VIII. EVROPSKÝ KONTEXT
Emise hlavních škodlivin v období 2002–2011 v Evropě poklesly,
čímž se zlepšila kvalita ovzduší v celém regionu alespoň s
ohledem na některé znečišťující látky. V některých odvětvích
emise některých škodlivin vzrostly, např. emise částic (PM) ze
spalování paliv v komerčním a institucionálním sektoru a v
domácnostech se zvýšila od roku 2002 asi o 7 %. Tento sektor
nyní nejvíce přispívá k celkovým emisím PM v Evropské unii.
Snížení emisí mělo za následek výrazný pokles koncentrací SO2,
CO a Pb. Nicméně, vzhledem ke složité vazbě mezi emisemi a
imisemi ne vždy vede snížení emisí k proporcionálnímu poklesu
koncentrací, a to zejména v případě PM a O3 (EEA 2013a).
Úroveň znečištění ovzduší se v různých částech ČR velmi výrazně
liší. Na jedné straně jsou oblasti velmi málo znečištěné, ve
kterých je kvalita ovzduší obdobná jako v čistých souvisle
obydlených regionech Evropy a koncentrace škodlivin ani zdaleka
nedosahují imisních limitů. Nicméně nejnižší koncentrace, např.
PM10 a PM2,5 měřené v ČR jsou srovnatelné s koncentracemi v
mnoha evropských městech, tj. pozaďové koncentrace jsou v ČR
vyšší než v nejméně zatížených oblastech Evropy. Na straně druhé
aglomerace Ostrava/Karviná/ Frýdek-Místek patří společně s
přilehlou oblastí Polské republiky k nejvíce znečištěným
evropským regionům, a to jak z hlediska rozlohy, tak
dosahovaných koncentrací (kap. IV). Transhraniční přenos
znečištěného ovzduší mezi ČR a sousedícími státy je
nejintenzivnější právě v oblasti Slezska (podrobněji viz kap.
V.3 a Blažek et al. 2013). Ostrava jako reprezentant velkého
města dlouhodobě zaujímá jednu z předních pozic mezi srovnatelně
velkými evropskými městy v úrovni koncentrací PM10 a PM2,5 (obr.
VIII.1). Znečištěný vzduch samozřejmě proudí přes hranice ČR i v
jiných oblastech, ale vzájemné přeshraniční ovlivňování je
mnohem menší. Samostatným problémem je dálkový přenos
znečišťujících látek v rámci celého kontinentu i mimo něj1.
Nejproblematičtější jsou v Evropě, stejně jako v ČR, především
nadlimitní koncentrace suspendovaných částic a benzo[a]pyrenu.
Zejména ve velkých městech a aglomeracích jsou obyvatelé
vystaveni rovněž nadlimitním koncentracím oxidu dusičitého NO2.
Výskyt nadlimitních koncentrací lze předpokládat i ve státech,
které tyto škodliviny sledují pouze na omezeném počtu lokalit
nebo je nesledují vůbec, resp. tyto údaje nepředávají do
evropské databáze2. K těmto primárním škodlivinám, které
pocházejí z místních a oblastních zdrojů emisí, se přidává
znečištění ovzduší sekundárním aerosolem a dále ozonem, jehož
koncentrace vzhledem k mechanismu jeho vzniku (viz kap. IV.4.3)
narůstají od nízkých hodnot v severní Evropě až po nejvyšší
koncentrace zejména ve státech kolem Středozemního moře (obr.
VIII.2).
V celoevropském měřítku je nadlimitním koncentracím vystavena
značná část evropské populace. V členských státech EU bylo v
roce 20113 vystaveno 22–33 % městských obyvatel nadlimitním
24hodinovým koncentracím PM10, 20–31 % nadlimitním ročním
koncentracím PM2,5, 22–31 % nadlimitním ročním koncentracím benzo[a]pyrenu, 14–18 % koncentracím O3 vyšším než imisní limit
a 5–13 % nadlimitním ročním koncentracím NO2. Procento populace,
vystavené koncentracím vyšším než jsou hodnoty doporučené WHO,
bylo ještě vyšší, a to např. 91–96 % pro PM2,5, 76–94 % pro benzo[a]pyren, 97–98 % pro O3 a dokonce 46–54 % pro SO2 (EEA
2013a)4. Nadlimitními koncentracemi suspendovaných částic a benzo[a]pyrenu jsou nejvíce zatíženi obyvatelé střední a
východní Evropy včetně Balkánského poloostrova, k plošně nejvíce
znečištěným oblastem patří rovněž Pádská nížina v severní Itálii
(obr. VIII.3–6).
Obr. VIII.1 Průměrné koncentrace PM10 a PM2,5 v evropských
městech s 250–350 000 obyvateli
Obr. VIII.2 Koncentrace PM2,5, benzo[a]pyrenu, NO2 (roční
průměr) a O3 (max. denní 8hod. průměr) v Evropě v roce 2011
(Zdroj: EEA 2013a)
Obr. VIII.3 36. nejvyšší průměrná denní koncentrace PM10 v
Evropě v roce 2011 (Zdroj: ETC/ACM 2013)
Obr. VIII.4 Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu v Evropě v
roce 2011 (Zdroj: EEA 2013a)
Obr. VIII.5 Průměrné roční koncentrace NO2 v Evropě v roce 2011
(Zdroj: EEA 2013a)
Obr. VIII.6 26. nejvyšší denní maximální 8hodinové koncentrace O3 v Evropě v roce 2011 (Zdroj: ETC/ACM 2013)
1Podrobněji viz The European Monitoring and Evaluation
Programme (EMEP), http://www.emep.int.
2AirBase – the European Air quality dataBase,
http://acm.eionet.europa.eu/databases/airbase.
3V době přípravy ročenky byly dispozici souhrnné údaje za rok
2011 (EEA 2013a; ETC/ACM 2013).
4Informace o expozici populace a vegetace koncentracím
PM10, PM2,5 a O3 v jednotlivých evropských státech v letech
2006–2011 viz (ETC/ACM 2013).