Na základě Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o členění území ČR do zón a aglomerací je od roku 2005 zvýšená pozornost zaměřena na hodnocení kvality ovzduší v navržených aglomeracích: hlavním městě Praze, Brně a Moravskoslezském kraji. Kromě aglomerací je v této Ročence věnována zvláštní pozornost i zóně Ústecký kraj z důvodu koncentrace průmyslu, větší hustotě osídlení a také z důvodu měření nadlimitních koncentrací znečišťujících látek.

II.4.1.1 Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Většina překročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením podmíněným zejména tím, že hlavní dopravní tahy vedou přímo středem města.

Koncentrace částic PM₁₀ byly v Praze v roce 2008 sledovány celkem na 15 lokalitách ČHMÚ a 7 lokalitách ZÚ. Hodnota 24hodinového imisního limitu PM₁₀ (50 μg.m^-3) byla nejčastěji překročena na lokalitách Praha 2-Legerova (84x), Praha 5-Smíchov (67x) a Praha 5-Mlynářka (43x). Povolený počet překročení je 35. Ve všech třech případech jde o lokality velmi zatížení automobilovou dopravou. Z celkového počtu 19 lokalit s platným ročním průměrem (s dostatečným počtem měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů) jich 5 zaznamenalo překročení 24hodinového imisního limitu PM₁₀. Roční imisní limit pro PM₁₀ (40 μg.m^-3) byl překročen pouze na lokalitě Praha 5-Svornosti (41 μg.m^-3).

Koncentrace částic PM_2,5 byly v roce 2008 měřeny celkem na 5 lokalitách ČHMÚ a 1 lokalitě ZÚ. I když dosud není v české legislativě stanoven platný imisní limit pro PM_2,5, je zajímavé srovnat měřené koncentrace s cílovým imisním limitem pro roční průměrnou koncentraci stanoveným směrnicí Evropského parlamentu 2008/50/ES, jehož hodnota je 25 μg.m^-3. Nejvyšší roční průměrná koncentrace dosahovala na lokalitách hodnot: Praha 5-Smíchov 21 μg.m^-3, Praha 10-Šrobárova 20 μg.m^-3 a Praha 4-Libuš 18 μg.m^-3. Je tedy zřejmé, že cílový imisní limit pro frakci PM_2,5 podle směrnice 2008/50/ES nebyl v Praze překročen na žádné stanici.

Grafická znázornění na obr. II.4.1.1, II.4.1.2 a II.4.1.3 ukazují roční chod měsíčních koncentrací PM₁₀ a PM_2,5, počet překročení 24hodinového imisního limitu PM₁₀ a měsíční poměry PM_2,5/PM₁₀ v roce 2008.
Nejvyšší počet překročení 24hodinového imisního limitu PM₁₀ (50 μg.m^-3) byl dosažen v měsíci listopadu na lokalitě Praha 5-Smíchov. Nejvyšší průměrná měsíční koncentrace PM₁₀ byla zaznamenána v únoru na lokalitě Praha 5-Mlynářka (58 μg.m^-3) a nejvyšší průměrná měsíční koncentrace PM_2,5 rovněž v únoru, tentokrát na lokalitě Praha 9-Vysočany (36 μg.m^-3).

Poměr PM_2,5/PM₁₀ se pohyboval na 5 stanicích v Praze (kde se současně měří PM_2,5 a PM₁₀) v rozmezí od 0,3 (únor: Praha 5-Mlynářka) do 0,9 (prosinec: Praha 4-Libuš). Koncentrace NO₂ byly měřeny na území Prahy v roce 2008 na všech 22 lokalitách. Na stanici Praha 2-Legerova (hot spot), která je umístěna v bezprostřední blízkosti velmi frekventované komunikace, byl překročen hodinový imisní limit NO₂ zvýšený o mez tolerance (200+20 μg.m^-3). Hodnota 200 μg.m^-3 zde byla překročena 106x, hodnota 220 μg.m^-3 38x. Přípustný počet povolení je přitom 18. Nejvyšší 19. hodinová koncentrace dosahovala na této AMS 280 μg.m^-3. Pokud se týká jiných lokalit, hodinová koncentrace NO₂ 200 μg.m^-3 byla v roce 2008 také překročena jednou na stanici Praha 10-Průmyslová, která je rovněž významně ovlivněna dopravou.

Roční imisní limit zvýšený o mez tolerance pro NO₂ (40+4 μg.m^-3) byl překročen na lokalitách: Praha 5-Svornosti (79 μg.m^-3), Praha 8-Sokolovská (67 μg.m^-3), Praha 2-Legerova (66 μg.m^-3), Praha 1-Národní muzeum (52 μg.m^-3) a Praha 5-Smíchov (46 μg.m^-3).

Lze předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných lokalitách, kde není prováděno měření.

Na obr. II.4.1.6 jsou graficky znázorněny roční chody měsíčních koncentrací NO₂ na vybraných lokalitách v Praze v roce 2008. Na obrázku jsou patrné skupiny stanic s podobnými chody koncentrací NO₂, které souvisejí s dopravním zatížením na jednotlivých lokalitách. První skupinu tvoří tři stanice: Praha 2-Legerova (hot spot) a dále dvě stanice ZÚ Praha 5-Svornosti a Praha 8-Sokolovská, které jsou rovněž umístěny v bezprostřední blízkosti komunikace. Koncentrace NO₂ jsou na těchto lokalitách nadlimitní v celém ročním chodu. V druhém sledu vystupuje shluk lokalit, také výrazně ovlivněných dopravou, s podobnými chody kolem hodnoty imisního limitu (Praha 9-Vysočany, Praha 8-Karlín a Praha 5-Smíchov) a nakonec dvě lokality (Praha 2-Riegrovy sady a Praha 4-Libuš), které reprezentují městské pozadí, kde již vliv dopravy není tak velký a naměřené koncentrace jsou podlimitní.

Problémem jsou dále nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu, které překročily cílový imisní limit na dvou ze třech lokalit, které ho v Praze měřily (Praha 10-Šrobárova, Praha 5-Smíchov). Na lokalitě Praha 4-Libuš se roční průměr rovnal hodnotě imisního limitu.
Výsledky naměřených koncentrací PM₁₀, NO₂ a benzo(a)pyrenu jsou významným podnětem k řešení dopravní situace uvnitř aglomerace.

Na stanici Praha 5-Řeporyje, kde během posledních 4 let roční průměr koncentrace arsenu postupně narůstal, došlo v roce 2007 poprvé k překročení cílového imisního limitu (za posledních 11 let). Roční průměr zde dosáhl hodnoty 6,7 ng.m^-3. Překročení cílového limitu průměrné roční koncentrace v této lokalitě bylo naměřeno i v roce 2008. Roční průměr se opět zvýšil a dosáhl zde maxima pro celou Českou republiku za tento rok (9,2 ng.m^-3).

Překračován je také cílový imisní limit pro troposférický ozon. Překročen byl na 3 z 8 lokalit v Praze, které ho během posledních třech let měřily alespoň po dobu jednoho roku (v souladu s definicí cílového imisního limitu v nařízení vlády). Překročení bylo zaznamenáno na lokalitách Praha 6-Suchdol, Praha 4-Libuš a Praha 5-Stodůlky.

Obr. II.4.1.1 Roční chod měsíčních koncentrací PM₁₀ a počet překročení 24hod. limitu PM₁₀, aglomerace Praha, 2008

Obr. II.4.1.2 Roční chod měsíčních koncentrací PM_2,5, aglomerace Praha, 2008

Obr. II.4.1.3 Měsíční poměry PM_2,5/PM₁₀, aglomerace Praha, 2008

Obr. II.4.1.4 Roční chod měsíčních koncentrací benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2008

Obr. II.4.1.5 Roční chod měsíčních koncentrací O₃, aglomerace Praha, 2008

Obr. II.4.1.6 Roční chod měsíčních koncentrací NO₂ na vybraných stanicích AMS, aglomerace, Praha 2008

Obr. II.4.1.7 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Praha, 2008

Obr. II.4.1.8 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2008

II.4.1.2 Brno

Síť imisního monitoringu
V aglomeraci Brno se v roce 2008 podílelo na měření kvality ovzduší 12 stanic imisního monitoringu spravovaných 3 institucemi: Český hydrometeorologický ústav (imisní monitoring včetně vzorkování akreditován dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005), Magistrát města Brna (MMB) a Zdravotní ústav se sídlem v Brně.

Odhad rozlohy znečištěných oblastí
Na území aglomerace Brno je nepřetržitě překračován 24hodinový imisní limit pro PM₁₀. Nejvyšší plocha aglomerace byla zvýšenými koncentracemi zasažena v roce 2005, nejnižší pak v roce 2004. Výrazné navýšení území s překročeným 24hodinovým imisním limitem PM₁₀ v letech 2005 a 2006 bylo způsobeno zejména meteorologickými podmínkami (dlouhá chladná zima 2005/2006, častý výskyt teplotních inverzí atp.) a s nimi související antropogenní činností (delší topná sezóna, nutnost posypu na komunikacích, studené starty automobilů atp.). Obdobná situace nastala i v roce 2002. V těchto letech byl kromě 24hodinového imisního limitu překročen i imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀. V roce 2008 byl imisní limit pro průměrnou roční koncentraci překročen v dopravních lokalitách Brno-Úvoz (hot spot) a Brno-Svatoplukova. Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci byl opět překročen v dopravních lokalitách Brno-Úvoz (hot spot), Brno-Svatoplukova, Brno-Zvonařka, Brno-Výstaviště, Brno-střed a Brno-Masná.

Naopak poprvé od roku 2002 nedošlo k překročení 24hodinového imisního limitu na pozaďové stanici Brno-Tuřany. Nejvyšší koncentrace částic PM_2,5, pro které začne platit imisní limit 25 μg.m^-3 v roce 2010, jsou rovněž měřeny zejména v dopravních lokalitách. Pokud by imisní limit platil již v roce 2008, došlo by k překročení v lokalitách Brno-Svatoplukova, Brno-Zvonařka a Brno-Výstaviště. Zbývající lokalita Brno-Tuřany by s průměrnou roční koncentrací PM_2,5 19 μg.m^-3 uvedený imisní limit nepřekročila. Z uvedeného lze usuzovat, že k překračování imisních limitů pro PM₁₀ v aglomeraci Brno nejvýznamněji přispívá doprava.

V posledních letech přibylo rovněž překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO₂. Překročení imisního limitu nastalo na dopravních stanicích, jejichž počet se díky stanicím MMB a stanici Brno-Úvoz (hot spot) rozrostl. Dá se tedy předpokládat, že imisní limit mohl být na těchto lokalitách překračován i v předchozích letech. Ke zvýšeným koncentracím pak přispívá zvýšená intenzita dopravy a rovněž se na hodnotě koncentrací podepisují meteorologické podmínky. V roce 2008 pak lokality Brno-Svatoplukova a Brno-Úvoz (hot spot) překračují LV+MT, lokalita Brno-střed se pohybuje těsně nad hranicí imisního limitu. V případě hodinového imisního limitu se většina lokalit v aglomeraci Brno pohybuje v roce 2008 mezi dolní a horní mezí pro posuzování.

Ostatní imisní limity pro SO₂, CO, Pb a benzen nejsou na území aglomerace Brno překračovány, naopak koncentrace jednotlivých škodlivin mimo benzen se pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Z tohoto důvodu byl v aglomeraci Brno omezen počet vybraných měření – jedná se zejména o SO₂ – konkrétně byla měření zrušena v lokalitách Brno-Kroftova a Brno-střed.

Na území aglomerace Brno jsou rovněž překračovány cílové imisní limity pro troposférický ozon a benzo(a)pyren. Troposférický ozon překračuje cílový imisní limit na celém území aglomerace, avšak v této statistice se prakticky neliší od zbytku ČR.

Benzo(a)pyren se řadí do skupiny polyaromatických uhlovodíků (PAH), vznikajících zejména spalováním pevných a kapalných paliv. Zvýšené koncentrace benzo(a)pyrenu v aglomeraci Brno lze tedy očekávat zejména v blízkosti významných liniových zdrojů. V aglomeraci Brno v současnosti měří benzo(a)pyren 2 lokality a obě překračují imisní limit. Stanice Brno-Masná, označena jako pozaďová, ležící však v lokalitě silně ovlivněné dopravou, dosáhla koncentrace 1,4 μg.m^-3, lokalita Brno-Kroftova pak 1,3 μg.m^-3. Z rozptylové studie, zpracované pro MMB pak vyplývá, že nejzatíženější oblast z hlediska benzo(a)pyrenu je v okolí velkého městského okruhu v lokalitě Zvonařka a poblíž brněnského hlavního vlakového nádraží.
Zbývající škodliviny, pro které platí cílový imisní limit (těžké kovy arsen, kadmium a nikl), se v aglomeraci Brno již několik let pohybují výhradně pod dolní mezí pro posuzování.

Trend koncentrací významných škodlivin v roce 2008

Pro detailnější náhled vývoje koncentrací byly vybrány škodliviny, které překračují imisní nebo cílový imisní limit, tedy částice PM₁₀ (a PM_2,5), NO_2, benzo(a)pyren a troposférický ozon.
V případě průměrných ročních koncentrací částic PM₁₀ byly zprůměrovány jednotlivé typy stanic v aglomeraci Brno a srovnány s regionální pozaďovou stanicí Mikulov-Sedlec. Z obr. II.4.1.9 je patrné, že trendy koncentrací pozaďových stanic poměrně dobře korelují s pozaďovou regionální stanicí. Trend se proti dopravním stanicím liší právě v roce 2008, kdy pozaďové stanice spolu se stanicí Mikulov-Sedlec zaznamenaly pokles koncentrací oproti roku 2007, dopravní stanice zaznamenaly mírný nárůst. Ten však může být také způsoben nárůstem počtu dopravních stanic, zejména pak zahájením měření na stanici Brno-Úvoz (hot spot). Z hlediska absolutních koncentrací se pak dopravní lokality pohybují nejvýše, brněnské pozaďové lokality níže (o cca 5–10 μg.m^-3) a regionální pozaďová stanice Mikulov-Sedlec dosahuje nejnižších koncentrací (oproti pozaďovým koncentracím Brna cca o 2–6 μg.m^-3).

Průměrné měsíční koncentrace PM₁₀ na jednotlivých stanicích v aglomeraci Brno jsou zobrazeny na obr. II.4.1.10. Z obrázku je patrný konvexní průběh koncentrací v kalendářním roku, maxima jsou tedy dosahována na začátku a konci roku, minima pak uprostřed roku. Zprůměrováním dopravních a pozaďových stanic a přidáním regionální pozaďové stanice Mikulov-Sedlec a funkce teploty vznikl obr. II.4.1.11. Je z něj patrné, že průměrná měsíční koncentrace PM₁₀ je nepřímo úměrná teplotě vzduchu. Dále je patrné, že v letních měsících je pozadí města Brna srovnatelné s regionálním pozadím, v zimních měsících jsou pozaďové koncentrace Brna vyšší o cca 5–13 μg.m^-3. Dopravní stanice v aglomeraci Brno pak dosahují o zhruba 5–15 μg.m^-3 vyšších průměrných měsíčních koncentrací.

Jemnější frakce PM_2,5 byla v roce 2008 v aglomeraci Brno měřena na 4 stanicích – 3 dopravních a 1 pozaďové. Všechny dopravní stanice by překročily imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM_2,5 = 25 μg.m^-3. Naopak pozaďová lokalita Brno-Tuřany by tento limit nepřekročila. Průměrné měsíční zastoupení PM_2,5 v PM₁₀ jsou pak zobrazeny na obr. II.4.1.12. Z tohoto obrázku je patrné, že i zastoupení PM_2,5 v PM₁₀ má konvexní charakter. Nejmírněji se projevuje na pozaďové lokalitě Brno-Tuřany, kde se interval PM_2,5 v PM₁₀ pohybuje od 68 do 80 %. Tato lokalita jako jediná měří radiometrickou metodou (akreditovanou dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005), navíc dvěma samostatnými přístroji. V případě zbylých dopravních stanic je konvexní charakter mnohem patrnější. Na těchto stanicích jsou všechny frakce částic měřeny jedním přístrojem optoelektronickou metodou (orthogonální nefelometrie).

Průměrné měsíční koncentrace NO₂ (obr. II.4.1.13) jsou do značné míry závislé na umístění lokality – dopravní lokality jsou vystaveny nejvyšší imisní zátěži NO₂ díky emisím z dopravy, které v případě NOx tvoří v aglomeraci Brno zhruba 80 %. Zprůměrováním dopravních a pozaďových lokalit, včetně srovnání s regionální pozaďovou lokalitou v Mikulově-Sedlci a teplotou, pak potvrzují nejvyšší zátěž v dopravních lokalitách (obr. II.4.1.14). Z grafu je patrné, že pozaďové koncentrace v Brně jsou cca o 10 μg.m^-3 vyšší než regionální pozadí, imisní zátěž v dopravou exponovaných lokalitách je pak o dalších zhruba 15–20 μg.m^-3 vyšší než pozadí aglomerace Brno.

Benzo(a)pyren je měřen pouze na dvou lokalitách v aglomeraci Brno. Průměrné měsíční koncentrace na těchto dvou lokalitách jsou spolu s průměrnými měsíčními teplotami zobrazeny na obr. II.4.1.15. Zatímco začátkem roku byly vyšší koncentrace měřeny v dopravní lokalitě Brno-Kroftova, koncem roku pak měřila výrazně vyšší koncentrace stanice Brno-Masná, označená jako pozaďová, avšak umístěna v dopravou významně zatížené lokalitě poblíž velkého městského okruhu. V létě pak byly koncentrace na obou stanicích srovnatelné.

Troposférický ozon překračuje imisní limit dle NV č. 597/2006 Sb. na podstatné části území ČR. V případě aglomerace Brno se jedná vesměs o 100 % území, k překračování pak dochází zejména v létě, kdy jsou nejpříhodnější podmínky pro fotochemickou tvorbu troposférického ozonu z NO₂ a těkavých organických látek (VOC). Tyto fotochemické reakce jsou ovlivněny slunečním zářením (nutným pro průběh reakcí). Graf na obr. II.4.1.16 znázorňuje průměrné měsíční koncentrace troposférického ozonu na dopravních a pozaďových lokalitách aglomerace Brno, srovnání s regionální pozaďovou stanicí v Mikulově-Sedlci a průměrné měsíční hodnoty slunečního záření ve W/m². Na rozdíl od předchozích škodlivin jsou nejvyšší koncentrace měřeny v lokalitě Mikulov-Sedlec, zhruba o 5–10 μg.m^-3 nižší jsou měřeny na pozaďových lokalitách aglomerace Brno a nejnižší koncentrace jsou měřeny na dopravních lokalitách (o dalších 10–15 μg.m^-3 nižší). Tyto rozdíly souvisí s reaktivitou ozonu, resp. s množstvím možných reaktantů v ovzduší. Ozon coby silné oxidační činidlo ochotně reaguje se spoustou sloučenin v ovzduší včetně škodlivin (jako např. NO emitovaný dopravou), a proto v lokalitách, kde jsou nejvyšší koncentrace škodlivin, může podstatně více reagovat (a snižovat tak svou koncentraci v ovzduší). Z tohoto důvodu jsou nejnižší koncentrace troposférického ozonu měřeny v dopravních lokalitách a nejvyšší naopak v lokalitách škodlivinami příliš nezatížených.

Z výše uvedeného vyplývá, že aglomerace Brno má na svém území vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší zejména z důvodu vysoké intenzity dopravy. V dopravních lokalitách jsou překračovány imisní limity pro PM₁₀, NO₂ a cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Návrh a realizace opatření zaměřených na dopravu a liniové zdroje by tedy měly být hlavní prioritou řešení problematiky kvality ovzduší v aglomeraci Brno.

Tab. II.4.1.1 Vývoj překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci aglomerace Brno, % plochy územního celku, 2001–2008

Obr. II.4.1.9 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ jednotlivých typů stanic, aglomerace Brno, 2005–2008

Obr. II.4.1.10 Průměrné měsíční koncentrace PM₁₀, aglomerace Brno, 2008

Obr. II.4.1.11 Průměrné měsíční koncentrace PM₁₀ jednotlivých typů stanic a průměrná měsíční teplota, aglomerace Brno, 2008

Obr. II.4.1.12 Průměrné měsíční zastoupení PM_2,5 v PM₁₀, aglomerace Brno, 2008

Obr. II.4.1.13 Průměrné měsíční koncentrace NO₂, aglomerace Brno, 2008

Obr. II.4.1.14 Průměrné měsíční koncentrace NO₂ jednotlivých typů stanic a průměrná měsíční teplota, aglomerace Brno, 2008

Obr. II.4.1.15 Průměrné měsíční koncentrace benzo(a)pyrenu a průměrná měsíční teplota, aglomerace Brno, 2008

Obr. II.4.1.16 Průměrné měsíční koncentrace O₃ jednotlivých typů stanic a průměrné měsíční hodnoty slunečního záření, aglomerace Brno, 2008

Obr. II.4.1.17 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Brno, 2008

Obr. II.4.1.18 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2008

II.4.1.3 Moravskoslezský kraj

Průměrné roční koncentrace naměřené v roce 2008 v Moravskoslezském kraji byly srovnatelné s koncentracemi naměřenými v roce 2007. Během obou let byly díky většinou velmi příznivým podmínkám pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší naměřeny nižší koncentrace než v letech předchozích, pouze v závěru roku 2008 se vyskytla epizoda se zvýšenými koncentracemi suspendovaných částic v ovzduší. Průměrné hodnoty znečištění v roce 2008 jsou srovnatelné s úrovní dosahovanou naposledy v roce 2000. V roce 2008 poklesl počet dnů s překročením denního imisního limitu PM₁₀ oproti roku 2007, k nejvýraznějšímu poklesu koncentrací PM₁₀ došlo na stanici Ostrava-Bartovice. (obr. II.4.1.34). Přesto na většině území kraje docházelo k překračování limitních koncentrací dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb.

V období 12.–18. 12. 2008 vystoupaly průměrné 24hodinové koncentrace suspendovaných částic frakce PM₁₀ na většině lokalit v Ostravě a na Karvinsku opakovaně až na čtyřnásobek denního imisního limitu 50 μg.m^-3, na některých lokalitách byl limit překročen i sedminásobně (obr. II.4.1.19). K vícenásobnému překročení limitu došlo znovu ve dnech 29.–30. 12. 2008.

Stejně jako v uplynulých letech, problémovými škodlivinami zůstávají suspendované částice frakce PM_2,5 i PM₁₀, benzo(a)pyren, benzen a přízemní ozon.

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM₁₀ na Ostravsko-Karvinsku
Nejvyšší koncentrace PM₁₀ a nejvyšší počet dnů s průměrnými 24hodinovými koncentracemi vyššími než hodnota denního imisního limitu 50 μg.m^-3 jsou dosahovány během zimních měsíců. Průměrné 24hodinové koncentrace vyšší než 100 μg.m^-3 se vyskytují v období květen–září pouze ojediněle. Průměrně se v uplynulých deseti letech vyskytlo 116 dnů s koncentrací vyšší než denní imisní limit, z toho 24 dnů s koncentrací vyšší než 100 μg.m^-3. Na obr. II.4.1.20 je znázorněna četnost průměrných 24hodinových koncentrací PM₁₀ v období X/1999–II/2009 na základě měření na stanicích v Bohumíně, Havířově, Karviné, Orlové, Studénce, Věřňovicích a v Ostravě (Bartovice, Českobratrská, Fifejdy, Mariánské Hory, Poruba/ČHMÚ, Přívoz, Zábřeh).

Výskyt vysokých koncentrací PM₁₀ je řádově vyšší během chladných období (měsíce říjen–březen) než během období letních (měsíce duben–září), což souvisí jednak s vyššími emisemi, ale zejména s horšími rozptylovými podmínkami (obr. II.4.1.21 a obr. II.4.1.22; odlišnost meteorologických podmínek během zimních období charakterizována průměrnou teplotou vzduchu a průměrnou rychlostí větru za měsíce prosinec–únor).

Epizody s průměrnými 24hodinovými koncentracemi vyššími než 100 μg.m^-3 naměřenými současně na více stanicích se vyskytují téměř výlučně během měsíců říjen–březen. Nejčastější jsou jednodenní nebo dvoudenní epizody, v průměru ca dvanáctkrát během každého chladného období, delší epizoda se vyskytne čtyřikrát až pětkrát; jedno- až dvoudenní epizody s průměrnými 24hodinovými koncentracemi vyššími než 150 μg.m^-3 se vyskytují průměrně asi šestkrát, delší epizody jednou (tab. II.4.1.2).

Během epizod s vysokým znečištěním ovzduší jsou meteorologické podmínky odlišné od běžných situací. Meteorologické charakteristiky se však liší i během jednodenních a vícedenních epizod, při vícedenních epizodách bývá výrazně nižší teplota vzduchu a stabilnější zvrstvení mezní vrstvy atmosféry. Všechny epizody jsou charakteristické nižšími rychlostmi větru a odlišným směrem proudění. Četnost obvykle převažujícího jihozápadního proudění během epizod výrazně klesá na úkor zvýšených četností proudění se severní a východní složkou, rovněž je výrazně četnější bezvětří, tj. rychlosti větru nižší než 0,5 m.s^-1 (obr. II.4.1.23, obr. II.4.1.24, obr. II.4.1.25); údaje o teplotě a rychlosti větru jsou dodány z meteorologických stanic Mošnov-letiště Ostrava (251 m n. m.), Červená v Nízkém Jeseníku (750 m n. m.) a Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech (1324 m n. m.).

Tab. II.4.1.2 Délky epizod s vysokým znečištěním ovzduší PM₁₀ v oblasti Ostravsko-Karvinska za 10 chladných období (měsíce říjen–březen) roků 1999/2000 až 2008/2009 (mimo březen 2009)

Obr. II.4.1.19 Ostrava během zimní epizody se zvýšenými koncentracemi znečištění ovzduší

Obr. II.4.1.20 Četnost průměrných 24hodinových koncentrací PM₁₀ v období X/1999–II/2009

Obr. II.4.1.21 Úroveň koncentrací PM₁₀ v chladných obdobích (měsíce říjen–březen)

Obr. II.4.1.22 Úroveň koncentrací PM₁₀ v teplých obdobích (měsíce duben–září)

Obr. II.4.1.23 Průměrná teplota vzduchu a průměrný vertikální teplotní gradient při epizodách s vysokým znečištěním ovzduší na Ostravsko-Karvinsku

Obr. II.4.1.24 Průměrná rychlost větru při epizodách s vysokým znečištěním ovzduší na Ostravsko-Karvinsku

Obr. II.4.1.25 Relativní četnosti směru větru v % při epizodách s vysokým znečištěním ovzduší na Ostravsko-Karvinsku

Obr. II.4.1.26 Pole roční koncentrace NO₂, Moravskoslezská aglomerace, 2008

Obr. II.4.1.27 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Moravskoslezská aglomerace, 2008

II.4.1.4 Další imisně zatížené oblasti s vyšší hustotou osídlení

Zóna Ústecký kraj

Ústecký kraj je definován jako zóna. Jedná se o území s velkou hustotou obyvatelstva a vysokou koncentrací průmyslu, kde jsou koncentrace řady imisních polutantů nadlimitní.
Koncentrace znečišťujících látek byly do imisní databáze ISKO předány z měření v Ústeckém kraji v roce 2008 celkem ze 43 lokalit (21 lokalit ČHMÚ, 9 ČEZ, 11 ZÚ, 1 SŠZE Žatec), ne na všech lokalitách byl plný měřicí program.

Koncentrace částic PM₁₀ byly měřeny na 23 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo naměřeno na šesti lokalitách: Ústí n.L.-město (54x překročená hodnota LV 50 μg.m^-3), Lovosice-MÚ (49x), Lom (59x), Děčín (55x), Ústí n.L.-Všebořická hot spot (50x, v roce 2007 57x), Most (39x, v roce 2007 57x). Oproti roku 2007, kdy k překročení imisního limitu došlo na 8 lokalitách, se situace zlepšila. Překročení ročního imisního limitu PM₁₀ nenastalo v roce 2008 na žádné stanici v Ústeckém kraji, nejvyšší roční průměrná koncentrace PM₁₀ byla naměřena na stanici Ústí n.L.-město (33,2 μg.m^-3, v roce 2007 to bylo 32,5 μg.m^-3).

Částice PM_2,5 byly měřeny v Ústeckém kraji na pěti lokalitách, nejvyšší roční průměrná koncentrace PM_2,5 byla v lokalitě Most, kde dosáhla hodnoty 17,3 μg.m^-3. Tato hodnota je pod cílovým imisním limitem pro roční průměrnou koncentraci podle směrnice 2008/50/EC.

Koncentrace NO₂ byla měřena v Ústeckém kraji v roce 2008 celkem na 35 lokalitách (z toho 20 lokalit ČHMÚ). Na stanici Ústí n.L.-Všebořická, která je výrazně ovlivněna dopravou, byl překročen roční imisní limit pro NO₂, ale nebyl překročen imisní limit zvýšený o mez tolerance (43,9 μg.m^-3, 2007 42,1 μg.m^-3).
Hodnota imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci SO₂ byla v České republice v roce 2008 překročena pouze v Ústeckém kraji, a to na lokalitě Úštěk (1x), imisní limit nebyl překročen (povolený počet překročení hodnoty LV – 3x).
Hodinový imisní limit této látky překročen nebyl, na stanici Komáří Vížka byla naměřena nejvyšší hodinová koncentrace 353 μg.m^-3.

Koncentrace benzo(a)pyrenu byly měřeny na 5 lokalitách, na jedné byl překročen cílový limit pro roční průměrnou koncentraci (Ústí n.L.-ZÚ Pasteurova 1,45 ng.m^-3, 2007 – 1,34 ng.m^-3).
Cílový imisní limit pro troposférický ozon byl překračován, stejně jako v jiných částech republiky. Celkem došlo k překročení cílového imisního limitu za tříleté období 2006–2008 na 5 lokalitách z celkového počtu 12 lokalit, kde byl v roce 2008 měřen troposférický ozon.

Imisní situaci v jednotlivých měsících roku 2008 na vybraných stanicích Ústeckého kraje znázorňují grafy na obr. II.4.1.28–II.4.1.33. Graf II.4.1.30 znázorňuje poměr PM_2,5/PM₁₀ na stanicích Ústeckého kraje, kde jsou obě frakce částic měřeny. Z grafu je vidět, že poměr se mění nejen v průběhu roku, ale i podle umístění stanice v rozmezí 40,46 (červen, stanice venkovská pozaďová Lom) a 87,48 (stanice venkovská pozaďová Doksany).

Celkově se v roce 2008 snížily koncentrace znečišťujících látek oproti roku 2007, a zejména oproti letům 2005 a 2006. Tak jako v jiných částech České republiky je to dáno příznivými meteorologickými a zejména rozptylovými podmínkami, ale i poklesem emisí v roce 2008, kdy nastalo snižování průmyslové výroby.

Obr. II.4.1.28 Roční chod měsíčních koncentrací PM₁₀ a počet překročení 24hod. limitu PM₁₀, Ústecký kraj, 2008

Obr. II.4.1.29 Roční chod měsíčních koncentrací PM_2,5, Ústecký kraj, 2008

Obr. II.4.1.30 Měsíční poměry PM_2,5/PM₁₀, Ústecký kraj, 2008

Obr. II.4.1.31 Roční chod měsíčních koncentrací benzo(a)pyrenu, Ústecký kraj, 2008

Obr. II.4.1.32 Roční chod měsíčních koncentrací O₃, Ústecký kraj, 2008

Obr. II.4.1.33 Roční chod měsíčních koncentrací NO₂, Ústecký kraj, 2008

4.1.5. Trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM_10, PM_2,5, NO₂ a CO za období 1996–2008

Obr. II.4.1.34 ukazuje trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀, NO₂ a CO za období 1996–2008 a PM_2,5 za období 2004–2008 pro aglomerace: Praha, Brno a Moravskoslezský kraj a pro zónu Ústecký kraj.

Do roku 1999 je v aglomeracích patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO₂ a PM₁₀, v případě NO₂ se jedná pouze o mírný pokles. V roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací SO₂ a NO₂ a k výraznému zvýšení znečištění PM₁₀, zejména v ostravské aglomeraci. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve všech sledovaných znečišťujících látkách v aglomeracích a k mírnému vzestupu koncentrací SO₂ v Ústeckém kraji. Od roku 2005 byl ve všech aglomeracích obnoven vzestupný trend ve znečištění ovzduší NO₂, který byl v roce 2006 potvrzen. Pro PM₁₀ a PM_2,5 je charakteristický podobný stoupající trend od roku 2005, nejstrmější v Moravskoslezském kraji. V roce 2006 však v PM₁₀ tento trend pokračoval pouze v aglomeraci Praha a Brno, v PM_2,5 v Ústeckém kraji a v Brně. Vzestup koncentrací znečišťujících látek, zejména PM₁₀ (PM_2,5) v letech 2005 a 2006 je dán zejména zhoršenými rozptylovými podmínkami. V roce 2006 tyto nepříznivé meteorologické podmínky byly na území celé České republiky. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji byl zaznamenán naopak velmi mírný pokles 24hodinových a stagnace ročních koncentrací PM₁₀. Koncentrace CO zůstávají od roku 1999 na podobné úrovni, od roku 2000 je pravidelně nejvyšší průměrná koncentrace naměřena v Moravskoslezském kraji. V roce 2007 došlo ve všech aglomeracích k výraznému snížení znečištění ovzduší SO₂, PM₁₀, PM_2,5 NO₂ i CO. Nejstrmější pokles je patrný, po předchozím vzestupu, u hodinových koncentrací NO₂ v Brně. Pokles koncentrací znečišťujících látek v ovzduší byl dán příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v roce 2007. V roce 2008 pokračoval pokles koncentrací SO₂, PM₁₀, NO₂, který již nebyl tak strmý jako v předchozím roce. V koncentracích PM_2,5 (měří se na méně lokalitách než PM₁₀) a CO převažovala stagnace, v Praze mírný vzestup. Největší pokles byl zaznamenán v nejvyšších denních koncentracích PM₁₀. Tato skutečnost mohla být ovlivněna příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v dubnu, listopadu a prosinci 2008 proti předchozímu roku.

Obr. II.4.1.34 Trendy ročních charakteristik SO₂, PM₁₀, PM_2,5, NO₂ a CO v aglomeracích, 1996–2008