II.4.2.2 Kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví zavedla národní legislativa, v souladu se směrnicemi EU, i imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. Tyto limity jsou přehledně uvedeny v kap. II.3.

II.4.2.2.1 Oxid siřičitý

Výsledky monitorování znečištění ovzduší oxidem siřičitým ve vztahu k imisnímu limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou prezentovány v tab. II.4.2.21 a tab. II.4.2.22 a na obr. II.4.2.47 a II.4.2.48. Z celkového počtu 45 stanic, klasifikovaných jako venkovské, nedošlo na žádné stanici k překročení limitu pro roční průměrnou koncentraci. Rovněž nebylo zaznamenáno na těchto stanicích ani překročení imisního limitu pro zimní průměrnou koncentraci v zimním období 2009/2010 (tab. II.4.2.22).

Z obr. II.4.2.45 je patrné výrazné zlepšení kvality ovzduší vzhledem k znečištění oxidem siřičitým po roce 1998 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a splněním předepsaných emisních limitů ke konci roku 1998. Od té doby roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 μg.m^-3. V roce 2008 došlo na celém území České republiky k dalšímu snížení znečištění touto látkou, v roce 2009 naopak k velmi mírnému zvýšení na většině stanic. V zimním období 2009/2010 došlo rovněž k určitému zvýšení znečištění oxidem siřičitým, proti předchozímu období 2008/2009, které se nejvíce projevilo na stanicích Moravskoslezského a Olomouckého kraje (obr. II.4.2.46).

Také z map na obr. II.4.2.47 a II.4.2.48 je patrné, že na venkovských lokalitách nedošlo k překračování imisního limitu jak pro roční průměr koncentrací v roce 2009, tak ani pro zimní průměr koncentrací v zimním období 2009/2010. Pro konstrukci mapy byly použity všechny stanice měřící SO₂ s přihlédnutím k jejich klasifikaci; bodovými značkami jsou vyznačeny pouze stanice venkovské.

Na konec této kapitoly je zařazeno grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací SO₂ na vybraných stanicích, vztažené k imisnímu limitu pro zimní a roční průměr (obr. II.4.2.49 a II.4.2.50).

Tab. II.4.2.21 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací oxidu siřičitého na venkovských stanicích

Tab. II.4.2.22 Stanice s nejvyššími hodnotami zimních průměrů koncentrací oxidu siřičitého na venkovských stanicích, 2009/2010

Obr. II.4.2.45 Roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v letech 1999–2009 na vybraných venkovských stanicích

Obr. II.4.2.46 Zimní průměrné koncentrace oxidu siřičitého v letech 1999/2000–2009/2010 na vybraných venkovských stanicích

Obr. II.4.2.47 Pole roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v roce 2009

Obr. II.4.2.48 Pole průměrné koncentrace oxidu siřičitého v zimním období 2009/2010

Obr. II.4.2.49 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími ročními koncentracemi oxidu siřičitého v roce 2009

 

Obr. II.4.2.50 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími zimními koncentracemi oxidu siřičitého v zimním období 2009/2010

II.4.2.2.2 Oxidy dusíku

Tab. II.4.2.23 a obr. II.4.2.51–II.4.2.52 prezentují situaci znečištění NOx ve vztahu k ochraně ekosystémů a vegetace. Imisní limit pro roční průměrné koncentrace NO_x (30 μg.m^-3) nebyl v roce 2009 překročen na žádné z 49 lokalit klasifikovaných jako venkovské. V tabulce i mapě pro NO_x jsou zahrnuty také venkovské stanice měřící NO₂, protože pro venkovské stanice přibližně platí, že koncentrace NO_x odpovídají koncentracím NO₂, resp. rozdíl v koncentracích je zanedbatelný.

V roce 2009 došlo na většině venkovských stanic k velmi mírnému zvýšení roční průměrné koncentrace NO_x (obr. II.4.2.51). Jak je patrné z mapy na obr. II.4.2.52, na venkovských lokalitách nedošlo v roce 2009 k překročení imisního limitu koncentrace NO_x pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Konstrukce mapy plošného rozložení ročních průměrných koncentrací NO_x zahrnuje kombinaci měření a modelování. Při konstrukci mapy se přihlíželo i k datům z celostátního sčítání dopravy v r. 2005; oproti předchozímu sčítání v roce 2000 objem dopravy velmi vzrostl. Vyšší koncentrace této látky mohou být i v blízkosti místních komunikací v obcích s intenzivní dopravou a hustou místní dopravní sítí, kde nejsou koncentrace měřeny. Pro konstrukci mapy pole NO_x byly použity všechny stanice měřící NO_x včetně venkovských stanic měřících NO₂. Na mapě jsou formou bodových značek vyznačeny pouze stanice venkovské.

Na konec této kapitoly je zařazeno grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací NO_x na vybraných stanicích vztažené k imisnímu limitu pro roční průměr (obr. II.4.2.53).

Tab. II.4.2.23 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NO_x a NO₂ na venkovských stanicích

Obr. II.4.2.51 Roční průměrné koncentrace NO_x a NO₂ v letech 1999–2009 na vybraných venkovských stanicích

Obr. II.4.2.52 Pole roční průměrné koncentrace oxidů dusíku v roce 2009

Obr. II.4.2.53 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími ročními koncentracemi oxidů dusíku v roce 2009

II.4.2.2.3 Přízemní ozon

Pro hodnocení ochrany vegetace před nadměrnými koncentracemi ozonu využívá národní legislativa ve shodě s příslušnou směrnicí EU expoziční index AOT40¹. Přehled stanic s nejvyššími hodnotami expozičního indexu AOT40 uvádí tab. II.4.2.24.

Z celkového počtu 36 venkovských a předměstských stanic, pro které je podle legislativy relevantní výpočet expozičního indexu AOT40, došlo podle hodnocení pro rok 2009 (jedná se o průměr za roky 2005–2009) k překročení cílového imisního limitu pro ochranu vegetace pro ozon na 22 lokalitách.

Oproti předchozímu hodnocenému období 2004–2008 došlo k mírnému poklesu hodnoty expozičního indexu na 75 % venkovských a předměstských lokalit. Meteorologické charakteristiky pro rok 2004 (již se nedostal do hodnoceného pětiletého období) v porovnání s rokem 2009 tento mírný pokles jednoznačně nevysvětlují. Je možné, že zmíněný pokles AOT40 může souviset s určitým poklesem předběžných emisí prekurzorů ozonu v roce 2009 v důsledku ekonomické krize. Tomu nasvědčuje i fakt, že imisní koncentrace NO₂ poklesly v roce 2009 v porovnání s rokem 2004 v období květen až červenec, za které se hodnota expozičního indexu počítá, na 72 % lokalit. Vzhledem k poměrně komplikované atmosférické chemii vzniku a zániku ozonu, jeho závislosti na absolutním množství i relativním zastoupení jeho prekurzorů v ovzduší a i na meteorologických podmínkách, je však obtížné tento mírný pokles blíže komentovat.

Územní rozložení expozičního indexu AOT40 pro hodnocení v roce 2009 ukazuje mapa na obr. II.4.2.55. Obr. II.4.2.56 prezentuje vývoj AOT40 v období 2005–2009 na vybraných lokalitách.

Tab. II.4.2.24 Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na venkovských a předměstských stanicích
 

Obr. II.4.2.54 Hodnoty expozičního indexu AOT40 ozonu v letech 1999–2009 na vybraných stanicích, průměr za 5 let

Obr. II.4.2.55 Pole hodnot expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2004–2009

Obr. II.4.2.56 Stanice s nejvyššími hodnotami expozičního indexu AOT40 za posledních 5 let, 2003–2009

¹AOT40: kumulativní expozice ozonem AOT40 se spočte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a prahovou úrovní 80 μg.m^-3 (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla překročena tato prahová hodnota. Podle požadavků nařízení vlády č. 597/2006 Sb., se AOT40 počítá pro období tří měsíců od května do července, změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ (= 7:00 až 19:00 světového času UTC).