jako u jiných významných energetických a průmyslových zdrojů v ČR, došlo ke snížení emisí SO2 a NOX v důsledku rekonstrukcí zařízení na snižování emisí. Pro provozovatele se tyto rekonstrukce a modernizace příznivě projevují možností uplatnění snížení nebo nevyměření poplatku za znečišťování ovzduší v návaznosti na ustanovení § 5, odst. 5 a 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. U benzo[a]pyrenu převažuje podíl emisí z lokálního vytápění a na zbývajícím množství se významněji podílí, na rozdíl od ostatních hodnocených území, emise z průmyslových podniků na výrobu koksu a železa.
V současné době je na území aglomerace individuálně evidováno cca 800 provozoven zdrojů znečišťování ovzduší zařazených do databáze REZZO 1 a 2. Na celkových emisích se jich významněji podílí pouze několik desítek. V součtu emisí TZL, SO2 a NOX produkují největší množství emisí elektrárny a podnikové energetiky (např. Veolia Energie ČR, a.s. – Elektrárna Třebovice, TAMEH Czech s.r.o. – Teplárna společnosti a Elektrárna Dětmarovice). U technologických zdrojů jsou to hutní výroby, především aglomerace rud a výroba surového železa (TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. – Výroba surového železa a ArcelorMittal Ostrava a.s. – závod 12 Vysoké pece). Přibližně patnáct nejvýznamnějších provozoven ročně produkuje 90 % všech emisí TZL, SO2a NOX individuálně sledovaných zdrojů a jejich podíl na stejných emisích všech kategorií zdrojů je cca 67 %. Tento podíl nezahrnuje obtížně vyčíslitelné fugitivní emise TZL, ke kterým dochází např. u skladovacích ploch, manipulací se sypkými materiály a v halách s prašnými provozy.
Podle výstupů SLDB 2011 převládají u vytápění domácností centrální zdroje tepla (cca 59 % bytů), dále pak plynové kotelny a lokální plynové kotle (dohromady cca 25 % bytů). V hodnoceném území lze nalézt významnější rozdíly vyplývající především z charakteru skladby domácností jednotlivých okresů. Zatímco v okrese Frýdek- Místek se podíl bytů vytápěných lokálně pevnými palivy blíží 20 %, v okrese Karviná se jedná o cca 8 % a v okrese Ostrava o pouhá 4 %. Tato skutečnost, zvýrazněná navíc vyšší průměrnou nadmořskou výškou sídel v okrese Frýdek-Místek i větší průměrnou plochou bytů, se projevuje především u emisí, u nichž tvoří kategorie REZZO 3 významnější podíl, tj. u TZL a částic, VOC, benzenu a především u emisí benzo[a]pyrenu.
V.3.3 Shrnutí
V aglomeraci O/K/F-M je specifické zastoupení podílů jednotlivých kategorií primárních zdrojů emisí; u všech evidovaných látek s výjimkou benzo[ a]pyrenu dominují emise zdrojů REZZO 1. Výsledkem komplikovaného emisního profilu a mezoklimatických podmínek oblasti i vzájemného přeshraničního transportu znečišťujících látek a jejich prekursorů mezi Českou a Polskou republikou jsou nadlimitní imisní koncentrace škodlivin v ovzduší, které se projevují zvýšenými zdravotními riziky pro obyvatelstvo.
V roce 2017 se i přes přínosy prováděných opatření ke snižování emisí vypouštěných v oblasti do ovzduší projevil vliv převládajících meteorologických podmínek na výslednou imisní situaci. U většiny škodlivin s těžištěm výskytu maximálních koncentrací v chladné části roku došlo na větší části lokalit k meziročnímu nárůstu průměrných koncentrací. Ve srovnání s mimořádně klimaticky příznivým rokem 2016 nejčastěji na úrovni jednotek procent. K této situaci přispěly zhoršené rozptylové podmínky podmiňující vznik intenzivních a plošně rozsáhlých smogových situací, které byly vyhlašovány z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v prvních dvou měsících roku. Celková imisní situace v oblasti byla srovnatelná s rokem 2015.
Na většině lokalit aglomerace se stále vyskytují nadlimitní koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5. Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu v PM10 jsou nadlimitní na všech lokalitách stacionárního imisního monitoringu v aglomeraci a na některých lokalitách dosahují alarmujících koncentrací. Násobně nadlimitní koncentrace této znečišťující látky měřené v oblasti jižního Polska se týkají celé oblasti hornoslezské pánve a tvoří imisní zátěž i na navazující části českého území. Koncentrace pod úrovní imisního limitu benzo[a]pyrenu jsou v rámci dočasných kampaňových měření zjišťovány jen ve vyšších horských polohách aglomerace.
K výskytu krátkodobě vysokých hodinových koncentrací SO2 docházelo koncem roku 2017 na některých stanicích v Ostravě v důsledku sanačních prací na odpadních lagunách bývalého podniku OSTRAMO. Naproti tomu pozitivně je možno hodnotit velmi mírné snížení imisních koncentrací NO2 na ostravských lokalitách, které nejsou klasifikovány jako průmyslové.
V teplé části roku dosáhly nadlimitní úrovně překročením povoleného počtu 25 dnů s maximálním denním 8hodinovým průměrem koncentrace přízemního ozonu v průměru za tři roky na lokalitě Ostrava-Fifejdy. V roce 2017 v aglomeraci nedošlo k vyhlášení smogové situace z důvodů překročení prahových hodnot přízemního ozonu.
V.3.4 Koncentrační růžice pro aglomeraci O/K/F-M (lokalita Ostrava-Fifejdy)
Doprovodná meteorologická měření na pozaďové městské lokalitě imisního monitoringu Ostrava- Fifejdy (umístěná ve standardní výšce 10 m) zachycují převládající charakter proudění na úrovni zemského povrchu, typického pro nejlidnatější město aglomerace O/K/F-M (obr. 13, Příloha III). Porovnáním průměrných růžic za pětileté období 2012–2016 s růžicemi za rok 2017 lze odvodit, jestli převažující hodnoty směru a rychlosti větru v posuzovaném roce odpovídaly obecnému charakteru proudění na lokalitě nebo se od něj výrazněji lišily, a zda tak budou moci být naměřené imisní údaje z roku 2017 zevšeobecňovány a porovnávány v delším časovém horizontu nebo vztaženy spíše pouze ke konkrétnímu roku. V Ostravě-Fifejdách jednoznačně dlouhodobě převažují jihozápadní směry proudění, v roce 2017 byla ovšem podobně výrazná také západní složka proudění. Dále jsou výrazněji zastoupeny východní a severní směry. Proudění z jižního a jihovýchodního sektoru je nejméně četné. Větrná růžice s převažujícími směry proudění v ose jihozápad-severovýchod je charakteristická pro celou oblast Ostravské pánve. Větrná růžice pro rok 2017 je velmi podobná pětileté růžici, proto lze konstatovat, že převažující rozptylové podmínky z hlediska proudění byly v roce 2017 pro lokalitu, a do určité míry pro velkou část aglomerace, typické a výsledky z nich odvozených imisněmeteorologických vztahů mohou mít obecnější platnost. Imisní měření na této lokalitě jsou považována za reprezentativní pro město Ostravu. Stanice se nachází v obytné zástavbě vícepatrových domů, nezanedbatelným zdrojem znečištění zde jsou liniové dopravní zdroje (frekventovanější komunikace cca 200 m, železniční koridor 900 m severně a východně od stanice). V severovýchodním sektoru se ve vzdálenosti 1–2 km nacházejí rozsáhlé průmyslové areály včetně železničního překladiště, výtopen, koksovny, teplárny a postupně sanovaných odpadních lagun bývalé rafinerie minerálních olejů (podrobněji viz hodnocení koncentrací SO2 v kap. V.3.1).
Nejvyšší hodnoty znečištění PM10 podle koncentrační růžice (obr. 14, Příloha III) dlouhodobě přicházejí ze severovýchodního kvadrantu. Je zde naznačena výrazná skupina blízkých zdrojů (koncentrace na úrovni denního imisního limitu) a také vzdálenější zdroje lokalizované východním směrem, které mohou hrát roli při proudění z oblasti Karvinska a Těšínska, ale i z dále ležících polských hustě osídlených a průmyslových regionů. V roce 2017 byla poloha identifikovaných zdrojů s větším příspěvkem orientována spíše východním směrem. Při proudění z jihozápadního a jihovýchodního sektoru v obou porovnávaných obdobích shodně proudí na lokalitu vzduchové hmoty s nejnižšími koncentracemi PM10. V podrobnějším členění koncentračních růžic PM10 podle ročních období (obr. 15, Příloha III) je v dlouhodobém průměru na jaře a v zimě vidět převažující koncentrační příspěvek ze severovýchodního až východního sektoru, poukazující i na roli přeshraničního přenosu znečištění v oblasti. Na podzim je těžiště znečištění orientováno spíše jihovýchodním směrem. Na jaře jsou vidět rovněž vyšší koncentrace přicházející z jižních směrů. Nejvíce se liší letní koncentrační růžice, kdy znečištění přichází na lokalitu ze vzdálenějších oblastí na celé jižní polovině horizontu. Růžice pro jaře a v létě, zatímco na podzim a v zimě byly vysoké koncentrace měřeny při proudění z východu a velmi nízké při západním proudění (podzim), resp. nejvyšší koncentrace pocházely z jihovýchodního kvadrantu (zima). Koncentrační růžice NO2 (obr. 16, Příloha III) v obou porovnávaných obdobích shodně umisťují nejvyšší koncentrace do těsné blízkosti monitorovací stanice. Zde se bude pravděpodobně jednat o vliv blízkých liniových zdrojů, které působí celoročně. V sezonním členění (obr. 17, Příloha III) je situace v jednotlivých ročních obdobích podobná, přičemž hlavně v létě jsou koncentrace nízké. Vyšších hodnot je dosahováno v zimě. V období 2012–2016 souvisí vyšší koncentrace s prouděním ze severovýchodního kvadrantu, zatímco v roce 2017 se jednalo o jihovýchodní až jižní směr. Specifický charakter mají koncentrační růžice sekundárně vznikajícího přízemního ozonu, na jehož vznik mají dominantní vliv hlavně teplota (obr. 18, Příloha III) a intenzita slunečního záření. Na teplotně členěných koncentračních růžicích je dobře vidět, jak koncentrace s teplotou narůstají, přičemž se jedná z velké části o transport z oblasti mimo město. Koncentrace v blízkosti stanice jsou nejnižší (v městském prostředí dochází na rozdíl od venkovských oblastí kvůli celodenním emisím oxidů dusíku v noci k reakcím, při kterých se ozon rozkládá). Při teplotách do 30° C je oblast nejvyšších koncentrací ozonu lokalizována hlavně do jihovýchodního sektoru, v souladu s charakterem dálkového transportu tohoto typu znečištění (kap. IV.4). Při vyšších teplotách už vysoké koncentrace přicházejí při proudění z kteréhokoliv směru, z venkovských oblastí.
Obr. V.3.1 Průměrné roční koncentrace PM10 na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2008–2017
Obr. V.3.2 Průměrné roční koncentrace PM2,5 na vybraných lokalitách, aglomerace
Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2006–2017
Obr. V.3.3 Počet dní s koncentracemi PM10 > 50 µg.m-3 v
jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení,
aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2017
Obr. V.3.4 Počet překročení 24hod. hodnoty imisního limitu PM10
na vybraných lokalitách a 36. nejvyšší 24h koncentrace PM10 na
jednotlivých typech stanic, aglomerace
Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2008–2017
Obr. V.3.5 Průměrné roční koncentrace NO2 na vybraných
lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace
Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2008–2017
Obr. V.3.6 Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu, aglomerace
Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2004–2017
Obr. V.3.7 Počty překročení hodnoty imisního limitu O3 v průměru
za tři roky, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2006–2017
Obr. V.3.8 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10, aglomerace
Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2017
Obr. V.3.9 Pole roční koncentrace NO2, aglomerace
Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2017
1Viz např. projekt „Hodnocení koncentrací PAU a těžkých kovů
na povrchu odvalů a v okolí hutních podniků“ Operačního
programu přeshraniční spolupráce Česká republika–Polská
republika 2007–2013 (http://ova.prasnosthald.cz/).
2Projekty Zlepšení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka
a Polska (www.cleanborder.eu) a Informační systém kvality
ovzduší v oblasti polsko-českého pohraničí ve Slezském
a Moravskoslezském regionu (www.air-silesia.eu) v rámci
Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká
republika-Polská republika 2007–2013.
sup>4 http://powietrze.gios.gov.pl/pjp/maps/air/quality/type/R
