Grafická ročenka

IV.7 OXID SIŘIČITÝ

IV.7.1 Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2015

Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2015 vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

V roce 2015 nebyl v ČR překročen hodinový ani 24hodinový imisní limit oxidu siřičitého (SO₂) na žádné měřicí stanici (tab. XIII.18 a XIII.19). Na čtyřech lokalitách byla naměřena hodinová koncentrace SO₂ přesahující limitní hodnotu 350 μg.m^-3, nebyl však překročen povolený počet 24 překročení této hodnoty (Měděnec, Nová Víska u Domašína a Lom v Ústeckém kraji a Dolní Rychnov v Karlovarském kraji). Na uvedených stanicích lze předpokládat ovlivnění významnými energetickými a průmyslovými zdroji umístěnými v Podkrušnohorské, resp. Sokolovské pánvi.

Nejvyšší hodinové koncentrace SO₂ byly naměřeny na stanici Měděnec, kde došlo během roku ke čtyřem případům překročení limitní hodnoty, a to v nočních a ranních hodinách 2. 11. 2015. Koncentrace SO₂ dosahovaly hodnot 360 μg.m^-3 – 666 μg.m^-3. Ke třem překročením hodnoty imisního limitu došlo na lokalitě Nová Víska u Domašína (471 μg.m^-3, 452 μg.m^-3 a 376 μg.m^-3). Tyto epizody s překročením limitních hodnot SO₂ byly na obou lokalitách pravděpodobně způsobeny impaktem kouřové vlečky z elektrárny Prunéřov. Toto tvrzení podporuje skutečnost, že v uvedených epizodách vanul pouze slabý vítr z východního sektoru. Hodinové koncentrace SO₂ přesahující limitní hodnotu byly rovněž naměřeny na stanicích Lom (395 μg.m^-3) a Dolní Rychnov (357 μg.m^-3). Vzrůst hodinových koncentrací SO₂ na stanici Lom vedl dne 6. 11. 2015 k vyhlášení smogové situace (podrobněji viz kapitola VI.).

25. nejvyšší hodinová koncentrace SO₂ dosahovala nejvyšších hodnot na stanicích: Lom (133 μg.m^-3), Ostrava-Radvanice ZÚ (132 μg.m^-3), Krupka (120 μg.m^-3) a Dolní Rychnov (116 μg.m^-3). Maximální 24hodinové koncentrace SO₂ nepřesáhly limitní hodnotu 125 μg.m^-3 (Ostrava-Radvanice ZÚ 108 μg.m^-3, Krupka 105 μg.m^-3, Měděnec 98 μg.m^-3 aj.). Čtvrtá nejvyšší 24hodinová koncentrace SO₂ dosáhla nejvyšších hodnot na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ (82 μg.m^-3), Krupka (61 μg.m^-3) a Petrovice u Karviné (59 μg.m^-3).

Na 99,9 % plochy ČR byly 24hodinové koncentrace SO₂ pod dolní mezí pro posuzování (LAT), pouze na méně než 0,1 % území LAT přesahovaly, a to převážně v Ústeckém kraji, v části Podkrušnohorské pánve, v okrese Most a Teplice (obr. IV.7.1).

Vzhledem k poklesu koncentrací v roce 2015 proti předchozímu roku, na většině území ČR (63,5 %) nepřesahují koncentrace SO₂ doporučenou 24hodinovou hodnotu WHO pro ochranu lidského zdraví, tj. na tomto území nebyla v roce 2015 ani jednou překročena 24hodinová průměrná koncentrace 20 μg.m^-3.

Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2015 vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na venkovských lokalitách nebyl v roce 2015 překročen imisní limit pro roční ani zimní průměrnou koncentraci (tab. XIII.21 a XIII.22). Nejvyšší zimní průměrná koncentrace byla v roce 2015 zaznamenána na lokalitách Krupka (13,2 μg.m^-3), Sněžník (10,4 μg.m^-3), Lom (9,9 μg.m^-3) a Věřňovice (9,3 μg.m^-3). Roční průměrná koncentrace dosáhla maxima na lokalitách Horní Lomná (15,5 μg.m^-3), Krupka (10,3 μg.m^-3) a Lom (9,1 μg.m^-3). Stanice Horní Lomná však byla umístěna u rekreačního objektu, kterým mohlo být měření ovlivněno.

K překročení horní meze pro posuzování (UAT) roční průměrné koncentrace SO₂ došlo v roce 2015 pouze na malých plochách Ústeckého, Karlovarského, Moravskoslezského a Olomouckého kraje (obr. IV.7.5). Ve stejných krajích, kromě Olomouckého, došlo i k překročení UAT průměrné koncentrace za zimní období 2015/2016 (obr. IV.7.6).

Pro konstrukci obou map (obr. IV.7.5 a IV.7.6) byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO₂ s přihlédnutím k jejich klasifikaci. Bodovými značkami jsou v mapách vyznačeny pouze stanice venkovské, jelikož pouze na těchto lokalitách se hodnotí zimní a roční průměrné koncentrace SO₂ vzhledem i imisnímu limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace.

IV.7.2 Vývoj koncentrací oxidu siřičitého

výraznému snížení imisních koncentrací SO₂ došlo po roce 1998 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a splněním předepsaných emisních limitů. Od té doby roční průměrné koncentrace této látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 μg.m^-3. V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení koncentrací SO₂. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO₂, ale od roku 2011 do roku 2015 je patrný další klesající trend (obr. IV.7.3).

V letech 2000–2015 došlo celkově k poklesu koncentrací SO₂ (o cca 30–50 % v závislosti na imisní charakteristice – obr. IV.7.4.)

Trend koncentrací SO₂ je způsoben poklesem emisí, odsířením uhelných elektráren a změnou používaných paliv (viz trendy ve vývoji emisí v kap. II). Vliv na meziroční kolísání koncentrací této látky mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické a rozptylové podmínky.

Vývoj koncentrací oxidu siřičitého vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

Od roku 2005 je patrný klesající trend ve vývoji 4. nejvyšší 24hodinové a 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO₂ na vybraných lokalitách (obr. IV.7.2). V roce 2015 došlo v porovnání s rokem 2014 k poklesu těchto hodnot na většině lokalit. K poklesu koncentrací této látky proti předchozímu roku došlo např. na stanicích Studénka, Sokolov a Teplice, naopak ke vzestupu koncentrací SO₂ došlo na stanicích Krupka, Výslunní a Zlín-Svit.

Vývoj koncentrací oxidu siřičitého vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

V ročním i zimním průměru SO₂ je na venkovských stanicích zřetelný pozvolný klesající trend (obr. IV.7.7 a IV.7.8). V roce 2015 došlo proti předchozímu roku k poklesu ročních i zimních koncentrací SO₂ na většině venkovských lokalit. Zvláště patrný je tento pokles na stanicích Lom, Měděnec a Studénka, naopak vzestup koncentrací SO₂ je viditelný na stanicích Krupka a Churáňov.

IV.7.3 Emise oxidu siřičitého

Zdrojem emisí oxidu siřičitého je především spalování pevných fosilních paliv, která obsahují síru. V roce 2014 pocházelo v celorepublikovém měřítku ze sektoru 1A1a-Veřejná energetika a výroba tepla 63,6 % emisí SO₂ a ze sektoru 1A4bi-Lokální vytápění domácností 10,7 % (obr. IV.7.9). Pokles emisí SO₂ mezi roky 2007 a 2008 nastal v sektoru 1A1a vlivem zavedení povinnosti plnit emisní stropy pro zdroje LCP (obr. IV.7.10). Od roku 2008 jsou emise SO₂ na přibližně stejné úrovni s výraznějším poklesem mezi roky 2012 a 2013. Vzhledem k převažujícímu vlivu sektoru veřejná energetika a výroba tepla jsou emise SO₂ koncentrovány do Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje, ve kterých se nacházejí větší energetické výrobní celky (obr. IV.7.11).

Tab. XIII.18 Stanice s nejvyššími hodnotami 25. a maximální hodinové koncentrace SO₂

Tab. XIII.19 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu SO₂

Tab. XIII.20 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací SO₂

Tab. XIII.21 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací SO₂ na venkovských stanicích

Tab. XIII.22 Stanice s nejvyššími hodnotami zimních průměrů koncentrací SO₂ na venkovských stanicích, 2014/2015

Obr. IV.7.1 Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO₂, 2015