V. AGLOMERACE

Zákon o ochraně ovzduší člení území ČR pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší na zóny a aglomerace. Tato kapitola je věnována podrobnějšímu hodnocení kvality ovzduší v aglomeracích Praha, Brno a Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Jedná se o oblasti, ve kterých je kvalita ovzduší zhoršena zejména v důsledku dopravního a průmyslového zatížení. Navíc je v těchto oblastech vysoká hustota populace; podíl obyvatel vystavených nadlimitním koncentracím v těchto oblastech není tedy zanedbatelný.

Jedním z nástrojů pro interpretaci imisních koncentrací naměřených na stanicích AIM jsou koncentrační růžice, jejichž hodnocení pro vybrané lokality jednotlivých aglomerací je nově součástí této kapitoly. Koncentrační růžice vyjadřuje, jaká byla průměrná koncentrace změřená na stanici při dané rychlosti a směru větru¹. Oproti tomu vážená koncentrační růžice v sobě zahrnuje i informaci o četnosti výskytu daných situací a udává, jak se příspěvky naměřené při daném směru a rychlosti větru podílejí na průměrné koncentraci naměřené na stanici v daném období. Odlišnosti mezi těmito dvěma růžicemi pak mohou např. upozornit na významný zdroj, který leží v sektoru, ze kterého jen ojediněle vane vítr, a na průměrných ročních koncentracích se významně nepodílí.

Trend imisních charakteristik pro PM₁₀ je hodnocen v aglomeracích na základě dat ze stanic, pro které existuje ucelená časová řada od roku 2001 (obr. V.2). Po strmém poklesu PM₁₀ do roku 1999 koncentrace opět stoupaly a v roce 2003 dosahovaly svých maxim v důsledku nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci a podnormálního množství srážek. Od roku 2003 imise v celkovém trendu klesají, ačkoliv mezi jednotlivými roky se objevuje kolísání, zejména v důsledku meteorologických a rozptylových podmínek. Vyšší koncentrace PM₁₀ tak byly naměřeny např. v letech 2006, 2010 a 2011. V letech 2012–2014 nevykazovala 36. nejvyšší denní koncentrace PM₁₀ výrazný trend. V roce 2015 je patrný strmý pokles následovaný stagnací v roce 2016 a v roce 2017 byl naopak zaznamenán mírný vzestup 36. nejvyšší denní koncentrace i ročního průměru PM₁₀.

Trend ročních průměrných koncentrací pro PM_2,5 je hodnocen na základě dat ze stanic, pro které existuje ucelená časová řada od roku 2005. Nejvyšších hodnot dosáhla roční průměrná koncentrace v letech 2005, 2006 a 2010. V letech 2005 a 2006 roční koncentrace (v průměru pro všechny stanice) přesáhla i hodnotu imisního limitu. Od roku 2011 do 2015 včetně trend roční koncentrace PM_2,5 stagnoval. V roce 2016 koncentrace PM_2,5 mírně poklesly a v roce 2017 naopak mírně stouply (obr. V.2).

Trend imisních charakteristik pro NO₂ je hodnocen v aglomeracích na základě dat ze stanic, pro které existuje ucelená časová řada od roku 2001 (obr. V.1). Sestupný trend koncentrací NO₂ v 90. letech se v roce 2000 zastavil a koncentrace naopak stoupaly až do roku 2003. Vyšší koncentrace NO₂ v tomto roce byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek. Od roku 2003 imisní charakteristiky NO₂ v celkovém trendu dlouhodobě klesají, meziročně se však objevují výkyvy zejména v důsledku převažujících meteorologických a rozptylových podmínek. Nárůst roční průměrné i 19. nejvyšší hodinové koncentrace byl zaznamenán v letech 2006 a 2011. Od roku 2011 imisní charakteristiky NO₂ velice mírně klesaly, s výjimkou roku 2014, kdy v meziročním srovnání stoupla 19. nejvyšší hodinová koncentrace. V roce 2015 je patrný pokles imisních charakteristik NO₂ proti předchozímu roku. Tento pokles pokračoval i v roce 2016. V roce 2017 se naopak projevil vzestup, a to zejména u 19. nejvyšší hodinové koncentrace. Od počátku hodnoceného období se imisní charakteristiky pro NO₂ drží pod úrovní svých imisních limitů. Je však možné předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet na dopravně exponovaných lokalitách, kde není prováděno měření.

Obr. V.1 Trendy ročních charakteristik SO₂, NO₂, CO (2001–2017) a benzenu (2005–2017) na městských a předměstských stanicích v aglomeracích

Obr. V.2 Trendy ročních charakteristik PM₁₀ (2001–2017), PM_2,5 (2005–2017) a benzo[a]pyrenu (2006–2017) na městských a předměstských stanicích v aglomeracích

 

---

¹ Při výpočtu byly uvažovány rychlosti větru 0,2 m.s^–1 a vyšší. Nižší rychlosti byly zahrnuty do bezvětří.