Popis synoptick�ch typ� zde uv�d�me podle metodick�ho p�edpisu "Katalog pov�trnostn�ch situac� pro �zem� �SSR. Praha, HM� 1968", kter� se dodnes pou��v� p�i tvorb� kalend��e synoptick�ch typ�. Z t�to publikace uv�d�me doslovn� p�epis �vodu a popisu jednotliv�ch typ�, v�etn� schematick�ch obr�zk�, zn�zor�uj�c�ch typick� rozlo�en� hlavn�ch synoptick�ch �tvar� p�i jednotliv�ch situac�ch. Ke ka�d� situaci vybrali auto�i t�to typizace "vzorov�" obdob� pro dan� synoptick� typ, my sme to doplnili animac� z reanal�z podle NCEP (National Centers for Environmental Prediction) sta�en�ch z adresy http://www.wetter-zentrale.de/topkarten/fsreaeur.html.
K problematice typizace pov�trnostn�ch situac� bylo ji� hodn� naps�no, ale
n�zory nejsou sjednoceny. Jsou na p��klad n�zory, kter� sm��uj� proti typizaci
jako takov� a podle nich� by bylo lep�� uv�d�t ve vztah sm�r proud�n� p�i zemi a
ve v��ce s pov�trnostn�mi prvky na dan�m �zem�. V mnoha p��padech by byl
v�sledek jist� velmi uspokojiv�. Naproti tomu p�i typizaci pov�trnostn�ch
situac� bereme z�etel nejen na okam�it� stav p��zemn�ho a v��kov�ho proud�n�,
ale i na polohu front�ln� z�ny, na charakter tlakov�ho pole a na vzduchov�
hmoty. Tyto parametry maj� rozhoduj�c� vliv na rozlo�en� vertik�ln�ch pohyb� a
t�m i na po�asov� projevy.
Uveden� d�vody vedou k vytvo�en� a pou��v�n� typizace pov�trnostn�ch situac�.
V n�zorech na typizaci v�ak nen� u n�s jednotnost. Existuj� typizace od v�ce
autor�. K n�kter�m ��el�m je pou��v�n katalog Hesse � Brezowsk�ho (1). Kalend��e
jsou sestaveny pro r�zn� obdob�. Kalend��e publikovan� v HM� maj� omezenou
mo�nost pou�it�, jeliko� plat� pro vybran� dny a kr�tk� obdob�. P�i tom vzr�st�
tendence pou��vat typizace pov�trnostn�ch situac� v klimatologii i synoptice.
Projevila se tedy nutnost sestaven� nov�ho kalend��e, sjednocen� typizace pro
cel� �zem� �SSR a zpracov�n� co nejdel��ho obdob�. Z t�chto d�vod� vyd�v�me
kalend�� synoptick�ch situac� pro obdob� 1946 � 1965, ve kter�m jsou typizov�ny
v�echny dny, a kter� plat� pro cel� �zem� �SSR. Byl sestaven pracovn�ky
synoptick� slu�by z Prahy i Bratislavy.
Pot�eba katalogu, sestaven�ho pro co nejdel�� obdob� a pokr�vaj�c�ho v�echny
dny, je nal�hav� jak v synoptice p�i dopl�ov�n� p�edpov�d� barick�ho pole a
vyhled�v�n� analogi� v dlouhodob� p�edpov�di, tak i p�i dynamicko �
klimatologick�m zpracov�n� oblast� nebo ur�it�ch m�st.
Vzhledem k po�adavk�m na katalog je tedy t�eba, aby typizace zachycovala na
jedn� stran� uzav�en� cirkula�n� pochody, tj., aby charakterizovala p�irozen�
synoptick� obdob�. T�to z�sad� by vyhovoval katalog sestaven� podle
Multanovsk�ho definice p�irozen�ho synoptick�ho obdob�, kter� by v�ak slou�il
v�hradn� jen ke studiu cirkulace. Na druh� stran� je v�ak nutn� vyhov�t i
pot�eb�m dynamick� klimatologie, kter� se zab�v� zpracov�n�m meteorologick�ch
prvk�. S p�irozen�mi synoptick�mi obdob�mi bychom v tomto druh�m obdob� nevysta�ili,
jeliko� v r�mci p�irozen�ho obdob� se m��e r�z cirkulace a po�as� nad oblast�
��dov� tak velikou jako �zem� na�eho st�tu, z�sadn� m�nit. M��e j�t nap��klad o
p�echod n�kolika front a o putuj�c� uzav�raj�c� anticykl�ny. Lep�� vztah mezi
prvky a obdob�mi zaru�uje typizace d�lan� na z�klad� Baurovy definice a pou�it�
v katalogu Hesse � Brezowsk�ho. Katalog Hesse � Brezowsk�ho se v�ak v mnoh�ch
p��padech pro na�e �zem� pou��t ned�, jeliko� je d�l�n pro z�padn� N�mecko.
Krom� toho jsou v n�m p��pady neza�azen�ch dn�.
Snaha o zachov�n� p�irozen�ch synoptick�ch obdob� v r�mci mo�nost� na jedn�
stran� a respektov�n� obdob� s jednotn�m po�as�m na druh� stran� vede tud� v
�eskoslovensk�m katalogu k nutn�mu kompromisu mezi Multanovsk�ho a Baurov�m
zp�sobem typizace.
Proti typizac�m, dosud u n�s uve�ejn�n�m (2), (3), (4) bylo nutno po�et typ�
roz���it hlavn� proto, �e jsou nyn� typizov�ny v�echny dny. Jsou na p��klad
situace, kter� se do ��dn�ho z dosud pou��van�ch typ� za�adit nedaly. Krom� toho
jsou situace krat��ho trv�n�, kter� �asto doprov�zej� mohutnou p�estavbu. Daly
by se definovat jako element�rn� synoptick� proces nad na��m �zem�m, kter� se
projevuje z�sadn� odli�n� cirkula�n� i v po�as� ne� p�edch�zej�c� i nast�vaj�c�
situace.
Krom� typ�, uveden�ch v publikac�ch (2), (3), kter� jsme vzali za z�klad,
bylo zavedeno 5 nov�ch typ� (SEc, Vfz, Bp, Cv, Ap). Typ SEc, jihov�chodn�
cyklon�ln� situace, kter� je obsa�en v katalogu Hesse � Brezovsk�ho, je pom�rn�
��dk�, av�ak ve zpracovan�m dvacetilet�m obdob� se vyskytoval. Typ Vfz, vchod
front�ln� z�ny, byl zvolen pro situace hyperbolick�ho bodu nad st�edn� Evropou a
aktivn� front�ln� �innost� a ned� se za�adit do r�mce ��dn�ho z dosud
pou��van�ch typ�. Typ Bp, putuj�c� br�zda, je charakterizov�n rychl�m p�echodem
br�zdy n�zk�ho tlaku p�i zemi i ve v��ce od z�padu p�es st�edn� Evropu na
v�chod. Sou�asn� postupuj� uvnit� br�zdy od jihu k severu front�ln� vlny.
Situace v��kov� cykl�ny (Cv) byla zvolena pro takov� p��pady, kdy na p�edn�
stran� h�ebene vysok�ho tlaku nastupuj�c�ho od z�padu sj�d� p�es st�edn� Evropu
od severoz�padu v��kov� cykl�na, p�i zemi m�lo vyj�d�ena nebo �pln� maskovan�, s
charakteristick�m po�as�m. Typ putuj�c� anticykl�ny (Ap) byl zaveden pro ty
p��pady, kdy na z�v�r cyklon�ln� situace postupuje ze z�padn�ho sektoru p�es
st�edn� Evropu anticykl�na, kter� zp�sob� v�razn� kr�tkodob� zlep�en� po�as�.
Typizov�n� bylo provedeno z hlediska respektov�n� p�irozen�ho synoptick�ho
obdob�. To znamen�, �e z�sada uzav�en�ho cirkula�n�ho pochodu v oblasti Evropy a
p�ilehl� ��sti Atlantsk�ho oce�nu byla zachov�na a� do t� meze, kdy se zm�nil
z�sadn� re�im tlakov�ho pole a syst�m proud�n� ve st�edn� Evrop�. Ka�d� obdob�,
jak vypl�v� z uveden�ho, je charakterizov�no ur�it�m sm�rem proud�n� nebo jeho
charakteristick�mi kr�tkodob�mi zm�nami, re�imem tlakov�ho pole (a z n�ho
vypl�vaj�c�m syst�mem vertik�ln�ch pohyb�), ur�it�m zp�sobem p�echodu front a
p��livem vzduchov�ch mas ur�it�ho p�vodu nebo jejich st��d�n�m. Krom� toho m�
dan� typ obdob� charakteristick� n�stup, pr�b�h a zakon�en�.
P�i vymezov�n� hranic obdob� d�lala ur�it� pot�e z�pado�v�chodn� orientace
�zem� na�eho st�tu. V n�kter�ch p��padech prob�hla p�estavba na cel�m �zem�
b�hem jednoho dne. V jin�ch p��padech, nap��klad p�i z�padn� situaci, byl d�v�n
n�stup p��chodem fronty do �ech, konec p�i uklidn�n� na v�chodn�m Slovensku.
P�esto, �e proti p�edchoz�m prac�m byl roz���en po�et typ� o p�t, ned� se
��ci, �e by se jimi daly pln� vystihnout v�echny situace, vyskytuj�c� se na
synoptick�ch map�ch. Nutnost typizovat v�echny dny vedla k tomu, �e n�kter�
p��pady, kter� se vymykaj� v�em 25 typ�m, za�adili jsme k t�m typ�m, od kter�ch
se nejm�n� li�ily. N�zory na tyto p��pady se v�ak r�znily, pr�v� tak jako n�zory
na n�kter� posloupnosti situac�, kde v d�sledku jinak zvolen�ch �asov�ch �sek�
by vypl�vala i nutnost zm�nit n�zvy n�kolika po sob� jdouc�ch situac�. V t�chto
posledn�ch p��padech jsme se sna�ili rozd�lit �asov� �seky tak, aby souhlasily s
p�irozen�m procesem.
Pojm�m cyklon�ln� a anticyklon�ln� situace je t�eba rozum�t tak, �e b�hem
dan� situace p�evl�d� nad na��m �zem�m cyklon�ln� nebo anticyklon�ln� tlakov�
pole. V prv�m p��pad� to v�ak neznamen�, �e musej� po v�echny dny padat sr�ky.
V n�kter�ch dnech m��e b�t cyklonalita slab�ji vyj�d�ena nebo m��e p�ech�zet
h�eben vy���ho tlaku mezi dv�ma frontami. Naproti tomu p�i anticyklon�ln�ch
situac�ch m��e doj�t v n�kter�ch oblastech ke sr�k�m, na p��klad p�i p�echodu
slab� fronty p�i v�m�n� anticykl�n nebo p�i proh��v�n� studen�ho vzduchu v l�t�.
P�i situac�ch Wa a NWa se v�razn� projevuj� orografick� vlivy severn�ch horsk�ch
p�sem, tak�e tam n�kdy doch�z� ke sr�k�m.
Typy situac� maj� v�ce nebo m�n� �irok� meze, ve kter�ch se jednotliv�
situace od sebe odli�uj�. Na p��klad p�i situaci br�zdy (B) mohou postupovat
front�ln� vlny v n�kter�m p��pad� od jihu p�es �echy a Moravu, ale Slovensko je
v tepl�m vzduchu. V jin�m p��pad� postupuj� vlny z Ma�arska p�es st�edn� nebo
v�chodn� Slovensko. Na schematick�ch map�ch je vyzna�ena pr�m�rn� poloha
front�ln� z�ny p�i t�to situaci a rozlo�en� prvk�, zpracovan�ch z v�t��ho po�tu
situac� B, bude odpov�dat t�to pr�m�rn� poloze. Je v�ak t�eba po��tat s t�m, �e
n�kter� situace se tomuto pr�m�ru vymykaj�, i kdy� pat�� k stejn�mu typu.
V��e uveden� skute�nosti vymezuj� hranice pou�itelnosti katalogu. P�i pr�ci s
katalogem je nutno po��tat s netypi�nost� n�kter�ch situac� s ur�it�mi rozd�ly v
situac�ch jednoho typu a d�le s t�m, �e p�estavba m��e prob�hat v n�kter� ��sti
na�eho �zem� d��ve ne� v jin�.
Sestaven� kalend��e situac� prob�hlo t�mto zp�sobem: Kolektiv pracovn�k� byl
rozd�len na dv� skupiny, z nich� ka�d� provedla typizaci cel�ho dvacetilet�ho
obdob� nez�visle podle p��zemn�ch a v��kov�ch map. Pak byla spole�n� situace
sjednocena. Jako podklad� bylo pou�ito �Denn�ch p�ehled� po�as�, d�le map,
publikovan�ch z�padon�meckou slu�bou, a pro star�� l�ta obdob� byly pou�ity
pracovn� mapy z bratislavsk� a ruzy�sk� slu�ebny.
Velmi d�le�it� byla z�v�re�n� prov�rka kalend��e. Byla provedena tak, �e
�len�m kolektivu byly p�id�leny jednotliv� typy situac� a ti je prov��ili za
cel� dvacetilet� obdob� (p�i prvn�m t��d�n� se prob�raly situace chronologicky).
P�i z�v�re�n� prov�rce byly kresleny na jednu mapu polohy center tlakov�ch
�tvar� p�i v�ech situac�ch dan�ho typu za cel� obdob� (obr.1).
Obdobn� byly kresleny polohy v�ech front�ln�ch z�n metodou spojov�n� poloh
putuj�c�ch front�ln�ch �tvar� v jednotliv�ch dnech (obr.2). Pomoc� t�chto map
byly sestaveny schematick� mapy obdob�.
Cyklon�ln� oblasti jsou zn�zorn�ny tmavou plochou. Schematick� mapa situace
Nc je zakreslena pro n�zornost do obr.1 a obr.2 a symbolika, pou�it� na schematick�ch map�ch na (obr.3).
1. Hess, P. � Brezowsky, H.: Katalog der Grosswetterlagen Europas. Berichte des Deutschen Wetterdienstes in der US-Zone, Nr. 33. Bad Kissingen 1952.
2. Br�dka, J. - D�evikovsk�, A. - Gregor, Z. - Koles�r J.: Po�as� na �zem� �ech a Moravy v typick�ch pov�trnostn�ch situac�ch. Praha, HM� 1961.
3. Ballon, L. - Forg��, P. - Moln�r, F.: Po�asie na �zem� Slovenska za typick�ch poveternostn�ch situ�ci�. Praha, HM� 1964.
4. Rein, F.: Weather typing with regard to dynamic climatology. Studia geophysica et geodaetica, ro�. 3, Praha 1959, �. 2.
5. Br�dka, J.: P�irozen� sez�ny na severn� polokouli, Praha 1966.
Wc - z�padn� cyklon�ln� situace
Wcs - z�padn� cyklon�ln� situace s ji�n� dr�hou
Wa - z�padn� anticyklon�ln� situace
Wal - z�padn� anticyklon�ln� situace letn�ho typu
NWc - severoz�padn� cyklon�ln� situace
NWa - severoz�padn� anticyklon�ln� situace
Nc - severn� cyklon�ln� situace
NEc - severov�chodn� cyklon�ln� situace
NEa - severov�chodn� anticyklon�ln� situace
Ec - v�chodn� cyklon�ln� situace
Ea - v�chodn� anticyklon�ln� situace
SEc - jihov�chodn� cyklon�ln� situace
SEa - jihov�chodn� anticyklon�ln� situace
Sa - ji�n� anticyklon�ln� situace
SWc1 - jihoz�padn� cyklon�ln� situace
SWc2 - jihoz�padn� cyklon�ln� situace
SWc3 - jihoz�padn� cyklon�ln� situace
SWa - jihoz�padn� anticyklon�ln� situace
B - br�zda n�zk�ho tlaku nad st�edn� Evropou
Bp - br�zda postupuj�c� p�es st�edn� Evropu
Vfz - vchod front�ln� z�ny
C - cykl�na nad st�edn� Evropou
Cv - cykl�na v��kov�
A - anticykl�na nad st�edn� Evropou
Ap - putuj�c� anticykl�na
str�nky p�ipravuje:Stanislav Racko