V.2 AGLOMERACE BRNO

Aglomerace Brno leží v centru Jihomoravského kraje, je totožná se správním územím města Brna. Z hlediska hodnocení kvality ovzduší je Brno jednou ze tří aglomerací, a není tak součástí zóny Jihovýchod (Jihomoravský kraj bez Brna a kraj Vysočina). Rozloha aglomerace činí 230,22 km² a žije v ní 377 028 obyvatel, včetně cizinců pak 401 003. (Zdroj: MV ČR, data k 1. 1. 2016, data ČSÚ k 1. 1. 2016.)

V aglomeraci Brno byly v posledních pěti letech překračovány imisní limity stanovené pro ochranu zdraví lidí. Jedná se zejména o suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5, benzo[a]pyren a v dopravou nejzatíženějších částech aglomerace rovněž NO₂. Z hlediska překračování imisních limitů je rok 2015 výjimečný, protože došlo k překročení jediného imisního limitu na jediné stanici (Brno-Zvonařka, imisní limit pro denní koncentraci PM₁₀). Plocha území aglomerace s překročeným imisním limitem pro denní koncentraci PM₁₀ se může pohybovat v řádu jednotek procent (2013–2015) či může zabírat téměř celé území aglomerace (2010). Obdobně variabilní jsou i plochy území s překročením imisního limitu pro benzo[a]pyren, zde však z důvodu velmi nízkého počtu stanic může dojít k nejvyšší nejistotě ve vymezování. V případě průměrných ročních koncentrací PM₁₀ nebyla od roku 2007 ani jednou vymezena oblast s překročením tohoto limitu na území aglomerace Brno. Plochy území s překročením imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO₂ jsou dlouhodobě konstantní v řádu několika procent a vyskytují se v blízkosti nejzatíženějších dopravních tahů (tab. V.2.1).

Největší podíl na zvýšených koncentracích výše zmíněných škodlivin má v aglomeraci Brno doprava. Protínají se zde významné dopravní tepny (dálnice D1, D2, rychlostní silnice R52 na Vídeň a R43 na Svitavy). Kvůli nevyřešenému obchvatu Brna z dálnice D1 směrem na Svitavy projíždí denně centrem města Brna velké množství tranzitní dopravy, navyšující již tak značné množství automobilů v Brně. Plynulost tranzitní dopravy pak není zajištěna kvůli nedokončenému velkému městskému okruhu v oblasti Pisárek a Židenic.

V roce 2015 došlo v rámci inovace státní sítě imisního monitoringu k rozšíření měření kvality ovzduší. Posílena byla zejména měření PM_2,5 (Brno-Dětská nemocnice, Brno-Úvoz (hot spot). Díky změně měření PM₁₀ a PM_2,5 v lokalitách Brno-Líšeň a Brno-Úvoz (hot spot) z manuálního režimu na automatický je nově možné sledovat aktuální koncentrace měřené na těchto stanicích online na portálu ČHMÚ. Díky inovaci státní sítě imisního monitoringu se tak zlepšuje i informovanost obyvatel.

V.2.1 Kvalita ovzduší v aglomeraci Brno

Suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5

V roce 2015 nepřekročila žádná z lokalit na území aglomerace Brno imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀. Tento imisní limit byl v aglomeraci Brno naposledy překročen v roce 2010, konkrétně pak na stanici Brno-Svatoplukova. Nejvyšší koncentrace byly již tradičně naměřeny na dopravou nejexponovanějších lokalitách Brno-Svatoplukova a Brno-Zvonařka (obr. V.2.1). Proti roku 2014 došlo ke snížení průměrných ročních koncentrací PM₁₀ na většině lokalit, k nárůstu koncentrací došlo v lokalitách Brno-Arboretum o 2,4 μg.m^-3, v Brně-Soběšicích o 1,3 μg.m^-3 a v lokalitě Brno-Kroftova o 1,7 μg.m^-3. Nejhorší imisní situace byla potvrzena na dopravních stanicích, kde byly v průměru za roky 2010–2015 koncentrace o 5,4 μg.m^-3 vyšší než na pozaďových lokalitách (obr. V.2.1). Městské a předměstské pozaďové stanice velmi dobře kopírují regionální venkovskou pozaďovou stanici Mikulov-Sedlec, v letech 2010–2015 jsou koncentrace na městských a předměstských pozaďových lokalitách v průměru zhruba o 4,2 μg.m^-3 vyšší.

V případě částic PM_2,5 měřených na území aglomerace Brno platí, že imisní limit pro průměrnou roční koncentraci je překračován pouze na dopravou zatížených lokalitách obr. V.2.2), pozaďové lokality imisní limit nepřekračují. V roce 2015 došlo k poklesu průměrných ročních koncentrací PM_2,5 proti roku 2014 na všech lokalitách s výjimkou Brna-Líšně, kde došlo k mírnému nárůstu koncentrací zhruba na úroveň roku 2013. Žádná z lokalit nepřekročila v roce 2015 imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM_2,5, což se stalo poprvé od nabytí platnosti tohoto imisního limitu.

V roce 2015 překročila imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ pouze dopravní lokalita Brno-Zvonařka (obr. V.2.3). Svůj vliv na zvýšených koncentracích v této lokalitě měla kromě dopravy i stavební činnost (výstavba trafo stanice pro budoucí Jižní centrum včetně pohybu těžké techniky) v těsné blízkosti stanice v průběhu druhé poloviny roku. Pozaďová lokalita Brno-Tuřany imisní limit překračovala v letech, kdy se vyskytovaly delší epizody s nepříznivými rozptylovými podmínkami (2010–2011), lokalita Brno-Soběšice nepřekročila v období 2010–2015 imisní limit ani jednou. V případě počtu dní s koncentracemi vyššími než 50 μg.m^-3 došlo na všech stanicích s výjimkou lokality Brno-Arboretum k poklesu počtu těchto dní. V některých případech je pokles velmi významný – v případě lokality Brno-Svatoplukova došlo k poklesu z 62 na 32 dní, v případě lokality Brno-Lány došlo k poklesu z 51 na 33 dní a v případě lokality Brno-Úvoz (hot spot) došlo k poklesu z 31 na 19 dní. Lokalita Brno-Úvoz (hot spot) byla v roce 2014 významně ovlivněna opravou vozovky v těsné blízkosti stanice (viz ČHMÚ 2015), rok 2015 se tak vrací na úroveň roku 2013. 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace v aglomeraci Brno sledují obdobný klesající trend na dopravních i pozaďových lokalitách. Na dopravních lokalitách jsou v letech 2010–2015 v průměru o 6,4 μg.m^-3 vyšší než pozaďové koncentrace a ty jsou v průměru o 6,7 μg.m^-3 vyšší než hodnoty měřené na regionální pozaďové lokalitě v Mikulově-Sedleci (obr. V.2.3).

Obecně však platí, že hodnoty koncentrací jsou velmi závislé na meteorologických, resp. rozptylových podmínkách v zimním období. Negativní vliv nepříznivých rozptylových podmínek v zimním období spolu s topnou sezónou (lokální vytápění domácností) se projevuje i na distribuci dnů s koncentrací PM₁₀ vyšší než 50 μg.m^-3 – tyto dny se vyskytují především v chladném období roku. V roce 2015 bylo zaznamenáno nejvíce dnů s koncentracemi vyššími než 50 μg.m^-3 v únoru a březnu, větší množství těchto dnů se vyskytlo také v listopadu. Naopak v lednu a prosinci panovaly dobrérozptylové podmínky a téměř všechny lokality naměřily maximálně dva dny s koncentracemi vyššími než 50 μg.m^-3. Výjimkou byla v lednu stanice Brno-Lány a Brno-Zvonařka v prosinci. V lokalitě Brno-Lány mohlo dojít k ovlivnění lokálním zdrojem (nejvyšší koncentrace byly měřeny při rychlostech větru do 0,2 m.s-1, které se vyskytovaly v 17 % měsíce ledna v této lokalitě). Při vyšších rychlostech proudění větru byly nejvyšší koncentrace měřeny při severním, severovýchodním a východním proudění. V případě lokality Brno-Zvonařka měla v druhé polovině roku na koncentrace vliv již zmíněná stavební činnost v těsné blízkosti stanice. Lokalita v Brně-Soběšicích naměřila nejméně dnů s koncentracemi PM₁₀ vyššími než 50 μg.m^-3 v aglomeraci Brno, a pouze o dva dny převyšovala regionální pozaďovou lokalitu Mikulov-Sedlec. Naopak nejvyšší počet překročení dní s koncentracemi PM₁₀ vyššími než 50 μg.m^-3 v aglomeraci Brno zaznamenala z výše uvedených důvodů lokalita Brno-Zvonařka (obr. V.2.4).

Vývoj koncentrací od roku 1996 ukazuje, že aglomerace Brno se téměř neliší od aglomerace Praha či zóny Severozápad. Trendy mají v případě průměrných ročních koncentrací téměř totožný průběh a velmi podobné koncentrace, což naznačuje jednak nadregionální vliv meteorologických podmínek a jednak obdobné ovlivnění. Liší se pouze Moravskoslezský kraj vlivem odlišného typu zatížení. Obdobně se chová i trend 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM₁₀ či průměrné roční koncentrace PM_2,5. V obou případech jsou koncentrace v aglomeraci Brno vyšší než v aglomeraci Praha, což může být způsobeno jednak celkově vyšším pozadím koncentrací suspendovaných částic na Moravě a rovněž vyšším podílem zastoupení dopravních stanic v Brně. 

Oxid dusičitý (NO₂)

Na území aglomerace Brno byl v předchozích letech překračován imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO₂, avšak pouze na dopravou nejzatíženějších lokalitách. Imisní limit pro hodinovou koncentraci NO₂ naopak překračován nebyl. V roce 2015 nebyl imisní limit překročen na žádné lokalitě, která naměřila dostatečné množství dat pro výpočet průměrné roční koncentrace. Na většině dopravních lokalit průměrná roční koncentrace NO₂ stoupla, výjimkou je pouze lokalita Brno-Svatoplukova, na které koncentrace mírně poklesly. Naopak na pozaďových lokalitách s výjimkou stanice Brno-Lány průměrné roční koncentrace NO₂ klesly. V roce 2014 byla uzavřena ulice Milady Horákové v blízkosti lokality Brno-Dětská nemocnice. V průběhu roku 2015 již byla tato komunikace uvedena zpět do provozu, koncentrace NO₂ však v této lokalitě poklesly z 26,6 μg.m^-3 na 24,8 μg.m^-3. Koncentrace měřené v pozaďové lokalitě Brno-Tuřany se vposledních letech pohybují pod 20 μg.m^-3 a mají sestupnou tendenci. Průměrná roční koncentrace v roce 2015 činila 17,1 μg.m^-3, což je téměř totožná hodnota jako v roce 2014 obr.V.2.5).

Trend koncentrací je na všech stanicích ve sledovaném období poměrně vyrovnaný, na rozdíl od suspendovaných částic nejsou hodnoty koncentrací tolik ovlivněny meteorologickými podmínkami. Roli hraje především intenzita dopravy v blízkosti stanice. Pro tu je však mnohem charakterističtější oxid dusnatý NO, který však nemá imisní limit.

Přestože je na vybraných lokalitách v aglomeraci Brno překračován imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO₂, celkově si na tom aglomerace stojí velmi dobře, v průměru dosahuje přibližně stejných hodnot jako celorepublikový průměr. Z uvedených aglomerací je na tom Brno dlouhodobě nejlépe. V případě hodinových koncentrací dochází v některých letech k výraznému nárůstu (2006, 2010) – jedná se zejména o roky, kdy došlo k výraznému zhoršení kvality ovzduší v chladné části roku vlivem nepříznivých rozptylových podmínek (2006) či velmi dlouhé topné sezóny (2010). I tak jsou koncentrace v aglomeraci Brno opět dlouhodobě nejnižší.

Benzo[a]pyren

Zástupcem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v legislativě je benzo[a]pyren, karcinogenní látka vznikající při spalování pevných i kapalných paliv. PAH jsou na území aglomerace Brno měřeny na dvou lokalitách – v dopravou zatíženém centru města (Brno-Masná) a v rezidenčním pozadí na sídlišti (Brno-Líšeň). Jako pozadí Jihomoravského kraje slouží lokalita Kuchařovice. Zatímco dopravní lokalita Brno-Masná v letech 2010–2012 překračovala hodnotu imisního limitu, koncentrace v lokalitě Brno-Líšeň ji nepřekročily ani jednou. V roce 2013–2015 dramaticky poklesla koncentrace v lokalitě Brno-Masná až na úroveň 50 % koncentrace z roku 2012, koncentrace jsou tak totožné jako v pozaďové lokalitě Brno-Líšeň či ve venkovské pozaďové lokalitě Kuchařovice (obr. V.2.6). Hodnoty koncentrací benzo[a]pyrenu v jednotlivých částech roku jsou velmi rozdílné. Zatímco v létě jsou prakticky nulové, v zimě se pohybují v maximech až kolem 4 ng.m^-3. To je způsobeno nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami a dále také vyššími hodnotami regionálního pozadí. Nejvýznamnějším zdrojem benzo[a]pyrenu v rámci celé ČR je vytápění domácností. Vytápění domácností je v provozu prakticky pouze v topné sezóně a zároveň je v rámci Jihomoravského kraje po dopravě druhým nejvýznamnějším zdrojem suspendovaných částic, na které jsou PAH vázány. Vytápění domácností tak během chladné části roku plošně zvednou pozaďové koncentrace v celém kraji. V topné sezóně tak mohou být v malých sídlech Jihomorav- ského kraje s lokálními topeništi měřeny podstatně vyšší koncentrace než v aglomeraci Brno s centrálním zásobováním teplem a teplárnami využívají- cími jako palivo zemní plyn. Tato situace byla podložena i měřeními během epizody zhoršených rozptylových podmínek začátkem listopadu 2015, kdy koncentrace částic i benzo[a]pyrenu výrazně vzrostly (aglomerace Brno vyhlásila smogovou situaci). Avšak zatímco koncentrace benzo[a]pyrenu v Líšni dosáhla dne 6. 11. 2015 hodnoty 2 ng.m^-3, v neplynofikované obci Chudčice s méně než 1000 obyvateli byla naměřena koncentrace 18,4 ng.m^-3. Ve stejnou dobu, kdy gradovaly koncentrace vlivem zhoršených rozptylových podmínek (3. a 6. 11. 2015), naměřila lokalita Brno-Masná nulové koncentrace benzo[a]pyrenu, což je vzhledem k roční době a meteorologické situaci velmi nepravděpodobné (obr. V.2.7).

Z hlediska dlouhodobého vývoje koncentrací se aglomerace Brno, podobně jako Praha či zóna Severozápad, pohybuje v těsné blízkosti imisního limitu. Obecně v Brně dlouhodobě platí, že pozaďové lokality se pohybují pod hodnotou imisního limitu, dopravou zatížené centrum pak mírně nad imisním limitem.

Přízemní ozon

Monitoring přízemního O₃ byl na území aglomerace Brno v roce 2015 prováděn ve čtyřech lokalitách – pozaďové koncentrace jsou měřeny stanicemi Brno-Tuřany, Brno-Lány a Brno-Dětská nemocnice. Dále je O₃měřen v dopravou zatíženém centru města na stanici Brno-Zvonařka. Pro srovnání byla opět zařazena i regionální pozaďová lokalita v Mikulově-Sedleci. Ozon je velmi reaktivní molekula, která ochotně reaguje s většinou látek v ovzduší. Proto jsou nejvyšší koncentrace troposférického O₃ měřeny v čistých lokalitách s nízkými koncentracemi ostatních látek znečišťujících ovzduší. Naopak nejzatíženější (dopravní) lokality měří nejnižší koncentrace přízemního ozonu. Reaktivita O₃ se odrazila i v naměřených koncentracích a počtech překročení hodnoty imisního limitu pro O₃ na území aglomerace Brno. Regionální pozaďová lokalita Mikulov-Sedlec dlouhodobě překračuje hodnotu imisního limitu O₃ v průměru za 3 roky. Obdobné koncentrace měří i lokalita Brno-Tuřany. Ta dokonce v roce 2014 nepřekročila hodnotu imisního limitu, ale v roce 2015 díky velmi teplému roku opět tuto hodnotu překročila. Další pozaďové lokality Brno-Lány a Brno-Dětská nemocnice měří troposférický ozon teprve krátce, hodnoty nedosahují těch měřených v Brně-Tuřanech, avšak v roce 2015 je patrný poměrně významný nárůst koncentrací a počtu překročení hodnoty imisního limitu. Nejnižší koncentrace měří dlouhodobě lokalita Brno-Zvonařka. Přestože i zde je patrný nárůst koncentrací v letech 2014 a 2015, počet překročení hodnoty imisního limitu je stále menší než polovina legislativou povoleného počtu (obr. V.2.8).

Dlouhodobý vývoj koncentrací přízemního O₃ je závislý na meteorologických podmínkách zejména v létě, kdy jsou dosahovány maximální koncentrace. Nejinak je tomu i v Brně. Městské lokality dosahují nižších koncentrací než venkovské, což se projevuje i na výše zmíněných lokalitách. Přestože Brno-Tuřany není venkovská lokalita, jsou zde koncentrace dlouhodobě vyšší než v centru města.

V.2.2 Emise v aglomeraci Brno

V současné době je na území aglomerace Brno individuálně evidováno cca 600 provozoven zdrojů znečišťování ovzduší zařazených do databáze REZZO 1 a 2. Na celkových emisích se jich významněji podílí pouze několik desítek. Jedná se především o teplárenské zdroje (Teplárny Brno, a. s.), spalovnu komunálního odpadu (SAKO Brno, a. s.) a malou část provozoven dříve velmi rozvinutého strojírenského odvětví (především slévárny). Podle výstupů SLDB 2011 převládají u vytápění domácností centrální zdroje tepla (cca 54 % bytů), dále pak plynové kotelny a lokální plynové kotle (dohromady cca 37 % bytů). Pouze v malé části bytového fondu, především v okrajových částech města, je využíváno jako palivo uhlí, dřevo, popř. koks. Stejně tak je větší část budov komunální sféry napojena na CZT, popř. na vlastní plynové kotelny.

V období let 2002–2013 došlo u výše uvedených významnějších zdrojů k poklesu všech sledovaných emisí. U emisí TZL souvisí tento pokles s modernizací, popř. ukončením provozu některých technologických výrob, především sléváren (např. Slévárna Zetor nebo Šmeral, a. s.). Jediným významnějším zdrojem emisí TZL je podle aktuálních údajů souhrnné provozní evidence Eligo, a. s., specializovaný na výrobu sušených mléčných produktů. Následují slévárenské provozy (především Královopolská slévárna), u nichž lze vedle vykázaných emisí TZL očekávat také určitý podíl obtížně stanovitelných fugitivních emisí.

U emisí SO₂ má rozhodující podíl spalovna komunálního odpadu SAKO Brno, a. s. K výraznému snížení emisí teplárenských zdrojů došlo nejprve omezováním spalování vysokosirných topných olejů a následným přechodem na výhradní využití zemního plynu.

Na poklesu emisí NO_x se vedle postupné modernizace teplárenských zdrojů podílí rovněž odstavení jednotky TEDOM provozovny ERDING, a. s., Brno – plynová kotelna Kolejní, která produkovala ještě v roce 2002 více než 200 t.rok^-1 emisí.

V.2.3 Shrnutí

Aglomerace Brno má z hlediska kvality ovzduší zásadní problém s dopravou, resp. se škodlivinami, za jejichž přítomnost v ovzduší je doprava majoritně zodpovědná. Vzhledem k poloze Brna coby dálniční křižovatky včetně tranzitní dopravy projíždějící centrem města, nebude tento problém zřejmě v dohledné době vyřešen. Podobně jako v případě Prahy bude nutné nejprve investovat do obchvatů (vymístění emisí z centra města a jejich značné snížení díky zvýšení plynulosti provozu) a následně provést další dopravně-organizační opatření, než se situace zlepší. Mimo centrum města je situace o poznání lepší, k překračování imisních limitů na pozaďových lokalitách jako je Brno-Líšeň, Brno-Soběšice či Brno-Tuřany dochází pouze v letech s delšími obdobími s nepříznivými rozptylovými podmínkami.

Aglomerace Brno neplnila v posledních pěti letech imisní limity v případě suspendovaných částic (PM₁₀ i PM_2,5), NO₂ a benzo[a]pyrenu. V roce 2015 došlo pouze k překročení imisního limitu pro denní koncentraci PM₁₀, a to pouze na jediné stanici. Všechny tyto škodliviny v aglomeraci Brno úzce souvisí s dopravou.

Pro ostatní škodliviny, uvedené v legislativě, se daří plnit imisní limity. V případě oxidu siřičitého (denní i hodinový imisní limit), oxidu uhelnatého, olova, arsenu, kadmia a niklu se dokonce koncentrace dlouhodobě pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Koncentrace benzenu se pohybují v blízkosti dolní meze pro posuzování. 

V.2.4 Koncentrační růžice pro aglomeraci Brno (lokalita Brno-Tuřany)

Koncentrační růžice byly tvořeny z dat stanice AIM Brno-Tuřany a profesionální meteorologické stanice Brno-Tuřany. Lokalita je situována na Tuřanské terase v intravilánu mezinárodního letiště Brno-Tuřany. Lokalita je otevřená do všech směrů a dobře provětrávaná. K nejčastějším směrům větru patří SZ, SV a V, nejméně často proudí vítr od JZ a J. Bezvětří panovalo pouze v 0,4 % času roku 2015 (obr. 7, Příloha III).

V případě suspendovaných částic PM₁₀ je patrné, že nejvyšších koncentrací je dosahováno při proudění z východních, resp. severovýchodních směrů. Koncentrace v lokalitě Brno-Tuřany je tak významněji ovlivňována zdroji mimo Brno (obr. 8, Příloha III). Z analýzy koncentrační růžice podle ročních období vyplývá, že naprosto rozhodující je zima (topná sezona), kdy je dosahováno nejvyšších koncentrací PM (obr. 9, Příloha III). Dominance východních a severovýchodních směrů v topné sezoně poukazuje na vliv lokálních topenišť, popř. dálkového transportu, který při severovýchodním proudění ovlivňuje podstatnou část Moravy. Při severovýchodním proudění je často transportováno znečištění z Polska, které postupuje Moravskoslezským krajem, Moravskou bránou a dále přes střední a jižní Moravu až do Rakouska. Tuto situaci dobře dokumentuje např. vývoj koncentrací dne 19. 10. 2015, kdy se na moravských stanicích vyskytly zvýšené koncentrace PM. Jako první byla zasažena lokalita Věřňovice, situovaná na hranici ČR a Polska. K ní se přidala lokalita Český Těšín. Vlivem SV proudění se pak znečištění transportovalo dále na jih. Zatímco koncentrace ve Věřňovicích a Českém Těšíně klesaly, rostlo téměř shodně znečištění ve Studénce a Valašském Meziříčí, později následovaly lokality Těšnovice a Zlín. Epizoda zvýšených koncentrací trvala zhruba čtyři hodiny, než došlo k poklesu a maximálně dosažené hodnoty postupně klesaly se vzdáleností. Přesto je patrné, že i v lokalitách Těšnovice nebo Zlín narostly během dne koncentrace z původních 20 resp. 40 μg.m^-3 až na hodnoty okolo 100 μg.m^-3 (obr. 10, Příloha III). Naopak je z koncentrační růžice patrné, že v topné sezoně takřka nedochází k ovlivnění lokality znečištěním proudícím z Brna. Rovněž dálnice D1, vzdálená cca 2 km, či přistávací plocha v těsné blízkosti lokality koncentrace PM výrazně neovlivňuje.

Koncentrace NO₂ v lokalitě Brno-Tuřany jsou dlouhodobě nízké, průměrná roční koncentrace se pohybuje pod 20 μg.m^-3, tedy pod polovinou hodnoty imisního limitu. Z koncentrační růžice pro NO₂ vyplývá, že vyšších koncentrací je dosahováno pouze při nízkých rychlostech větru, kdy nedochází k dostatečnému rozptylu této škodliviny. Vážená koncentrační růžice pak naznačuje, že nejvíce ke zvýšeným koncentracím přispívá proudění ze SV a V při nízkých rychlostech větru. Při rychlostech větru nad 5 m.s-1 jsou již ze všech směrů koncentrace nízké (obr. 11, Příloha III). Analýza koncentrační růžice dle ročního období ukazuje, že při nízkých rychlostech větru jsou zvýšené koncentrace NO₂ v každém období. Svůj vliv zde může sehrát i blízkost přistávací dráhy mezinárodního letiště. V podzimních a zimních měsících se však zvýšené koncentrace vyskytují i při V a SV proudění i při vyšších rychlostech větru. Vliv na koncentrace v topné sezoně tedy zřejmě mají i lokální topeniště, coby významný plošný spalovací zdroj (obr. 12, Příloha III).

Lokalita Brno-Tuřany je předměstská pozaďová lokalita, a na rozdíl od stanic v centru Brna dosahuje zvýšených koncentrací přízemního ozonu, srovnatelných s regionální pozaďovou lokalitou v Mikulově-Sedleci. Koncentrační růžice se od předešlých v této lokalitě liší, maximálních koncentrací je dosahováno při J a JV proudění. Tato situace úzce souvisí s meteorologickou situací, kdy při proudění z J a JV k nám většinou proudí teplý vzduch a je slunečné počasí, čili vhodné podmínky pro tvorbu přízemního ozonu (obr. 13, Příloha III). Troposférický ozon vzniká řadou fotochemických reakcí a ke svému vzniku potřebuje sluneční záření, které většinou doprovází zvýšené teploty. Velmi dobře to zobrazuje následující koncentrační růžice rozdělená podle teploty vzduchu (obr. 14, Příloha III). Při teplotách do 25 °C nejsou úplně vhodné podmínky pro tvorbu ozonu a koncentrace jsou nízké. Zvýšené koncentrace se vyskytují pouze při silnějším J proudění, kdy se může jednat o dálkový transport této škodliviny. Naopak při teplotách nad 30 °C jsou vysoké koncentrace prakticky vždy, nezávisí na směru proudění větru. Mezi 25 a 30 °C pak směr proudění částečně rozhoduje a vyšší koncentrace převládají při J a JV proudění, které koresponduje se slunečným a teplým počasím. Rovněž v tomto případě může být stanice ovlivněna dálkovým transportem O₃ z jižnějších poloh, kde jsou zpravidla koncentrace vyšší (viz kap. VIII.). Zajímavostí je, že v případě velmi nízkých rychlostí větru jsou koncentrace troposférického ozonu vždy velmi nízké. Dobře to koresponduje s koncentrační růžicí pro NO₂ (prekurzoru troposférického ozonu), kdy jsou naopak při těchto podmínkách koncentrace nejvyšší.

Tab. V.2.1 Plocha aglomerace Brno s překročenými imisními limity jednotlivých škodlivin
 

Obr. V.2.1 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2010–2015

Obr. V.2.2 Průměrné roční koncentrace PM_2,5, aglomerace Brno, 2010–2015

Obr. V.2.3 Počet překročení 24hod. hodnoty imisního limitu PM₁₀ na vybraných lokalitách a 36. nejvyšší 24h koncentrace PM₁₀ na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2010–2015

Obr. V.2.4 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 µg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Brno, 2015

Obr. V.2.5 Průměrné roční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2010–2015

Obr. V.2.6 Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu, aglomerace Brno, 2010–2015

Obr. V.2.7 Koncentrace benzo[apyrenu] během epizody nepříznivých rozptylových podmínek, aglomerace Brno, listopad 2015

Obr. V.2.8 Počet překročení hodnoty imisního limitu O₃ v průměru za 3 roky, aglomerace Brno, 2010-2015

Obr. V.2.9 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Brno, 2015

Obr. V.2.10 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, aglomerace Brno, 2015