Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní bázi Informačního systému kvality ovzduší České republiky. Vedle údajů ze staničních sítí ČHMÚ přispívá do imisní báze ISKO již řadu let několik dalších organizací podílejících se rozhodujícím způsobem na sledování znečištění ovzduší v České republice. Jak již bylo uvedeno v předmluvě jsou od roku 1996 jsou do imisní databáze ISKO ukládána a prezentována data z německé a od roku 1997 i z polské strany Černého trojúhelníku.

V tabulce 2-2 jsou přehledně uvedeny počty měřicích míst v jednotlivých oblastech (dřívějších krajích) v členění podle organizací (odvětví). Ve většině případů je v daném měřicím místě instalován pouze jeden typ měřicí stanice (jeden měřicí program). Na několika měřicích místech, zvláště ČHMÚ, je však instalováno více typů stanic (např. Libuš, Košetice, Bílý Kříž a další, kde jsou vedle typu stanic AIM, stanice manuální a stanice pro sledování těžkých kovů v a erosolu, případně další).

Každoročně je prováděna aktualizace registrace stanic včetně aktualizace druhu měření na registrovaných stanicích. Vedle počtu registrovaných stanic a počtu registrovaných měření jsou uváděny počty tzv. aktivních stanic. Počty aktivních stanic byly spočteny na základě skutečně došlých dat ze stanic do imisní báze systému ISKO v daném roce.

Tabulka 2-4 uvádí přehled počtů stanic měřících znečištění ovzduší podle organizací, měřené veličiny a intervalu měření. Stanice s intervalem měření 24 hodin jsou stanice s manuálními, převážně aspiračně fotometrickými metodami měření, 30minutový interval měření je zaveden na stanicích s kontinuálními metodami měření, především na stanicích automatizovaného imisního monitoringu.

Graf na obrázku 2-1 znázorňuje vývoj měření základních znečišťujících látek od roku 1971 na základě dat archivovaných v imisní bázi ISKO pro uvedené organizace a typy sítí.

Hustotu staničních sítí v jednotlivých oblastech České republiky a Černého trojúhelníku a zastoupení monitorujících organizací vystihuje mapa na obrázku 2-2.

Míru využitelnosti dat dodaných za hodnocený rok ze staničních sítí institucí přispívajících do imisní databáze ISKO vyjadřují tabulky 2-3 a 2-5. V těchto tabulkách jsou pro základní hodnocené veličiny (oxid siřičitý, prašný aerosol (SPM, PM₁₀) a oxidy dusíku) uvedena procenta stanic hodnocených sítí podle plnění kriteria pro prezentaci v Tabelárním přehledu a platnosti ročních charakteristik na základě velikosti nejdelšího (souvislého) ročního výpadku (NSV) a minimálního požadovaného procenta (MP) platných údajů z ročního souboru dat.

Nejdelší souvislý roční výpadek vyjádřený počtem dní a minimální procento požadovaných platných údajů se jako základní parametry kritéria úplnosti a rovnoměrnosti údajů pro výpočet ročních charakteristik vyhodnocují při celoročním zpracování a ukládají se jako součást ročního datového souboru, pro každou stanici a veličinu na ní měřenou a jsou prezentovány v Tabelárních přehledech.

Tabulky 2-3 a 2-5 vystihují kvalitu ročních souborů co do úplnosti dat poskytovaných jednotlivými institucemi pro roční hodnocení kvality ovzduší. Odrážejí problémy sítí s dodržením plynulosti, pravidelnosti a úplnosti měření a svědčí o odpovědnosti při předávání a zpřístupňování dat naměřených vesměs ze státních prostředků. Proti roku 1994, kdy bylo prvně uvedeno hodnocení výtěžnosti dat ze staničních sítí přispívajících do imisní báze systému ISKO, splnilo již v roce 1995 hodnocené kriterium úplnosti a rovnoměrnosti dat překvapivě výrazně větší procento stanic – zejména u provozovatelů sítí s velkým počtem stanic. Toto procento výtěžnosti se v následujících letech dále zvětšilo prakticky u všech přispěvovatelů.