Oxid siřičitý

Stav úrovně znečištění České republiky oxidem siřičitým v roce 1998 ukazují mapová znázornění jednotlivých imisních charakteristik (obr. 2-28, 2-29, 2-30). Na 97 % území České republiky dosahovaly v roce 1998 roční aritmetické průměry koncentrací oxidu siřičitého nejvýše 20 μg.m^-3. Zbylá 3 % území, s koncentracemi nad 20 μg.m^-3, představovala překročení ročního imisního limitu EU pro ekosystémy. Na obr. 2-28 je toto území ohraničeno tmavě zelenou barvou. Na 95 % území České republiky se v roce 1998 se pohyboval 95% kvantil denních průměrů oxidu siřičitého pod hodnotou 50 μg.m^-3.

Jedinou postiženou oblastí, kde v posledních letech stále ještě docházelo k překračování imisních limitů oxidu siřičitého, byly severní Čechy, zejména pánevní oblast Podkrušnohoří. V této oblasti bylo i v roce 1998 zaznamenáno relativně největší znečištění, ojediněle přes 40 μg.m^-3 v ročním aritmetickém průměru. Na jedné stanici zde došlo k překročení imisního limitu ve více než 5 % případů. V ostatních oblastech České republiky včetně hlavního města Prahy bylo znečištění ovzduší oxidem siřičitým velmi malé, výrazně pod hodnotou imisních limitů. Ve srovnání s předchozími lety došlo v roce 1998 k velmi výraznému snížení znečištění oxidem siřičitým na celém území České republiky. Tuto skutečnost dokládají i mapy polí koncentrací oxidu siřičitého z let 1997 a 1998. V roce 1998 poklesl procentuální podíl ve třídě 20-30 μg.m^-3 (roční aritmetický průměr) a 50–80 μg.m^-3 (95% kvantil) ve prospěch nejnižších tříd této látky. Koncentrace oxidu siřičitého do 10 μg.m^-3 v ročním aritmetickém průměru zasahovaly 75 % území České republiky. Na 99,8 % plochy České republiky se pohybovaly koncentrace v ročním aritmetickém průměru pod polovinou imisního limitu – do 30 μg.m^-3.

Prašný aerosol

Stav úrovně znečištění České republiky prašným aerosolem v roce 1998 zachycují mapová znázornění jednotlivých imisních charakteristik (obr. 2-31, 2-32, 2-33, 2-34, 2-35, 2-36, 2-37, 2-38). Na 83 % území České republiky nebyly hodnoty ročních aritmetických průměrů prašného aerosolu vyšší než 30 μg.m^-3 a na více než 98 % území dosahovaly roční aritmetické průměry nejvýše 40 μg.m^-3. Na 76 % území České republiky nebyl v roce 1998 95% kvantil ročních souborů denních průměrů vyšší než 80 μg.m^-3.

Nejvíce postiženou oblastí prašným aerosolem byla v minulosti Ostravsko-karvinská oblast (okresy Ostrava-město a Karviná). Tato charakteristika platí i v roce 1998, pokud se týká velikosti zasaženého území. V roce 1998 se největší znečištění prašným aerosolem s výrazným překročením imisních limitů omezilo pouze na část centra hlavního města Prahy (kap. 2.2.1). Překročení ročního imisního limitu bylo zaznamenáno na městské stanici v Jičíně a Ústí nad Labem. Znečištění, přes 40 μg.m^-3 v ročním aritmetickém průměru, vykazovaly v roce 1998 oblasti: Ostravsko (okresy Ostrava-město a Karviná a město Třinec včetně okolí), severní Čechy (Mostecká pánev), střední Čechy (město Beroun a jižní část okresu Mělník) a jižní Morava (město Brno a další moravská města). Podobně jako u oxidu siřičitého došlo v roce 1998 k výraznému snížení znečištění ovzduší prašným aerosolem na celém území České republiky. Tuto skutečnost potvrzují i mapy polí koncentrací z let 1997 a 1998. Výrazný procentuální pokles byl zaznamenán v ročním aritmetickém průměru ve třídách koncentrací nad 50 μg.m^-3, které v podstatě nejsou v roce 1998 obsaženy. V 95% kvantilu denních koncentrací jsou jen minimálně zastoupeny hodnoty nad 120 μg.m^-3. Na 99,98 % plochy České republiky se pohybovaly koncentrace prašného aerosolu v ročním aritmetickém průměru pod imisním limitem – do 60 μg.m^-3.

Oxidy dusíku

Stav úrovně znečištění České republiky oxidy dusíku v roce 1998 ukazují mapová znázornění jednotlivých imisních charakteristik (obr. 2-39, 2-40, 2-41, 2-42). Největší procentuální zastoupení, 79 %, měly na území České republiky v ročním aritmetickém průměru koncentrace do 20 μg.m^-3. Na téměř 96 % území dosahovaly roční aritmetické průměry nejvýše 30 μg.m^-3.

Nejvíce postiženou oblastí ve znečištění ovzduší oxidy dusíku bylo a stále je hlavní město Praha, kde v posledních letech došlo téměř na všech stanicích k překročení denního imisního limitu ve více než 5 % případů. Tato charakteristika platí i pro rok 1998 (kap. 2.2.1). Uvedené překročení vykazovaly také některé stanice v severních Čechách, v městech Beroun, Plzeň, Hodonín, Zlín a v okresech Karviná a Ostrava-město. V roce 1998 došlo na území České republiky proti roku 1997 k mírnému snížení znečištění ovzduší oxidy dusíku. Tuto skutečnost potvrzují i pole aritmetických průměrů koncentrací z obou let, kdy bylo zaznamenáno v roce 1998 mírné snížení podílu koncentrací nad 40 μg.m^-3 ve prospěch nižších tříd. Na 99,99 % plochy České republiky se pohybovaly koncentrace oxidů dusíku v ročním aritmetickém průměru pod imisním limitem – do 80 μg.m^-3 a na 99 % plochy ČR nepřesahoval 95% kvantil denních koncentrací imisní limit – 100 μg.m^-3.

Tabulky přehledů 2-48, 2-49, 2-50, 2-51, 2-52, 2-53, 2-54 a obrázek 2-46