IV.7 OXID SIŘIČITÝ
IV.7.1 Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2016
Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2016 vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví
V roce 2016 nebyl v ČR překročen hodinový ani 24hodinový imisní limit oxidu siřičitého (SO2) na žádné měřicí stanici (tab. XIII.18 a XIII.19). Pouze na lokalitě Lom v Ústeckém kraji byla naměřena jedna hodinová i 24hodinová koncentrace SO2 přesahující limitní hodnotu 350 μg.m-3, resp. 125 μg.m-3. Nebyl však překročen povolený počet 24, resp. 3 překročení limitní hodnoty. Na uvedené stanici lze předpokládat ovlivnění významnými energetickými a průmyslovými zdroji umístěnými v Podkrušnohorské pánvi.
Nejvyšší hodinové koncentrace SO2 byly naměřeny na stanicích Lom (371 μg.m-3), Nová Víska u Domašína (340 μg.m-3) a Sokolov (293 μg.m-3). Na stanici Lom došlo dne 21. 5. 2016 k jednomu případu překročení limitní hodnoty. Hodinové koncentrace SO2 dosahovaly postupně hodnot 217, 371 a 148 μg.m-3 v 8, 9 a 10 hod. SELČ. Tato epizoda byla pravděpodobně důsledkem průniku SO2 k zemi po rozrušení ranní inverze a startu turbulence. Vanul pouze slabý vítr od jihozápadu, ale nelze vyloučit vliv průmyslových zdrojů ze Záluží.
Nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2 byly naměřeny na stanicích Lom (143 μg.m-3), Ostrava- Radvanice ZÚ (101 μg.m-3) a Teplice (90 μg.m-3). Na stanici Lom byla dne 31. 12. 2016 překročena hodnota 24hodinového imisního limitu. Hodinové koncentrace SO2 dosahovaly tento den nejvyšších hodnot 180–218 μg.m-3 v 16–21 hod., zvýšené koncentrace byly naměřeny i v ranních hodinách 1. 1. 2017. Vanul pouze slabý vítr z východního setoru, odkud lze předpokládat i vliv průmyslových zdrojů.
25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2 dosahovala nejvyšších hodnot na stanicích: Dolní Rychnov (138 μg.m-3), Ostrava-Radvanice ZÚ (133 μg.m-3) a Lom (120 μg.m-3). Čtvrtá nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2 dosáhla nejvyšších hodnot na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ (82 μg.m-3), Bohumín (52 μg.m-3) a Nová Víska u Domašína (38 μg.m-3).
Na 99,9 % plochy ČR byly 24hodinové koncentrace SO2 pod dolní mezí pro posuzování (LAT). Pouze na méně než 0,1 % území LAT přesahovaly. Týká se to převážně Ústeckého kraje v části Podkrušnohorské pánve, zejména v okrese Most (obr. IV.7.1).
Vzhledem k poklesu koncentrací v roce 2015 a 2016 proti předchozím letům, nepřesahují na většině území ČR (63,5 %) koncentrace SO2 doporučenou 24hodinovou hodnotu WHO pro ochranu lidského zdraví, tj. na tomto území nebyla v roce 2016 ani jednou překročena 24hodinová průměrná koncentrace 20 μg.m-3.
Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2016 vzhledem k imisním limitům
pro ochranu ekosystémů a vegetace
Na venkovských lokalitách nebyl v roce 2016 překročen imisní limit pro roční ani zimní průměrnou koncentraci (tab. XIII.21 a XIII.22). Nejvyšší zimní průměrná koncentrace byla zaznamenána na lokalitách Věřňovice (12,5 μg.m-3), Lom (11,8 μg.m-3) a Krupka (11,3 μg.m-3). Roční průměrná koncentrace dosáhla maxima na lokalitách Krupka (8,7 μg.m-3), Lom (8,6 μg.m-3) a Věřňovice (6,8 μg.m-3).
KK překročení horní meze pro posuzování (UAT) roční průměrné koncentrace SO2 došlo v roce 2016 pouze na malých plochách Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje (obr. IV.7.5). Ve stejných krajích, a navíc v kraji Středočeském, Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském došlo k překročení UAT průměrné koncentrace za zimní období 2015/2016 (obr. IV.7.6).
Pro konstrukci obou map (obr. IV.7.5 a IV.7.6) byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO2 s přihlédnutím k jejich klasifikaci. Bodovými značkami jsou v mapách vyznačeny pouze stanice venkovské, jelikož pouze na těchto lokalitách se hodnotí zimní a roční průměrné koncentrace SO2 vzhledem i imisnímu limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace.
IV.7.2 Vývoj koncentrací oxidu siřičitého
výraznému snížení imisních koncentrací SO2 došlo po roce 1998 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a splněním předepsaných emisních limitů. Od té doby roční průměrné koncentrace této látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 μg.m-3. V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení koncentrací SO2. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO2, ale od roku 2011 do roku 2015 je patrný další klesající trend (obr. IV.7.3).
V letech 2000–2016 došlo celkově k poklesu koncentrací SO2 (o cca 40–50 % v závislosti na imisní charakteristice – obr. IV.7.4.)
Trend koncentrací SO2 je způsoben poklesem emisí, odsířením uhelných elektráren a změnou používaných paliv (viz trendy ve vývoji emisí v kap. II). Vliv na meziroční kolísání koncentrací této látky mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické a rozptylové podmínky.
Vývoj koncentrací oxidu siřičitého vzhledem k imisním limitům pro ochranu
zdraví
Od roku 2005 je patrný klesající trend ve vývoji 4. nejvyšší 24hodinové a 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2 na vybraných lokalitách (obr. IV.7.2). V roce 2016 došlo v porovnání s rokem 2015 k poklesu těchto hodnot na většině lokalit, např. na stanicích Krupka, Měděnec, Sněžník a Nová Víska u Domašína. Naopak k vzestupu koncentrací SO2 došlo na stanicích Sokolov, Milá a Věřňovice.
Vývoj koncentrací oxidu siřičitého vzhledem k imisním limitům pro ochranu
ekosystémů a vegetace
V ročním i zimním průměru SO2 je na venkovských stanicích zřetelný pozvolný klesající trend (obr. IV.7.7 a IV.7.8). V roce 2016 došlo proti předchozímu roku k poklesu ročních koncentrací SO2 téměř na všech venkovských lokalitách, např. Krupka, Lom a Věřňovice. Naopak mírný vzestup zimních koncentrací SO2 je patrný na většině stanic, např. Věřňovice, Lom a Tušimice. Vzestup se projevil na přelomu roku 2016/17, zejména v měsících leden a únor 2017, v souvislosti s méně příznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami.
IV.7.3 Emise oxidu siřičitého
Zdrojem emisí oxidu siřičitého je především spalování pevných fosilních paliv, která obsahují síru. V roce 2015 pocházelo v celorepublikovém měřítku ze sektoru 1A1a-Veřejná energetika a výroba tepla 61,2 % emisí SO2 a ze sektoru 1A4bi-Lokální vytápění domácností 13,7 % (obr. IV.7.9). Pokles emisí SO2 mezi roky 2007 a 2008 nastal v sektoru 1A1a vlivem zavedení povinnosti plnit emisní stropy pro zdroje LCP (obr. IV.7.10). K dalšímu významnějšímu poklesu emisí SO2 došlo po roce 2012 v důsledku přípravy zdrojů na plnění přísnějších emisních limitů. Vzhledem k převažujícímu vlivu sektoru veřejná energetika a výroba tepla jsou emise koncentrovány SO2 do Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje, ve kterých se nacházejí větší energetické výrobní celky (obr. IV.7.11).
Tab. XIII.18 Stanice s nejvyššími hodnotami 25. a maximální
hodinové koncentrace SO2
Tab. XIII.19 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu SO2
Tab. XIII.20 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací SO2
Obr. IV.7.1 Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2, 2016
Obr. IV.7.2 4. nejvyšší 24hod. koncentrace a 25. nejvyšší
hodinová koncentrace SO2 na vybraných stanicích, 2006–2016
Obr. IV.7.3 Trendy ročních charakteristik SO2 v České republice, 2000–2016
Obr. IV.7.4 Trendy vybraných imisních charakteristik SO2 (index,
rok 2000 = 100), 2000–2016
Obr. IV.7.5 Pole roční průměrné koncentrace SO2, 2016
Obr. IV.7.6 Pole průměrné koncentrace SO2 v zimním období 2016/2017
Obr. IV.7.7 Roční průměrné koncentrace SO2 na vybraných
venkovských stanicích, 2006–2016
Obr. IV.7.8 Zimní průměrné koncentrace SO2 na vybraných
venkovských stanicích, 2007/2006–2016/2017
Obr. IV.7.9 Podíl sektorů NFR na celkových emisích SO2, 2015
Obr. IV.7.10 Vývoj celkových emisí SO2, 2007–2015
Obr. IV.7.11 Emisní hustoty oxidu siřičitého ze čtverců 5x5 km, 2015