Sítě stanic organizací ČHMÚ, ČGÚ, VÚV, IFER, PIOS a IMGW (Polsko) a LfUG (SRN), ze kterých byla v roce 1998 zpracována data o kvalitě srážek a atmosférické depozici jsou vyneseny na obr. 3-1. Údaje o jednotlivých stanicích a metodách měření jsou uvedeny v tabulce 3-3. Na týdenní interval odběru vzorků čistých srážek v souladu s mezinárodní metodikou EMEP přešla většina stanic ČHMÚ během roku 1996. Od roku 1997 byl na těchto stanicích zaveden speciální týdenní odběr “bulk” na těžké kovy. Na stanicích “Černého trojúhelníka” PIOS a LfUG probíhá také měření čistých srážek v týdenním intervalu. Na stanicích ČGÚ a VÚV jsou odebírány srážky “bulk” v měsíčním intervalu.

Průměrné hodnoty chemického složení atmosférických srážek a hodnoty roční mokré depozice za rok 1998 jsou uvedeny v tabulkách 3-4 a 3-5.

Mapy mokré depozice jsou vytvořeny pro vybrané ionty z celkových chemických analýz odebraných vzorků srážek, a to konkrétně pro SO₄^2- - S, NO₃^- - N, NH₄⁺ - N, H⁺ (pH), Cl^-, F^-, Pb²⁺, Cd²⁺ a Ni²⁺. Pro znázornění depozičních polí byly vybrány tyto ionty v souvislosti se závažností jejich působení na složky životního prostředí. Mapy mokré depozice jednotlivých iontů byly konstruovány z pole koncentrací iontů ve srážkách (na základě průměrných ročních koncentrací vážených srážkovým úhrnem vypočtených z naměřených údajů) a z pole ročních srážkových úhrnů, které bylo vytvořeno na základě údajů ze 750 srážkoměrných stanic se zohledněním vlivu nadmořské výšky na množství srážek. Při konstrukci polí mokré depozice se na jednotlivých stanicích dává přednost výsledkům analýz čistých srážek před odběry bulk, týdennímu intervalu odběru před měsíčním odběrem. Data ze sítí stanic ČGÚ a VÚV, založených na měsíčních odběrech “bulk” (srážky s prašným spadem, viz tab. 3-3), jsou pro konstrukci map mokré depozice upravena empiricky získanými koeficienty vyjadřujícími poměr jednotlivých iontů ve vzorkách srážek typu bulk a wet-only (hodnoty pro jednotlivé ionty v rozmezí 0,94 až 1,35).

Pro síru, dusík a vodíkové ionty jsou uvedeny kromě map mokré depozice také mapy suché a celkové depozice. Suchá depozice síry a dusíku byla spočtena na základě polí průměrných ročních koncentrací SO₂ a NO_x pro ČR a depozičních rychlostí plynů pro oxid siřičitý 0,7 cm.s^-1/0,35 cm.s^-1 a oxidy dusíku 0,4 cm.s^-1/0,1 cm.s^-1 pro území s lesními porosty/území bezlesé [9]. Sečtením map mokré a suché depozice síry a dusíku byly vytvořeny mapy depozice celkové. Mapa mokré depozice vodíkových iontů byla sestrojena na základě naměřených hodnot pH ve srážkách. Mapa suché depozice vodíkových iontů odpovídá depozici plynů SO₂ a NO_x na základě stechiometrie za předpokladu jejich kyselé reakce v prostředí. Mapa celkové depozice vodíkových iontů vznikla součtem map depozice mokré a suché.

Průměrné hodnoty depozičních toků S, N a H jsou uvedeny v následující tabulce:

Tab. 3-1 Průměrné hodnoty depozičních toků S, N a H v České republice, 1998

Mapové zobrazení podkorunové depozice síry bylo vytvořeno pro místa s porosty z pole koncentrací síry v podkorunových srážkách (throughfall) a z verifikovaného pole srážek procentuálně modifikovaného množstvím srážek naměřeným pod porosty na jednotlivých stanicích (v rozsahu 40–140 % srážkového úhrnu pro rok 1998). Podkorunová depozice obecně zahrnuje mokrou vertikální a horizontální depozici a suchou depozici částic a plynů v porostech a pro síru, pro kterou je vnitřní koloběh porosty zanedbatelný, by měla být podkorunová depozice dobrým odhadem depozice celkové.

Mapy mokré depozice těžkých kovů Pb, Cd, Ni byly konstruovány na základě koncentrací těchto kovů ve srážkách “bulk” na jednotlivých stanicích. Pole suché depozice olova a kadmia obsažených v aerosolu byla připravena z polí koncentrací těchto kovů v ovzduší (viz kap. 2.3.6). Pro hodnotu depozičních rychlostí pro kadmium obsažené v aerosolu byly použity hodnoty 0,27 cm.s^-1 pro les a 0,1 cm.s^-1 pro bezlesý terén, pro olovo 0,25 cm.s^-1 pro les a 0,08 cm.s^-1 pro bezlesý terén [9]. Pole podkorunových depozic pro Pb a Cd byla vytvořena obdobně jako pole podkorunové depozice síry.

Výsledky

• Ve srovnání s rokem 1997 došlo k výraznému poklesu mokré i suché depozice síry (viz též tab. 3-1, 3-2). Jde jak o plošné snížení mokré depozice síry, tak o snížení maximálních hodnot depozice. Nejvyšších hodnot dosahuje mokrá depozice v pohraničním pásmu od Lužických hor po Jeseníky a v Železných horách. Nejnižší je naopak v oblasti jižních a jihozápadních Čech, kde jsou i minimální koncentrace síranů ve srážkových vodách. Výrazný pokles suché depozice síry odpovídá nižším koncentracím oxidu siřičitého v přízemní atmosféře.
• Pole celkové depozice síry je součtem mokré a suché depozice síry a vykazuje tedy popsané snížení depozice síry. Tomu neodpovídá pole podkorunové depozice síry, kde napočtená hodnota podkorunové depozice na plochu ČR činí celkem 41 800 t (zůstává tedy na úrovni r. 1997, tj. 42 600 t), zatímco napočtená hodnota celkové depozice síry na odpovídající zalesněnou plochu ČR činí pouze 26 300 t. Pole podkorunové depozice vytváří výrazné maximum v širší oblasti Orlických hor. Vyšších hodnot dosahuje podkorunová depozice ve srovnání s depozicí celkovou v horských oblastech obecně. Příspěvek lze přičíst horizontální depozici, která není vzhledem k neurčitostem do celkové depozice zahrnuta. Námrazy a mlhy bývají vysoce koncentrované a v horských polohách mohou významně přispívat k depozici síry i jiných prvků. Problém je v místně značně proměnlivém charakteru této depozice, kdy při extrapolaci na větší území může docházet k nepřesnostem. Mapové zobrazení podkorunové depozice lze v takovém případě považovat za dokreslení, jakých hodnot může celková depozice síry dosahovat.
• Pole mokré a suché depozice dusíku mají celkově podobný obraz jako v roce 1997. Pouze mokrá depozice NO₃^- - N vytváří výraznou anomálii v Orlických horách, která je způsobena anomálními koncentracemi v měsících 12/97 a 06/98 na stanici ČGÚ U dvou louček s odpovídajícím nízkým pH v analyzovaných vzorcích. Právě v Orlických horách se uvažuje o možné souvislosti vysokých koncentrací dusíku se zhoršujícím se stavem porostů. V oblasti jižních a západních Čech došlo naopak k poklesu mokré depozice dusíku. Pole suché depozice dusíku vykazuje především snížení maximálních hodnot (viz též tab. 3-1, 3-2).
• Pole mokré depozice vodíkových iontů je zvýšené v oblasti Orlických hor, kde doprovází anomálii dusíku. Výrazné plošné snížení pole suché depozice vodíkových iontů odpovídá snížení suché depozice SO₂ t S a NO_x - N.
• Mapová zobrazení mokré “bulk” depozice těžkých kovů ukazují podobně jako v r. 1997 nejvyšší hodnoty depozice v horských oblastech Krušných hor, Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd. Maximální hodnoty jsou přitom na polských stanicích Krkonoš a na stanicích v Jizerských horách. Významné je plošné snížení suché depozice olova, tab. 3-2 dokládá snížení této depozice o 50 % ve srovnání s rokem 1997.
• Vývoj roční mokré depozice hlavních složek na vybraných stanicích České republiky (obr. 3-23) ukazuje na pokles mokré depozice řady složek v posledních třech letech. Pokles depozice síranů je výrazný nejen na exponovaných stanicích Ústí nad Labem, Praha-Libuš a Hradec Králové, ale je zřejmý i na pozaďových stanicích Košetice a Svratouch. Podstatný je pokles na stanici Ústí nad Labem, kde mokrá depozice síranů poklesla o 60 % od roku 1995 a současně se projevuje i pokles dalších látek (NO₃^-,NH₄⁺, Pb). Významná je nižší úroveň mokré depozice olova na všech sledovaných stanicích.

Tab. 3-2 Odhad celkové roční depozice uvedených složek na plochu České republiky (78 841 km²) v tunách.

Obrázky ročních depozicí síry 3-2, 3-3, 3-4, 3-5; dusíku 3-6, 3-7, 3-8, 3-9, 3-10;

olova 3-17, 3-18; kadmia 3-20, 3-21;

a iontů 3-11, 3-12, 3-13, 3-14, 3-15, 3-16, 3-19, 3-22 na území ČR.