Oxid siřičitý

Stav úrovně znečištění hlavního města Prahy oxidem siřičitým v roce 1998 charakterizují mapová znázornění polí ročních aritmetických průměrů a 95% kvantilů koncentrací oxidu siřičitého se zobrazením naměřených hodnot na stanicích ve vyznačených třídách (viz obr. 2-3, 2-4). Největší podíl na území Prahy měly roční průměrné koncentrace ve třídě 10–20 μg.m^-3 (62,5 %). Pro 52,3 % území Prahy ležela hodnota 95% kvantilu ročního souboru denních průměrů ve třídě 25–50 μg.m^-3.

Koncentrace oxidu siřičitého nad 20 μg.m^-3 v ročním aritmetickém průměru, což je pod polovinou imisního limitu, byly zaznamenány pouze v Řeporyjích v Praze 5 a v Ruzyni v Praze 6. V obou případech se zřejmě jedná o ovlivnění měření z lokálních zdrojů na pevná paliva. Na žádné ze stanic AIM nedosahovaly v ročním aritmetickém průměru koncentrace této látky hodnoty 20 μg.m^-3, tj. pohybovaly se pod třetinou imisního limitu. Nejvyšší denní koncentrace za rok 1998 nedosahovaly na žádné AMS limitních hodnot (tab. 2-12). V roce 1998 došlo k výraznému snížení znečištění oxidem siřičitým, jednak vlivem velmi příznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimních měsících, a jednak vzhledem k pokračující plynofikaci hlavního města Prahy. Pokles znečištění oxidem siřičitým dokládají i mapy polí koncentrací z let 1997 a 1998. V roce 1998 byly na 99 % území hlavního města Prahy zastoupeny pouze nízké koncentrace do 20 μg.m^-3. Hodnoty oxidu siřičitého, nad 50 μg.m^-3 v 95% kvantilu denních koncentrací, vykazovalo jen 1,2 % plochy.

Prašný aerosol

Stav úrovně znečištění hlavního města Prahy prašným aerosolem v roce 1998 charakterizují mapová znázornění ročních aritmetických průměrů, 95% kvantilů koncentrací prašného aerosolu a 90% kvantilů koncentrací frakce PM₁₀ (viz obr. 2-5, 2-6, 2-7). Největší podíl na území Prahy měly roční průměrné koncentrace ve třídě 30–40 μg.m^-3 (50,2 %).

Část centra hlavního města Prahy (obr. 2-5) vykazovala za rok 1998 největší znečištění prašným aerosolem ze všech postižených oblastí České republiky s překračováním stanovených imisních limitů. Naproti tomu v jiných částech Prahy, zejména okrajových, bylo znečištění touto látkou relativně malé, kolem poloviny ročního imisního limitu. V roce 1998 bylo, stejně jako v předchozím roce, největší znečištění prašným aerosolem zaznamenáno na stanicích hygienické služby Svornosti v Praze 5 a Sokolovská v Praze 8. Na obou měřicích místech došlo k výraznému překročení ročního imisního limitu. Tyto stanice jsou umístěny ve velmi exponovaných lokalitách, kde dochází k přímému ovlivnění prachovými částicemi. Velké znečištění frakcí PM₁₀ vykazovaly stanice AIM Vršovice v Praze 10 a Mlynářka v Praze 5 (viz tab. 2-10, 2-11, 2-12, 2-13, 2-14, 2-15, 2-16, 2-17, 2-18, 2-19). Přes tyto vykazované vysoké hodnoty došlo v Praze v roce 1998 ke snížení znečištění prašným aerosolem částečně vlivem příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek. Nejvíce se pokles projevil v okrajových částech Prahy. Tento stav dokládají i mapy polí koncentrací z let 1997 a 1998. V roce 1998 značně poklesl podíl koncentrací ve třídě 50–60 μg.m^-3 a výrazně stoupl podíl nízkých koncentrací do 30 μg.m^-3.

Oxidy dusíku

Mapová znázornění ročních aritmetických průměrů a 95% kvantilů koncentrací oxidů dusíku charakterizují formou bodových značek jednotlivá měřicí místa v Praze v roce 1998 (viz obr. 2-8, 2-9).

Hlavní město Praha, zejména centrum, vykazuje nejvyšší hodnoty koncentrací oxidů dusíku v České republice s mírně vzestupným trendem vlivem stále hustší dopravy vedené zejména středem města. V roce 1998 došlo na všech pražských stanicích, kromě jedné, k překročení denního imisního limitu ve více než 5 % případů. Extrémní znečištění vyplývající z exponované polohy zaznamenaly v roce 1998 (stejně jako v předchozím roce) stanice hygienické služby Svornosti v Praze 5 a Sokolovská v Praze 8 (viz tab. 2-10, 2-11, 2-12, 2-13, 2-14, 2-15, 2-16, 2-17, 2-18, 2-19). Koncentrace oxidů dusíku zde více než dvojnásobně překračovaly stanovené imisní limity. Na obou uvedených stanicích se nejvíce projevilo přímé ovlivnění dopravou. K překročení ročního imisního limitu došlo též na AMS ČHMÚ Mlynářka v Praze 5 a Vršovice v Praze 10. Ve srovnání let 1997 a 1998 bylo v Praze znečištění ovzduší oxidy dusíku přibližně srovnatelné, k mírnému poklesu došlo v absolutních hodnotách naměřených koncentrací.

Z grafického znázornění ročních průběhů denních koncentrací uvedených látek na vybraných stanicích hlavního města Prahy (viz obr. 2-10) lze poukázat na rozhodující podíl oxidů dusíku na znečistění této oblasti. Na některých stanicích byl zaznamenán i významný podíl koncentrací SPM a PM₁₀.

Tabulky ročního chodu koncentrací a vybraných imisních charakteristik:
2-6, 2-7, 2-8, 2-9