VII. OBLASTI S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ

VII.1 OBLASTI S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ Z HLEDISKA OCHRANY LIDSKÉHO ZDRAVÍ

Zákon o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky bez dalšího rozlišení na imisní a cílové imisní limity. Pro rok 2014 jsou vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví. Mapa oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu1 bez zahrnutí ozonu podává ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území ČR. V roce 2014 bylo jako tyto oblasti vymezeno 13,5 % území ČR, kde žije přibližně 54,2 % obyvatel (obr. VII.1).

Zařazení zón a aglomerací do těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením denního imisního limitu pro suspendované částice PM₁₀ a překročením ročního imisního limitu pro PM_2,5 a benzo[a]pyren (tab. VII.1). V některých oblastech, zejména dopravně a průmyslově zatížených, se na zařazení území do těchto oblastí v menší míře podílelo v roce 2014 i překročení imisního limitu pro NO₂ a kadmium (kapitola IV a obr. IV.3.1, obr. IV.6.1). Překročen nebyl imisní limit pro benzen, který se podílel na zařazení území do těchto oblastí v aglomeraci O/K/F-M před rokem 2013.

V meziročním porovnání podíl oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu¹ oproti roku 2013 poklesl, což je dáno zejména poklesem plochy území, kde došlo k překročení imisního limitu pro benzo[a]pyren.

Po zahrnutí přízemního ozonu bylo oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu v roce 2014 vymezeno 19,1 % území ČR (obr. VII.2) s přibližně 54,9 % obyvatel ČR. Navýšení podílu obyvatel po zahrnutí přízemního O₃ do vymezení těchto oblastí není tedy vysoké. Důvodem je výskyt zvýšených až nadlimitních koncentrací O₃ převážně v relativně čistých přírodních oblastech, tedy v oblastech s menší hustotou obyvatel (obr. IV.4.1). V porovnání s rokem 2013 podíl území, resp. obyvatel vystavených nadlimitní koncentraci O₃ v roce 2014 poklesl (podrobněji viz kapitola IV.4).

Z důvodu návaznosti na hodnocení v předešlých letech (obr. VII.3, tab. VII.1) byla zvláště vymezena i území s překročením imisních limitů stanovených bodem 1 přílohy č. 1 zákona o ochraně ovzduší (dříve oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, tzv. OZKO) a území s překročením imisních limitů stanovených bodem 3 přílohy č. 1 zákona o ochraně ovzduší (dříve oblasti s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu). Vývoj vymezení těchto oblastí je dán zejména nadlimitním znečištěním ovzduší částicemi PM₁₀ a do určité míry kopíruje trend jejich koncentrací (kapitola IV.1.2), tzn. největší plocha OZKO byla vyhodnocena v letech 2006, 2010 a 2011. Vývoj oblastí dříve nazývaných oblasti s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu je dán zejména nadlimitním znečištěním ovzduší benzo[a]pyrenem. Zde je ale třeba při dalším hodnocení uvažovat i nejistotu odhadu polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu (kapitola IV.2, Příloha I).

Oblasti s překročením imisních limitů jsou vymezovány od roku 2006. Stále nezanedbatelná část území ČR je vystavena nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Při pohledu na mapy (obr. VII.1 a VII.2) je jasné, že se jedná o oblasti s vysokou hustotou zalidnění.

VII.2 OBLASTI S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ Z HLEDISKA OCHRANY EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE

Z hlediska ochrany nejhodnotnějších přírodních lokalit ČR je vyhodnocováno i překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace² na území NP a CHKO (tab. VII.2). V roce 2014 celkem došlo k překročení na 1,6 % území NP a CHKO (obr. VII.5). Na základě územního rozložení se nadlimitní koncentrace NO_X vyskytují zejména v okolí dopravních komunikací; z hlediska nejhodnotnějších přírodních částí ČR došlo k překročení imisního limitu pro NO_X na velmi malém území několika CHKO (tab. VII.2).

Ačkoliv v roce 2014 došlo k nárůstu hodnot expozičního indexu AOT40 na 91 % lokalit (kapitola IV.4.1), imisní limit pro přízemní O₃ byl překročen na relativně malém území (obr. IV.4.4) v rámci CHKO Bílé Karpaty, Krkonošského národního parku, CHKO Jeseníky a NP Šumava (obr. VII.5).

Tab. VII.1 Překročení imisního limitu (LV) v rámci zón/aglomerací, krajů a obcí s rozšířenou působností České republiky, % plochy územního celku, 2014

Tab. VII.2 Překročení imisního limitu (NO_x a AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO, % plochy NP a CHKO, 2014

 

Obr. VII.1 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2014

Obr. VII.2 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, 2014

Obr. VII.3 Překročení imisního limitu v České republice, % plochy, 2006–2014

Obr. VII.4 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace na území NP a CHKO bez zahrnutí přízemního ozonu, 2014

Obr. VII.5 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace na území NP a CHKO se zahrnutím přízemního ozonu, 2014

---

¹Roční imisní limit pro PM₁₀, PM_2,5, benzo[a]pyren, NO₂, olovo, kadmium, arsen, nikl a benzen, imisní limit pro CO (max. denní 8hodinový klouzavý průměr), denní imisní limit pro PM₁₀ a SO₂, hodinový imisní limit pro SO₂ a NO₂.

²LV pro roční a zimní průměrnou koncentraci SO₂, LV pro roční průměrnou koncentraci NO_X a imisní limit pro O₃ vyjádřený jako expoziční index AOT40.