Pro tuto situaci je p��zna�n� br�zda n�zk�ho tlaku ve vy���ch hladin�ch nad v�chodn�m Atlantikem, v n� se tvo�� n�kdy i samostatn� st�ed n�zk�ho tlaku u Islandu. Na v�chod od t�to br�zdy je vysunut ve v��ce h�eben vysok�ho tlaku p�es �pan�lsko do st�edn� Evropy. Mezi t�mito v��kov�mi �tvary prob�h� front�ln� z�na ze st�edn�ch ��st� Atlantiku p�es Britsk� ostrovy na Skandin�vii. Front�ln� poruchy spojen� s front�ln� z�nou zasahuj� st�edn� Evropu jen n�kdy sv�mi ji�n�mi konci. Front�ln� z�na se posouv� b�hem situace pozvolna k jihu a jihov�chodu, a tak �asto zas�hne �zem� st�edn� Evropy jen studen� fronta ukon�uj�c� s�rii vln. Podle toho, jak siln� je vyvinuta br�zda n�zk�ho tlaku ve v�chodn�m Atlantiku, a podle toho, jak� je teplotn� kontrast ve front�ln� z�n�, m��eme situaci rozd�lit do dvou skupin. P�i situac�ch prvn� skupiny v��kov� br�zda zauj�m� cel� Atlantik a v jej� severn� ��sti u Islandu le�� stacion�rn� tlakov� n�e, kter� je dob�e vyj�d�ena i v p��zemn�ch vrstv�ch. Nad pevninou se tvo�� pod v��kov�m h�ebenem p�i zemi samostatn� anticykl�na, jej� st�ed le�� v oblasti Karpat, Ukrajiny, Kub�n�. Front�ln� z�na prob�h� od Azor p�es Britsk� ostrovy nad Barentsovo mo�e. Situace n�le�ej�c� do druh� skupiny jsou charakterizov�ny zes�len�m teplotn�ho kontrastu ve front�ln� z�n�, kter� je pon�kud posunuta k jihu do polohy ji�n� Anglie - Baltsk� mo�e. V��kov� br�zda ve v�chodn�m Atlantiku je z��ena a v jej�m t�lu zesiluje p��liv studen�ho vzduchu z anticykl�ny nad Gr�nskem k jihu. Ve front�ln� z�n� postupuj� hlubok� n�e od Skotska p�es Skandin�vii do severn�ch ��st� SSSR. V oblasti v�b�ku vysok�ho tlaku nad st�edn� Evropou se bu� tvo�� p�i zemi stacion�rn� anticykl�na jako u situac� p�edch�zej�c� skupiny, nebo putuj�c� tlakov� v��e, jej� st�ed postupuje po dr�ze Bavorsko-�SSR-Ukrajina. P�i obou popsan�ch skupin�ch trv� ve st�edn� Evrop� anticyklon�ln� r�z po�as� p�i jihoz�padn�m proud�n�, co� je z�kladn� p��znak jihoz�padn� anticyklon�ln� situace. Situace SWa se nej�ast�ji vyskytuje koncem podzimu a v prvn� polovin� zimy, kdy v�eobecn� p�evl�d� zon�ln� r�z cirkulace a p�i zemi prochlazen� pevnina podporuje tvo�en� anticykl�n.
Typick� situace: 18.- 23.1.1959
Typick� situace: 9.-11.10.1961