Úvod
Aktualizováno: 18.04.2024 13:30 SELČ (pravidelná aktualizace)
Mezinárodní smlouvy přijaté za účelem regulace emisí skleníkových plynů (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol a Pařížská dohoda) vyžadují jednotný, transparentní, konzistentní a kontrolovatelný způsob národní inventarizace emisí a propadů skleníkových plynů. Metodika inventarizace (2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories, Vol. 1 – 5, IPCC 2006; 2019 Refinement to the 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories; Good Practice Guidance and Uncertainty Management in National GHG Inventories, IPCC 2000; Good Practice Guidance for Land Use, Land Use Change and Forestry, IPCC 2003, 2013 Supplement to the 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories: Wetlands, IPCC 2013; metodiky jsou publikované na http://www.ipcc-nggip.iges.or.jp) je těmito dohodami předepsána a její výsledky by neměly být ani podhodnoceny ani nadhodnoceny a měly by být zatíženy co nejnižší mírou nejistoty.
Podle článku 5 Kjótského protokolu měla každá smluvní strana nejpozději do konce roku 2006 povinnost vybudovat plně funkční národní inventarizační systém (National Inventory System, NIS), který musí být v souladu s pravidly, která byla přijata na Sedmé konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy (usnesení 20/CP.7). Členské země EU jsou navíc vázány rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č.280/2004/ES vybudovat NIS o rok dříve, takže v ČR byla implementace provedena již koncem roku 2005.
K hlavním funkcím NIS patří zejména vybudování a funkční zprovoznění institucionálního, legislativního a procedurálního uspořádání potřebného k plnění všech nezbytných činností spojených s inventarizací skleníkových plynů. Zodpovědnost za správné fungování NISu nese v ČR Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které pověřilo Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) jako organizaci zodpovědnou za koordinaci přípravy inventarizace a požadovaných datových i textových výstupů.
Podle usnesení 13/CMP.1 přijatého na konferenci smluvních stran Kjótského protokolu v roce 2005 měla každá smluvní strana v roce 2006 povinnost předložit tzv. „Počáteční zprávu“ (Initial Report), ve které dokladuje, že její NIS je plně funkční a splňuje dané podmínky. Jedním z dalších důležitých výstupů této zprávy je stanovení přidělených emisních jednotek (AAU, tzv. kreditů) na základě výsledků inventarizace za referenční rok 1990 (u F-plynů se jako referenční bere rok 1995) s přihlédnutím k redukčnímu závazku (8% pro ČR). Tato počáteční zpráva byla spolu s aktuálními výsledky inventarizace skleníkových plynů podrobena hloubkovému přezkoumání mezinárodním inspekčním týmem, jehož absolvování je nedílnou součástí plnění povinností vyplývajících z ratifikace Kjótského protokolu. Pokud mezinárodní inspekční tým dospěje k názoru, že emisní inventura za referenční rok 1990 je nadhodnocena, což by vedlo k neoprávněnému navýšení kreditu, může na základě své vlastní expertízy navrhnout jejich korekci (tzv. adjustment). ČR tuto zprávu odevzdala v předepsaném termínu a její přezkoumání mezinárodním inspekčním týmem se konalo na přelomu února a března 2007. Výsledky této inspekční mise byly české straně předány v červnu 2007. V průběhu inspekce „v zemi“ (in-country) byl český tým požádán mezinárodním inspekčním týmem (ERT), aby v několika případech revidoval své emisní odhady. Český tým respektoval tento požadavek a předal revidované výsledky a odpovídající výpočet „počátečního množství“ v předepsaném termínu. Následně pak ETR schválil český NIS, aniž by prováděl jakékoliv další korekce výpočtů (tzv. adjustment).
Další tzv. „Počáteční zpráva“ byla odeslána v první polovině druhého kontrolního období Kjótského protokolu (období 2013-2020, redukční závazek ČR 20 %), tedy v roce 2015. Stejně jako první zpráva i tato prošla hloubkovým přezkumem společně s výsledky inventarizace. Tento přezkum proběhl v září 2016. Výsledky přezkumu byly ČR předány v červenci 2017.
V prosinci 2015 byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Pařížská dohoda. Pařížská dohoda je právně závaznou mezinárodní smlouvou o změně klimatu a po roce 2020 nahradila předtím platný Kjótský protokol. V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Členské země EU jsou navíc vázány nařízením evropského parlamentu a rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 O správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. V současnosti je inventarizace skleníkových plynů prováděna plně v souladu s požadavky Pařížské dohody a konkrétně vyjednaných modalit, postupů a pokynů (vyjednaných v Katovicích, 2018).