Z cirkula�n�ho hlediska je situace putuj�c� anticykl�ny typem p�echodn�m. Je tvo�ena anticykl�nami, vyj�d�en�mi pouze v p��zemn�m tlakov�m poli, kter� se pohybuj� ve sm�ru ��d�c�ho proud�n� p�es st�edn� Evropu. Jsou to uzav�raj�c� anticykl�ny situac� jihoz�padn�ch, z�padn�ch a severoz�padn�ch a podru�n� j�dra vysok�ho tlaku vznikl� odd�len�m od stacion�rn�ch anticykl�n nad Azorami a nad Gr�nskem. Z t�chto d�vod� je d�lka trv�n� situace v pom�ru k ostatn�m situac�m mal�, v pr�m�ru 2 dny: u uzav�raj�c�ch anticykl�n 1-2 dny, u podru�n�ch jader vysok�ho tlaku 2-3 dny. Podle sm�ru drah, po nich� se putuj�c� anticykl�ny pohybuj�, m��eme situaci rozd�lit na �ty�i skupiny: Dr�ha prvn� skupiny (Ap1) prob�h� po Azorsk� ose ze �pan�lska p�es Bavorsko a na�e �zem� na severn� Ukrajinu. Situace t�to skupiny se vyskytuj� asi v 10 % v�ech p��pad� a nej�ast�ji trvaj� 1 den. Statistick� rozlo�en� �etnosti b�hem roku je vlivem mal�ho po�tu p��pad� nerovnom�rn� s tendenc� v�t�� �etnosti na podzim. Dr�ha druh� skupiny (Ap2) prob�h� po 50. rovnob�ce z ji�n� Anglie p�es na�e �zem� na Ukrajinu. Situace t�to skupiny jsou nej�etn�j��. Vyskytuj� se v 50 % v�ech p��pad� a jejich nej�ast�j�� trv�n� 2 dny. �etnost b�hem roku m� v�razn� chod s maximem v p�echodn�ch ro�n�ch dob�ch a s minimem v l�t� a v zim�. Dr�ha t�et� skupiny (Ap3) prob�h� od Shetland p�es Severn� mo�e na ji�n� Karpaty. Situace t�to skupiny se vyskytuj� v 30 % v�ech p��pad� a nej�ast�ji trvaj� 2 a� 3 dny. Prodlou�en� trv�n� situac� je zp�sobeno v�eobecn� men��mi rychlostmi v��kov�ho proud�n� sm�ruj�c�ho od severoz�padu k jihov�chodu. Situace se vyskytuje po cel� rok, nej�ast�ji v p�echodn�ch ro�n�ch dob�ch, nejm�n� v l�t�. Dr�ha �tvrt� skupiny (Ap4) prob�h� z ji�n� Skandin�vie p�es Polsko na Balk�n. Situace t�to skupiny jsou tvo�eny pouze j�dry vysok�ho tlaku, kter� pronikla z oblasti gr�nsk� anticykl�ny nad Norsk� mo�e a st�edn� Skandin�vii a odtud postupuj� po pol�rn� ose na ji�n� Norsko, Karpaty a Balk�n. �etnost v�skytu situace je mal�, asi 10 % v�ech p��pad�. D�lka trv�n� je zna�n� prom�nliv�: 1 den 30 %, 2 dny 20 %, 3 dny 30 %, 4 dny 20 %. P�es mal� po�et p��pad� je ro�n� chod �etnosti dob�e vyj�d�en maximem na podzim. �etnost v�skytu situace putuj�c� anticykl�ny jako celku m� v�razn� ro�n� chod s dv�ma maximy v p�echodn�ch ro�n�ch dob�ch a s minimy v �noru a v �ervnu
Typick� situace prvn� skupiny (Ap1): 15.8.1951
Typick� situace druh� skupiny (Ap2): 13. - 14.9.1964
Typick� situace t�et� skupiny (Ap3): 4. - 6.3.1957
Typick� situace �tvrt� skupiny (Ap4): 30.7. - 2.8.1948