IV.7 OXID SIŘIČITÝ (SO2)
 

IV.7.1 Znečištění ovzduší SO2 v roce 2013
 
Znečištění ovzduší SO2 v roce 2013 vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

V roce 2013 nebyl v ČR překročen hodinový ani 24hodinový imisní limit SO2 na žádné měřicí stanici (tab. XIII.1 a XIII.2). Pouze na dvou lokalitách v Ústeckém kraji byla naměřena hodinová koncentrace SO2 přesahující limitní hodnotu 350 µg.m-3 (Výsluní 513 µg.m-3 a Krupka 390 µg.m-3), nebyl však překročen povolený počet překročení limitní hodnoty (24x). Stanice Výsluní (ČEZ) je klasifikovaná jako průmyslová venkovská, takže lze předpokládat její ovlivnění z Podkrušnohorské pánve, v případě pozaďové venkovské stanice Krupka je pravděpodobný vliv místního zdroje (podrobnosti viz Příloha II).

25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2 dosahovala nejvyšších hodnot na stanicích: Ostrava-Radvanice 129 µg.m‑3, Lom 124 µg.m-3 a Teplice 105 µg.m-3. Maximální 24hodinové koncentrace SO2 nepřesahovaly limitní hodnotu 125 µg.m-3 (Ostrava-Radvanice 97 µg.m-3, Lom 94 µg.m-3 a Teplice 84 µg.m-3). 4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2 dosahovala nejvyšších hodnot na stanicích: Ostrava-Radvanice 79 µg.m-3 , Lom 60 µg.m-3 a Věřňovice 57 µg.m-3.

Na mapě pole 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2 v roce 2013 (obr. IV.7.1) je patrné, že na 99,7 % plochy ČR byly koncentrace této látky pod hodnotou 50 µg.m-3, takže pouze na 0,3 % území ČR přesahovaly koncentrace SO2 dolní mez pro posuzování. Tato malá část plochy, s koncentracemi SO2 nad 50 µg.m-3 , se vyskytovala převážně v Ústeckém kraji, v části Podkrušnohorské pánve, v okresech Most a Teplice.

Grafické znázornění chodů hodinových a 24hodinových koncentrací SO2 na vybraných stanicích v roce 2013 ukazují obr. IV.7.2 a IV.7.3.


Znečištění ovzduší SO2 v roce 2013 vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na venkovských lokalitách nebyl v roce 2013 překročen imisní limit pro roční ani zimní průměrnou koncentraci (tab. XIII.17 a XIII.18). Nejvyšší zimní průměrná koncentrace byla v roce 2013 zaznamenána na lokalitách Krupka (14,9 µg.m-3) a Lom (14,8 µg.m-3), roční průměrná koncentrace dosáhla maxima na lokalitě Věřňovice (10,1 µg.m-3).

Na mapě pole roční průměrné koncentrace 2013 a průměrné koncentrace za zimní období 2013/2014 (obr. IV.7.4 a IV.7.5) vychází na malém území Ústeckého kraje, mezi městy Most a Litvínov, překročení imisního limitu. Toto překročení vychází při konstrukci mapy z modelového výpočtu, který obsahuje emise z roku 2012. Tato skutečnost může mít určitý vliv na tvar pole koncentrací SO2. Pokles roční průměrné koncentrace SO2 na stanici Lom v roce 2013 je v souladu s poklesem emisí SO2 v okrese Most na základě předběžných výsledků evidencí zdrojů za rok 2013.

Pro konstrukci mapy byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO2 s přihlédnutím k jejich klasifikaci; bodovými značkami jsou vyznačeny pouze stanice venkovské.

Na konec této kapitoly je zařazeno grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací SO2 na vybraných stanicích, vztažené k imisnímu limitu pro zimní a roční průměr (obr. IV.7.6 a IV.7.7).


IV.7.2 Vývoj koncentrací SO2

Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO2. Od té doby roční průměrné koncentrace této látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m-3 (obr. IV.7.9). V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení znečištění touto látkou. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO2. Od roku 2011 do roku 2013 je celkově patrný další klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou.

V letech 1996–2000 došlo k výraznému poklesu koncentrací SO2 (o cca 70–80 % v závislosti na imisní charakteristice) – obr. IV.7.10. Vývoj trendů koncentrací SO2 je ovlivněn poklesem emisí, odsířením a změnou používaných paliv. Určitý vliv mají meteorologické a rozptylové podmínky.


Vývoj koncentrací SO2 vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

Na obr. IV.7.8 je od roku 2003 patrný klesající trend ve vývoji 4. nejvyšší 24hodinové a 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2 na vybraných lokalitách.

V roce 2013 došlo v porovnání s rokem 2012 k poklesu 4. nejvyšší 24hodinové a 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2 téměř na všech lokalitách. Tento pokles koncentrací SO2 je patrný na všech stanicích ČHMÚ Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde se měří SO2 na nejvíce lokalitách. K největšímu poklesu koncentrací této látky proti předchozímu roku došlo na stanici Pardubice-Dukla. Rok 2012 byl na této lokalitě ovlivněn epizodou vysokých hodinových koncentrací SO2 v měsíci březnu.
 


Vývoj koncentrací SO2 vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Vývoj roční a zimní průměrné koncentrace SO2 na vybraných venkovských lokalitách je prezentován na obr. IV.7.11 a IV.7.12. V ročním průměru SO2 je na stanicích zřetelný klesající trend, pozvolnější pokles je patrný i v případě zimního průměru.

V roce 2013 došlo proti předchozímu roku k poklesu ročních koncentrací SO2 na většině venkovských lokalitách. Zvláště patrný je tento pokles na stanicích Lom a Věřňovice. V případě zimních průměrných koncentrací SO2 byl počet vybraných lokalit s poklesem a vzestupem koncentrací SO2 téměř stejný. K mírnému poklesu došlo na lokalitách Moravskoslezského kraje a k mírnému vzestupu na většině stanic Ústeckého kraje.


IV.7.3 Emise SO2

Zdrojem emisí SO2 je především spalování pevných fosilních paliv, která síru obsahují. V roce 2012 pocházelo ze sektoru veřejné energetiky a výroby tepla 62,2 % emisí SO2 a ze sektoru lokálního vytápění domácností 11,7 % (obr. IV.7.13). Pokles emisí SO2 mezi roky 2007 a 2008 nastal v sektoru veřejné energetiky a výroby tepla vlivem zavedení povinnosti plnit emisní stropy pro zdroje LCP (obr. IV.7.14). Od roku 2008 jsou emise SO2 na přibližně stejné úrovni. Díky převažujícímu vlivu sektoru veřejné energetiky a výroby tepla jsou i emise SO2 koncentrovány do Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje, ve kterých se nacházejí větší energetické výrobní celky (obr. IV.7.15).

 

Tab. XIII.1 Stanice s nejvyššími hodnotami 25. a maximální hodinové koncentrace oxidu siřičitého

Tab. XIII.2 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu oxidu siřičitého

Tab. XIII.17 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací SO2 na venkovských stanicích

Tab. XIII.18 Stanice s nejvyššími hodnotami zimních průměrů koncentrací oxidu siřičitého na venkovských stanicích, 2013/2014


 

Obr. IV.7.1 Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace oxidu siřičitého v roce 2013
 

Obr. IV.7.2 Stanice s nejvyššími hodinovými koncentracemi oxidu siřičitého v roce 2013
 

Obr. IV.7.3 Stanice s nejvyššími 24hod. koncentracemi oxidu siřičitého v roce 2013
 

Obr. IV.7.4 Pole roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v roce 2013
 

Obr. IV.7.5 Pole průměrné koncentrace oxidu siřičitého v zimním období 2013/2014
 

Obr. IV.7.6 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími ročními koncentracemi oxidu siřičitého v roce 2013
 

Obr. IV.7.7 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími zimními koncentracemi oxidu siřičitého v zimním období 2013/2014
 

Obr. IV.7.8 4. nejvyšší 24hod. koncentrace a 25. nejvyšší hodinová koncentrace v letech 2003–2013 na vybraných stanicích
 

Obr. IV.7.9 Trendy ročních charakteristik SO2 v České republice, 1996–2013
 

Obr. IV.7.10 Trendy vybraných imisních charakteristik SO2 (index, rok 1996 = 100), 1996–2012; (index, rok 2000 = 100), 2000–2013
 

Obr. IV.7.11 Roční průměrné koncentrace SO2 v letech 2003–2013 na vybraných venkovských stanicích
 

Obr. IV.7.12 Zimní průměrné koncentrace SO2 v letech 2003/2004–2013/2014 na vybraných venkovských stanicích
 

Obr. IV.7.13 Podíl sektorů NFR na emisích SO2 v roce 2012
 

Obr. IV.7.14 Vývoj emisí SO2 v období 2007–2012
 

Obr. IV.7.15 Emisní hustoty oxidu siřičitého ze čtverců 5x5 km, 2012