VIII. EVROPSKÝ KONTEXT

Emise hlavních škodlivin v období 2002–2011 v Evropě poklesly, čímž se zlepšila kvalita ovzduší v celém regionu alespoň s ohledem na některé znečišťující látky. V některých odvětvích emise některých škodlivin vzrostly, např. emise částic (PM) ze spalování paliv v komerčním a institucionálním sektoru a v domácnostech se zvýšila od roku 2002 asi o 7 %. Tento sektor nyní nejvíce přispívá k celkovým emisím PM v Evropské unii. Snížení emisí mělo za následek výrazný pokles koncentrací SO2, CO a Pb. Nicméně, vzhledem ke složité vazbě mezi emisemi a imisemi ne vždy vede snížení emisí k proporcionálnímu poklesu koncentrací, a to zejména v případě PM a O3 (EEA 2013a).

Úroveň znečištění ovzduší se v různých částech ČR velmi výrazně liší. Na jedné straně jsou oblasti velmi málo znečištěné, ve kterých je kvalita ovzduší obdobná jako v čistých souvisle obydlených regionech Evropy a koncentrace škodlivin ani zdaleka nedosahují imisních limitů. Nicméně nejnižší koncentrace, např. PM10 a PM2,5 měřené v ČR jsou srovnatelné s koncentracemi v mnoha evropských městech, tj. pozaďové koncentrace jsou v ČR vyšší než v nejméně zatížených oblastech Evropy. Na straně druhé aglomerace Ostrava/Karviná/ Frýdek-Místek patří společně s přilehlou oblastí Polské republiky k nejvíce znečištěným evropským regionům, a to jak z hlediska rozlohy, tak dosahovaných koncentrací (kap. IV). Transhraniční přenos znečištěného ovzduší mezi ČR a sousedícími státy je nejintenzivnější právě v oblasti Slezska (podrobněji viz kap. V.3 a Blažek et al. 2013). Ostrava jako reprezentant velkého města dlouhodobě zaujímá jednu z předních pozic mezi srovnatelně velkými evropskými městy v úrovni koncentrací PM10 a PM2,5 (obr. VIII.1). Znečištěný vzduch samozřejmě proudí přes hranice ČR i v jiných oblastech, ale vzájemné přeshraniční ovlivňování je mnohem menší. Samostatným problémem je dálkový přenos znečišťujících látek v rámci celého kontinentu i mimo něj1.

Nejproblematičtější jsou v Evropě, stejně jako v ČR, především nadlimitní koncentrace suspendovaných částic a benzo[a]pyrenu. Zejména ve velkých městech a aglomeracích jsou obyvatelé vystaveni rovněž nadlimitním koncentracím oxidu dusičitého NO2. Výskyt nadlimitních koncentrací lze předpokládat i ve státech, které tyto škodliviny sledují pouze na omezeném počtu lokalit nebo je nesledují vůbec, resp. tyto údaje nepředávají do evropské databáze2. K těmto primárním škodlivinám, které pocházejí z místních a oblastních zdrojů emisí, se přidává znečištění ovzduší sekundárním aerosolem a dále ozonem, jehož koncentrace vzhledem k mechanismu jeho vzniku (viz kap. IV.4.3) narůstají od nízkých hodnot v severní Evropě až po nejvyšší koncentrace zejména ve státech kolem Středozemního moře (obr. VIII.2).

V celoevropském měřítku je nadlimitním koncentracím vystavena značná část evropské populace. V členských státech EU bylo v roce 20113 vystaveno 22–33 % městských obyvatel nadlimitním 24hodinovým koncentracím PM10, 20–31 % nadlimitním ročním koncentracím PM2,5, 22–31 % nadlimitním ročním koncentracím benzo[a]pyrenu, 14–18 % koncentracím O3 vyšším než imisní limit a 5–13 % nadlimitním ročním koncentracím NO2. Procento populace, vystavené koncentracím vyšším než jsou hodnoty doporučené WHO, bylo ještě vyšší, a to např. 91–96 % pro PM2,5, 76–94 % pro benzo[a]pyren, 97–98 % pro O3 a dokonce 46–54 % pro SO2 (EEA 2013a)4. Nadlimitními koncentracemi suspendovaných částic a benzo[a]pyrenu jsou nejvíce zatíženi obyvatelé střední a východní Evropy včetně Balkánského poloostrova, k plošně nejvíce znečištěným oblastem patří rovněž Pádská nížina v severní Itálii (obr. VIII.3–6).

 

Obr. VIII.1 Průměrné koncentrace PM10 a PM2,5 v evropských městech s 250–350 000 obyvateli
 

Obr. VIII.2 Koncentrace PM2,5, benzo[a]pyrenu, NO2 (roční průměr) a O3 (max. denní 8hod. průměr) v Evropě v roce 2011 (Zdroj: EEA 2013a)
 

Obr. VIII.3 36. nejvyšší průměrná denní koncentrace PM10 v Evropě v roce 2011 (Zdroj: ETC/ACM 2013)
 

Obr. VIII.4 Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu v Evropě v roce 2011 (Zdroj: EEA 2013a)
 

Obr. VIII.5 Průměrné roční koncentrace NO2 v Evropě v roce 2011 (Zdroj: EEA 2013a)
 

Obr. VIII.6 26. nejvyšší denní maximální 8hodinové koncentrace O3 v Evropě v roce 2011 (Zdroj: ETC/ACM 2013)

 


1Podrobněji viz The European Monitoring and Evaluation Programme (EMEP), http://www.emep.int.
 
2AirBase – the European Air quality dataBase, http://acm.eionet.europa.eu/databases/airbase.

3V době přípravy ročenky byly dispozici souhrnné údaje za rok 2011 (EEA 2013a; ETC/ACM 2013).

4Informace o expozici populace a vegetace koncentracím PM10, PM2,5 a O3 v jednotlivých evropských státech v letech 2006–2011 viz (ETC/ACM 2013).