Tato situace se podstatn� li�� od ostatn�ch jihoz�padn�ch situac�. Na rozd�l od situace SWc2, SWc3 a SWa, kter� maj� v�razn� vyj�d�enou front�ln� z�nu t�m�� v zon�ln�m sm�ru, je situace SWc1 meridion�ln�. Hlavn�m jej�m rysem je toti� stacion�rn� v��kov� cykl�na v oblasti Britsk�ch ostrov�. Tato tlakov� n�e je dob�e vyj�d�ena jak ve v��ce, tak i p�i zemi a zp�sobuje ve st�edn� Evrop� ve vy���ch hladin�ch jihoz�padn� proud�n� pom�rn� tepl�ho a vlhk�ho vzduchu ze z�padn�ho St�edomo��. Studen� fronta, n�kdy studen� okluze, kter� postupuje na v�chodn� stran� t�to n�e p�es Francii do st�edn� Evropy, se zde v jihoz�padn�m proud�n� zpomaluje a �asto se st�v� kvasistacion�rn�. Tvo�� �asto rozhran� mezi tepl�m tropick�m vzduchem na Balk�n� a vracej�c�m se pol�rn�m vzduchem nad z�padn� Evropou. Na tomto rozhran� vznikaj� n�kdy nad severn� It�li� a Alpami m�lk� front�ln� vlny, kter� postupuj� p�es na�e �zem� k severu. Rozlo�en� tlakov�ch �tvar� nad ostatn�m �zem�m Evropy nen� pro charakter situace tak podstatn�. Nad SSSR se p�i t�to situaci �asto tvo�� oblast vysok�ho tlaku, nebo, hlavn� ve studen� ro�n� dob�, postupuje p�es �zem� Rusk� federace anticykl�na po pol�rn� ose od severoz�padu k jihov�chodu. N�kdy se v�ak front�ln� vlny postupuj�c� p�es st�edn� Evropu k severu nad Skandin�vi� odd�luj� od ��d�c�ho proud�n� spojen�ho se stacion�rn� cykl�nou nad Britsk�mi ostrovy a uchyluj� se k v�chodu do st�edn�ch ��st� Rusk� federace. D�lka trv�n� situace je �zce spjat� s �ivotn� drahou ��d�c� cykl�ny v oblasti Britsk�ch ostrov�. Ta ke konci obdob� sl�bne a jej� st�ed se �asto p�emis�uje nad Severn� mo�e, kde zanik�. Situace SWc1 se nej�ast�ji vyskytuje v letn�ch obdob� od kv�tna do z���.
Typick� situace: 14.- 17.11.1959