Monitorování semivolatilních persistentních organických polutantů (SPOPs) na observatoři v Košeticích bylo i v roce 1998 realizováno v rámci spolupráce ČHMÚ a RECETOX MU Brno. Observatoř je regionální pozaďovou stanici v rámci mezinárodních (GAW, EMEP) i tuzemských (TOCOEN) programů.

V roce 1998 byl podepsán protokol o omezení vstupů persistentních organických polutantů do prostředí jako součást Konvence o dálkovém přeshraničním transportu látek znečišťujících ovzduší (CLRTAP) a byla zahájena příprava globálního protokolu o POPs v rámci aktivit. Regionální monitoring POPs na observatoři Košetice slouží jako základ pro hodnocení úrovně kontaminace prostředí těmito polutanty.

Sledování SPOPs probíhá pravidelně na observatoři v Košeticích od roku 1988, což je celosvětový unikát. Pravidelně jednou týdně jsou odebírány vzorky volného ovzduší a v nich jsou stanovovány polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), polychlorované bifenyly (PCBs) a vybrané chlorované pesticidy (Cl-PEST). Výsledky za rok 1998 jsou sumarizovány v tabulkách 2-61, 2-62, kde jsou uvedeny nalezené koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků a organochlorových látek a to v plynné fázi, aerosolu a jejich úhrnu, představujícím koncentrace ve volném ovzduší (celoroční aritmetický a geometrický průměr a nalezené minimální a maximální hodnoty).

SPOPs jsou sledovány jednak v plynné fázi, jednak v atmosférickém aerosolu. Grafy uvedené na obrázcích 2-69, 2-70, 2-71, 2-72, 2-73, 2-74, 2-75 uvádějí roční průběh pozorovaných koncentrací sumy PAHs (obr. 2-69), dále roční průběh pozorovaných koncentrací vybraných PAHs s karcinogenním potenciálem (benzo[a]pyren, benzo[a]antracen, benzo[b]fluoranten, benzo[k]fluoranten, indeno[1,2,3-cd]pyren a dibenzo[a,h]antracen), tedy těch, jež jsou v protokolu o SPOPs uvedeny jako zástupci skupiny PAHs (obr. 2-70, 2-71, 2-72, 2-73, 2-74, 2-75). Hodnoty S PAHs i jednotlivých látek jsou v grafech uvedeny za období 1996–1998. To umožňuje hodnocení časových trendů výskytu těchto látek.

Další obrázky popisují roční průběhy pozorovaných koncentrací chlorovaných SPOPs a to 7 sledovaných kongenerů PCBs (obr. 2-77) s vyznačením sumy PCBs-plynné fáze, DDT a jeho metabolitů (obr. 2-78), gama izomeru hexachlorcyklohexanu (lindanu) (obr. 2-79) a hexachlorbenzenu (obr. 2-76). V těchto grafech jsou uvedeny nalezené koncentrace od konce roku 1996 do konce roku 1998.

Nalezené koncentrace PAHs i organochlorových látek mají v hodnoceném období podobný charakteristický průběh s patrným poklesem hodnot v roce 1998 ve srovnání s hodnotami v roce 1997. Výskyt organochlorových persistentních látek (OCPS) je na úrovni evropského pozadí. U DDT je nadále pozorovatelná převaha degradačních metabolitů (DDE, DDD), tedy stará zátěž.

Pokračující měření v roce 1999 umožní unikátní srovnání hodnot v pravidelné 3leté, event. 4leté řadě dané pravidelnými týdenními odběry a vyhodnocení dlouhodobé zátěže POPs na regionální úrovni.

Vedle měření PAHs na stanici Košetice v rámci spolupráce ČHMÚ a RECETOX MU Brno jsou od roku 1997 pravidelně ukládána do imisní databáze ISKO i data o měření PAHs na 7 stanicích hygienické služby (Praha 10-Šrobárova, Benešov-OHS, Plzeň-Roudná, Ústí n.L.-Moskevská, Žďár nad Sázavou, Brno-Húskova a Karviná-OHS). Průběhy denních koncentrací za rok 1998 vybraných PAHs (benzo[a]pyren, benzo[a]antracen, chryzen a indeno[1,2,3-cd]pyren) na uvedených stanicích hygienické služby a stanici Košetice ukazuje obr. 2-80. Obrázek potvrzuje skutečnost, že Ostravsko je díky skladbě zdrojů znečišťování ovzduší (především výroba koksu) nejzatíženější oblastí tímto druhem znečišťujících příměsí. Roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu byla na stanici Karviná 7,76 ng.m^-3. Navrhovaný roční imisní limit IH_r pro benzo[a]pyren 1 ng.m^-3 [15] je tedy mnohonásobně (a zřejmě i dlouhodobě) překračován a s výjimkou stanice Ždár nad Sázavou je překročen na všech stanicích hygienické služby. Koncentrace benzo[a]pyrenu 1 ng.m^-3 odpovídá celoživotnímu riziku onemocnění rakovinou plic 8,7 případů ze 100 000 [14].